Exotická zvířata svojí podmanivou krásou a nebezpečností fascinují lidstvo po staletí. Není se tedy co divit, že návštěva nejrůznějších zoologických zahrad je oblíbenou kratochvílí tolika rodin. A to i přesto, že v současnosti zoologické zahrady schytávají kritiku ochránců zvířat. Já sama je ráda navštěvuji, obzvlášť ty, které jsou vytvořené s ohledem na zvířata. Desková hra Zoo Vadis, již na naše stoly přineslo vydavatelství Old Dawg, však termín „zoologická zahrada pro zvířata“ povyšuje na zcela novou úroveň.
Období reinersance
Zoo Vadis se nese na vlně reinersance, tedy znovuobnoveného zájmu o dílo Dr. Reinera Knizii. Tento neuvěřitelně plodný autor se několik let věnoval spíše tvorbě menších her a hříček. V poslední době se však znovu soustředil na větší tituly. Výsledkem toho byly skvělé MLEM: Vesmírná agentura nebo Mille Fiori. A nezanevřel ani na hry menší, jak dokázala Marabunta. Řada jeho starších děl se navíc dočkala nové edice s tu více, tu méně přepracovanými pravidly. Studio 25th Century tak konečně vydalo legendární Ra ve verzi, na kterou je radost koukat. A studio Bitewing Games díky úspěšné crowdfundingové kampani na platformě Kickstarter zafinancovalo Zoo Vadis, přepracovávající tři desetiletí staré Quo Vadis? Nepůjde však o jedinou spolupráci mezi studiem Bitewing Games a vydavatelstvím Old Dawg. V letošním roce ještě Old Dawg vydá jejich menší hru Průzkumníci (v originále Trailblazers).
Zoo Vadis je určeno pro 3–7 hráčů od 10 let a na jednu herní partii budete potřebovat i v plném počtu přibližně 20–40 minut. Nebo také celé hodiny, záleží jen na vaší herní skupině a ochotě vyjednávat. O vizuální stránku se postaral můj nejoblíbenější ilustrátor Kwanchai Moriya (Včelín, Dinosaur Island, Sidereal Confluence, Kabuto Sumo nebo Kosmopolis).
Přenesme římskou politiku do moderní zoo
Původní Quo Vadis? se odehrávalo v období starověkého Říma. Hráči se v něm stali skupinami politiků, kteří pomocí chytrého vyjednávání a uplácení protivníků postupovali v komplikované síti politických vrtochů a nejrůznějších komisí. Ačkoliv pro výhru bylo nutné získat nejvíce prestiže, pokud se hráči nepodařilo obsadit jednu z pěti pozic v Senátu, jeho body prestiže se vůbec nepočítaly.
Jádro hry zůstalo v Zoo Vadis stejné, jen se namísto římského Senátu ocitnete v prostředí moderní zoologické zahrady. Což neznamená, že by nějak ubylo vyjednávání, politikaření a úplatků, kam se podíváte. Spíše naopak. Abyste se mohli stát Maskotem zoo, potřebujete obsadit alespoň jednu příčku v Expozici hvězd. Dostat se do ní bez podpory ostatních je v podstatě nemožné, zároveň si však musíte dávat pozor na to, abyste své protivníky svými úplatky příliš neposílili. Po cestě mapou zoo budete sbírat žetony vavřínů s vítěznými body, bez nichž je vám postup do Expozice hvězd k ničemu. K dispozici máte nově asymetrické schopnosti jednotlivých hráčů a také neutrální pávy.
Hra, u níž cítíte přítomnost každého protihráče
Co dělá Zoo Vadis naprosto jedinečným titulem, je míra hráčské interakce. Reiner Knizia rozhodně netvoří hry, v nichž by si každý stavěl na svém písečku. V Zoo Vadis však překonal sám sebe. Ta hra je totiž esencí vyjednávání. Pokud často žehráte na hry, v nichž je úplně jedno, zda je dáte sólo, nebo s kamarády, Zoo Vadis budete milovat. Pokud naopak nesnášíte, když se s protihráči musíte dohadovat a oni vám rozkopou bábovičku, Zoo Vadis budete nesnášet.
