Od dnešního dne, kdykoliv se řekne Robot Cat Limited, budete vědět, že to právě oni vytvořili počin Zero Division, který z vás dostane díky deckbuildingu to nejlepší. Zapomeňte na karetní hry, dnešní počin vás donutí taktizovat a přemýšlet milion tahů dopředu. Ostatně, jak jinak byste chtěli zachránit vesmír než zničit zlou korporaci, která jej tajně ovládá?
Je na čase vytvořit tým
Zero Division se odehrává ve zdevastovaném světě, kde zbytky civilizace bojují o přežití mezi ruinami po globální katastrofě (tohle slovo jsem si vždycky přál napsat). Ujmete se velení nad tříčlenným týmem operátorů, kteří se musí probojovat skrze nepřátelské frakce, mutanty a smrtonosné kyborgy. Atmosféra je temná, cyberpunková estetika pulzuje neonovými barvami a špinavými ulicemi, zatímco napětí mezi frakcemi dodává určitý druh pro mě až překvapivé realističnosti.
Herní příběh jako takový je spíše minimalistický a podává se skrze dialogy mezi misemi a útržkovité informace z prostředí. Což může být po všech těch příběhových hrách docela osvěžující. Nepočítejte tak s tím, že všude kolem vás bude hromada cutscén, to tu trošku chybí. Hezkým příkladem můžou být operátoři. Každý z nich má svůj background, ale nečekejte, že je nějak propracovaný, v té hře prostě je.
Pro počin je totiž nejdůležitější svět jako takový – temná cyberpunková metropole plná nebezpečí a tajemství. Vy v něm se svým týmem budete procházet různými lokacemi, do dalších nebezpečnějších oblastí od továren po opuštěné laboratoře až na ulice, kde jsou nepřátelské gangy. Celkově Zero Division nabízí slušný základ pro dystopický příběh, ale nepřináší nic převratného.
Zdroj: IGDB.com
Zero Division nahrazuje příběh hratelností
Počin kombinuje roguelite prvky s taktickým deck-buildingem, kde každý operátor disponuje vlastním balíčkem karet. Vy si vybíráte tři postavy, přičemž každá má unikátní schopnosti a herní styl. Boje probíhají tahově a vyžadují pečlivé plánování, protože kombinování karet a efektů může být klíčem k přežití. Titul tak nabízí skoro neomezenou škálu strategií, od defenzivního blokování po agresivní kombo útoky. Je na vás, jak se hře přizpůsobíte.
Kromě soubojů je důležitým prvkem průzkum a rozhodování mezi misemi. Na vás je, do jaké oblasti se vydáte, co budete prozkoumávat, přičemž každá z nich nabízí odlišné výzvy, nepřátele a odměny. K dispozici je šest různých lokací, ale v rámci jedné hry lze projít pouze tři, což znamená, že každé dobrodružství se může odvíjet jinak (příběhově stále zbytečné). Kromě klasických soubojů hra obsahuje také události, které umožňují získat nové karty, vylepšení či interakce s frakcemi.
Systém vylepšování je poměrně bohatý, nejenže získáváte nové karty, ale můžete je také modifikovat a posilovat. To umožňuje vytvářet unikátní buildy pro každou postavu a tvorbě balíčků na míru vašemu stylu. A to nejlepší? Tým se dá vylepšovat jako celek, což podporuje synergii mezi operátory a s veškerou neskromností řeknu, že i mezi vámi, protože znovuhratelnost díky tomu stoupá. Mechaniky jsou solidní a dobře vyvážené, i když některé kombinace mohou být výrazně silnější než jiné.
Zdroj: IGDB.com
Karty bez problémů
Ovládání v Zero Division je intuitivní a přizpůsobené jak pro myš, tak pro gamepad. Všechny akce se provádějí jednoduchými kliknutími, přetahováním karet nebo výběrem z dostupných možností. Navigace v menu i v soubojích je plynulá, i když v některých okamžicích by mohlo být rozhraní o něco přehlednější. Přepínání mezi operátory funguje bez problémů, ale občas může být matoucí sledovat, které efekty jsou aktivní. Celkově je však ovládání pohodlné a snadno pochopitelné, což umožňuje rychlé ponoření do strategického boje.
Zero Division běží na solidním enginu a vizuálně působí velmi dobře. Cyberpunková estetika je podpořena detailním uměleckým stylem, který dodává světu špinavý, dystopický nádech. Vše je to ale stále o kartách, takže na co kliknu, to vyberu, to vidím, a možná se to tam rozsvítí. lasika. Optimalizace je na slušné úrovni. Hra běží stabilně i na slabších sestavách (což můj kancelářský notebook velice ocenil). Občas se však objeví drobné technické problémy, jako jsou menší vizuální glitche nebo méně přehledné uživatelské rozhraní. Některé texty mohou být nepřehledné, především na kartách.. V určitých situacích zase chybí jasnější vizuální zpětná vazba na akce hráče. I přesto je technické zpracování zdařilé= a nenarušuje celkový zážitek ze hry. Byť teda musím říct, že se mi hra bugovala v kombinaci trojice Jinn, Renegade a Mayhem. Nemám tušení proč, ale při opakovaném výběru se vždycky vše srovnalo. Je to takové zvláštní.
Soundtrack kombinuje prvky industriální , synthwave a ambientní hudby, což vytváří temnou atmošku typickou pro futuristické světy. Hudba skvěle doplňuje akční scény během soubojů a zároveň se přizpůsobuje pomalejším momentům, kdy hráč prozkoumává okolí. Jen dodám, že byť je audio dobře zpracované, viz střelba, explozivní akce, šumy prostředí i elektronické pípání, není to žádný zázrak. Je to trošku ironické, když je hudba dominantní, ale jediné, co vlastně děláte, je to, že hrajete svítící karty.
Zero Division je fascinující kombinací deckbuildingového roguelitu a temného cyberpunkového světa, který nabízí spoustu strategických možností a výzev. Jestli máte rádi taktické souboje a prozkoumávání náhodně generovaných oblastí s tvorbou unikátních strategií, tohle je počin přímo pro vás. Titul je prostě neohratelný. Na druhou stranu, Zero Division má i své slabiny. I když je herní svět zajímavý, příběh zůstává spíše na okraji, bez většího emocionálního propojení s postavami. Některé mechaniky by mohly být vyváženější, přičemž určité kombinace karet mohou vést k velmi silným a snadnějším průchodům hrou. Technická stránka je většinou solidní, ale občas se objevují drobné vizuální glitche a menší problémy s přehledností rozhraní, což může trochu narušit plynulost zážitku. Jen dodám, že pokud jste fanoušci deckbuildingových her, polovina negativ vás vyrušovat nebude. A to je prosím upřímná realita.