Interakci mezi hráči Reiner Knizia zajistil jednoduchým, ale naprosto geniálním mechanismem. Každá expozice v zoo má lichý počet míst pro figurky zvířat. Pokud z ní chcete odejít, potřebujete většinový souhlas. Jasně, můžete počkat, dokud v expozici nemáte většinu svých zvířat. Je to však cesta zdlouhavá a moc daleko se jí nedostanete. Mnohem lepší je uplatit ostatní zvířátka. Ať již neutrální pávy, kteří vás nechají odejít za pár vítězných bodů, nebo protihráče, jejichž cena však může být mnohem vyšší. Slibovat můžete body i služby v tomto nebo budoucím kole. A s výjimkou slibů týkajících se tohoto kola je nemusíte dodržet. Jako jo, pravděpodobně už vám nikdy kamarádi věřit v ničem nebudou. Co by však člověk pro výhru neudělal, že?
Reiner Knizia myslel i na chvíle, kdy s vámi žádný protihráč vyjednávat nechce. Po mapě zoo můžete pohybovat žetonem Správce zoo, který vám umožní dostat se z jakékoliv expozice i bez hlasování. Jen při tomto posunu nezískáte případný bodovací žeton.
Tím, že vyjednávání nemá žádný pevný rámec, dává spoustu možností vaší kreativitě. Na druhou stranu se v hodně ukecaných skupinách hra může výrazně protáhnout. A ve skupinách introvertů si ji příliš neužijete.
Já umím jeden trik a naučím tě ho, za menší službičku
Pro vyjednávání s protivníky mají hráči jedno eso v rukávu. Oproti původnímu Quo Vadis? má totiž v Zoo Vadis každý zvířecí druh svoji speciální schopnost. Tu však nemůže využít sám pro sebe, musí ji někomu věnovat. Proč byste to dělali? Nejčastěji proto, aby v klíčové chvíli protihráč odhlasoval váš postup. Případně výměnou za tolik bodů, kolik se vám z něj jenom podaří vylákat.
Jednotlivé schopnosti jsou na první pohled vše, jen ne vyvážené. Pásovci vám umožní projít po zoo zkratkou, tunelem spojujícím vzdálenější expozice. S tygry můžete získat žeton vavřínů i při průchodu kolem Správce zoo. Kosmani vám dovolí získat jiný bodovací žeton než ten, kolem kterého jste prošli. A s ibisy se dostanete i do obsazené expozice. Nebyl by to však Reiner Knizia, doktor matematiky, kdyby schopnosti nějakým jednoduchým způsobem nevyvážil. A tak ty opravdu silné svému majiteli nedají žádné body (a on si je musí vyjednat výměnou za své služby), kdežto ty slabší svému majiteli získají body hned dva (a tak ho tolik nebolí s nimi obchodovat „zadarmo“).
Úchvatná produkce
Přiznejme si otevřeně, že téma zvířat usilujících stát se Maskotem zoo nedává tolik smyslu jako politici usilující o pozice v Senátu. Na druhou stranu toto zasazení umožnilo tvůrcům pořádně se vyřádit na produkční stránce hry. Skvělou práci odvedl ilustrátor Kwanchai Moriya zejména na obálce. Hru mám vystavenou v poličce a nejedna z návštěv si jí ihned všimla a toužila si ji zahrát. Bílý tygr ověnčený vavříny je zkrátka natolik podmanivý, že si jej okamžitě všimnete i mezi desítkami jiných titulů.
Skvělé provedení najdete také uvnitř krabice se hrou. Materiálu zde sice není kdovíjak mnoho, obzvláště s přihlédnutím k doporučené maloobchodní ceně, je však vyroben s velkých citem pro detail. Často si v recenzích stěžuji, že si tvůrci hry dají péči s krásně potištěnými dřevěnými figurkami, a sama z nich nic nemám, protože potisk je jen na jedné stěně a já sedím na druhé straně stolu. V Zoo Vadis mé srdce plesalo. Figurky totiž byly potištěny oboustranně, a ještě roztomilými a zároveň vtipnými ilustracemi zvířecích frakcí. Nosorožci jsou zde zobrazeni coby váleční generálové, hyeny mají paruku, krokodýli cylindr, pásovci šátek a ibisové jako by vystoupili z čajového dýchánku v Anglii. A pávi jsou právě tak majestátní, jak je potřeba.
Kromě dřevěných figurek a bodovacích žetonů vavřínů z příjemně pevného kartonu jsou v Zoo Vadis také funkční zástěny. To by u her s tajnými informacemi mělo být povinností, bohužel se však často setkáme se zástěnami, které jsou příliš malé a na stole nedrží (viz jinak skvělý ArcheOlogic). Na vnitřní straně zástěn jsou navíc informace o jednotlivých akcích a schopnostech frakcí. A hlavně jsou na zástěnách výřezy pro umístění žetonů speciálních schopností. Díky výřezům je tak velice přehledně i na dálku vidět, zda z nějakého hráče jeho schopnost ještě můžete vytěžit, nebo ne. A na rubu žetonů jsou navíc skvělé volební placky jednotlivých frakcí.
Škoda jen, že herní plán zobrazující mapu zoo není tak krásný jako ilustrace použitá na obálce. Je stále velmi hezký a hlavně přehledný. Jen ta ilustrace na obálce zkrátka vyčnívá více. Drobným problémem jsou také zvolené barvy pro kosmany a ibisy. Světle fialová a tmavě růžová jsou barvy snadno zaměnitelné, což ve hře, v níž se potřebujete snadno (a hlavně nenápadně!) orientovat v rozložení jednotlivých hráčů, trochu zamrzí.
Skvělá péče byla věnována vydavatelstvím Old Dawg i překladu. Vždycky mě velmi pobaví aliterace ve schopnostech jednotlivých zvířat. Věděli jste například, že hyeny jsou nabubřelé náfuky? Snad jen netradičně zvolený střední rod pro slovo zoo mě zaskočil, ačkoliv na něm vlastně není nic špatně.
A co žirafy, mají si kde hrát?
V Zoo Vadis najdete coby hráčské frakce směs populárních zvířat a zvířat, o kterých lidi po návštěvě zoo příliš často nemluví. Neutrální frakce, která jediná se může volně pohybovat po mapě, jsou pávi. Jde o výběr velice tematický, koneckonců pávi si volně procházejí mezi výběhy i v těch opravdových zoologických zahradách. Tygři a nosorožci jsou zvířata lákající do zoo tisíce návštěvníků. Osobně mám i hodně ráda krokodýly, ačkoliv jsou poněkud statičtí. A pásovci jsou fascinující obrněné minitanky.
Ale slyšeli jste někdy někoho přijít ze zoo a rozplývat se nad přítomností ibisů, hyen a kosmanů? To je pro většinu lidí jen takový kompars, zvířata vyplňující prostor, než dojdete k žirafám a medvědům. Asi jako kozy. V Zoo Vadis žádné žirafy ani medvědi nejsou. Rozhodně tleskám za originalitu výběru. Zároveň mě ale opravdu mrzí, že nemůžu hrát za žirafy. S jejich dlouhým krkem bych jistě viděla do výběhů široko daleko.
Párty v sedmi
Vzhledem k tomu, jak moc je zábava Zoo Vadis spjata s vyjednáváním mezi hráči, asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce si ji užijete v co největším počtu. Oproti Quo Vadis? Reiner Knizia trochu pozměnil herní plán, což mu umožnilo zvýšit možný počet hráčů až na sedm. A v těch už je to úžasný chaos plný hádek a (porušování) dohod.
Zřejmě ani nikoho nepřekvapí, že ve třech a čtyřech hra trochu ztrácí na své zábavnosti. Díky přítomnosti neutrálních pávů a straně herního plánu určené pro hraní v menším počtu to je rozhodně možné. Jen to tolik nerozkvete jako v tom plném počtu. I když nalézt šest protihráčů, kteří si užijí míru vyjednávání a zrad, může být v řadě skupin trochu oříšek.
Zoo Vadis je originální desková hra, v níž budete muset zapojit svoje skryté dovednosti vyjednavače. A věřte, že vyjednávat s přáteli a rodinou je leckdy drsnější než s filmovými únosci. Vaším cílem bude během postupu mapou zoo získat co nejvíce vítězných bodů, na výhru se však musíte dostat do Expozice hvězd. A tam to jde jen se souhlasem ostatních. Jednoduchá pravidla skrývají skvělý titul, který si užijí milovníci interakce. Ani ti největší pesimisti by Zoo Vadis neoznačili jen jako další z řady průměrných her. Zoo Vadis je výjimečný titul. Jen vám nedokáži slíbit, že zrovna vás a vaše přátele bude bavit. Pokud vám však její premisa přijde lákavá a jste připraveni vyjednávat a bodat své přátele do zad, rozhodně vás Zoo Vadis nezklame. Obzvlášť ve velké skupině hráčů.
