Svět Zaklínače si za poslední dvě desetiletí vydobyl pevné místo v popkultuře. Od knižní série Andrzeje Sapkowského přes úspěšnou herní adaptaci od CD Projekt Red až po seriálové zpracování od Netflixu (vím, neměl bych ho zmiňovat) – Zaklínač uchvátil miliony fanoušků po celém světě. Otázka by tak mohla být, zda je ještě nějaká cesta, jak se do tohoto světa ponořit o trochu více? Odpověď je jednoduchá: přes jídlo. Zaklínač: Oficiální kuchařka, jenž vydalo oblíbené nakladatelství Mytago, přináší jedinečný pohled na kulinářskou stránku tohoto bohatého univerza. Autorky Anita Sarna a Karolina Krupecka, které jsou známé ze svého projektu Nerds' Kitchen a Witcher Kitchen, vytvořily sbírku receptů, které vás přenesou přímo do hostinců, loveckých chat a velkolepých banketů Kontinentu. Jak se jim to tedy povedlo?
Autor:
Ilustrace:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Anita Sarna,
Karolina Krupecka
Daniel Valaisis
Mytago
Eva Lassler
256
barevný
pevná
listopad 2024
978-80-88501-86-2
první
Zdroj: Nakladatelství Mytago
Přes Velen na Skellige a zpět do Toussaintu
Kniha je rozdělena do několika kapitol podle regionů, o nichž čtenáři slyšeli snad z každé strany. Co kapitola, to recepty odrážející kulinářské tradice dané oblasti. Pokrmy Velenu jsou spíše rustikální a jednoduché, zatímco Skellige ukazuje pořádně syté chody, jak se pro tyto ostrovní válečníky sluší a patří. Pokud máte otázku, co nabízí to uzavřené malé knížectví inspirované italskými vinicemi, je to francouzská kuchyně vhodná pro každého aristokrata. Ostatně Losos en croute podle Louise nebo Hruškový tart s vínem Est Est či Flamiche, jsou delikatesy už dle názvu.
Upřímně, poté, co jsem listoval například fantasy kuchařkou World of Warcraft: Nové příchutě Azerothu, jsem měl rovnou obavy, že by se i Zaklínač: Oficiální kuchařka mohla dostat do úžin – recepty budou dobré, ale vlastně nesmyslné. Tady mě překvapilo, že tvůrkyně se velice zaměřily na danou tématiku fantasy pokrmů, a i když samozřejmě Tretogorské golubky nebo Hattoriho redanské pirohy s červenou čočkou zní exoticky, tak jsou vlastně promyšlená jídla, jež ke Kontinentu prostě pasují jako Hindarsfjallska sádlová pomazánka k pivu. Velice se mi líbilo, jak se zde propojují lokace a jídla. Jestli znáte pořad Jak nás vidí svět, je to tak perfektně nachystané, že Beuclairská smetánka si vážně nedá chody Bělosadu a naopak. Navíc kuchařka nezapomíná ani na vegetariánské recepty a bezmasé varianty některých jídel, což je skvělý prvek pro ty, kteří nejedí maso, ale přesto si chtějí vychutnat chuť světa Zaklínače.
Zdroj: Nakladatelství Mytago
Zaklínač: Oficiální kuchařka představuje kvalitu
Kuchařka obsahuje více než osmdesát receptů, které se pohybují od jednoduchých pokrmů, jako jsou chlebové placky, po složitější jídla vyžadující delší přípravu, například pomalu pečené maso nebo vydatné polévky. Všechny recepty jsou dobře napsané, mají jasné pokyny (což je občas více než důležité) a obsahují realistické seznamy surovin, které lze snadno sehnat v běžných obchodech a neutratíte za ně velmistrovskou vlčí zbroj. Autorky přemýšlely o tom, jak udělat jídla autentická, ale zároveň dostupná. V receptech se objevují základní techniky jako pečení, smažení, vaření a dušení, ale najdeme zde i sofistikovanější postupy, například fermentaci alias kvašení či pomalé vaření masa.
Jedním z největších lákadel této kuchařky je její atmosféra. Každý recept je doplněn krátkým úvodem, který jej zasazuje do kontextu světa Zaklínače. Respektive, autorka vypráví mezi recepty jako ve svém deníku o tom, co ji kde čekalo, co ji kde potkalo, jak jí co chutnalo, proč se jí tohle tady a tu zas toto. Velice krásné a lehce pohádkové počtení. Rád čtu deníky, protože se lehce dokážu vcítit, co si člověk o nějaké záležitosti myslí. Jasně, kdybych byl Yennefer, čtu myšlenky, ale to zatím neumím, byť mám pocit, že moje žena si to často myslí.
Zdroj: Nakladatelství Mytago
Kniha je definice Foodporn
Vizuální stránka kuchařky je neskutečná. Fotografie jídel jsou nádherně stylizované a působí autenticky, jako by pocházely přímo z vesnických hostinců nebo luxusních banketů. Kniha je doplněna tematickými ilustracemi a každý jednotlivý chod vypadá, jako by jej vařil malý Kuchaříček pro zlého Egona v Ratatouille. Navíc se jedná o velice dobře udělanou knihu už ve vazbě. Je to pevná, pořádná bichle s dobrým tiskem. Já to žeru, hrozně moc to žeru.
Co se týče obtížnosti receptů, většina z nich je poměrně snadná a zvládne je i začátečník, ale jsou zde i složitější pokrmy, které vyžadují více zkušeností nebo delší přípravu. Každý si zde ale najde něco svého, ať už jednoduché občerstvení, nebo složité sváteční menu. Mě osobně třeba nejvíc zaujal Sadařův osvěžující nektar, jenž se dělá z angreštu, třešní a červeného rybízu. Že neuhodnete, co roste mojí babičce v létě na zahradě? Přesně. Letos mám jasný cíl: tenhle nektar si udělám, protože ho mé hladové bříško potřebuje.
Když si dovolím mít nějaká slova na závěr recenze, řeknu to takto. Kam se hrabou všechny fantasy kuchařky, které jsem kdy měl v ruce. Nejsem sice Masterchef Česko 2027 (zatím), ale některé recepty mě vážně zaujaly. Rovnou řeknu, že jsem pár z nich vyzkoušel v rámci recenze a všechny byly delikatesní. Pokud chcete udělat radost někomu, kdo má rád fantasy, Zaklínače, jídlo a kvalitní fotky, Zaklínač: Oficiální kuchařka je něco, co vážně musíte mít. Navíc ty popisy jsou vážně másluvzdorné a věřím, že z knihy dokáže uvařit každý. Cítím však povinnost vyčíst, že v knihách od Sapkowského jsme se o pár jídlech dočíst mohli. Po důkladné rešerši mohu říct, že jsem v kuchařce nenašel nic, co by knižní předloze odpovídalo, a to mě maličko zamrzelo. Ostatně, je to oficiální kuchařka.
Zaklínač: Oficiální kuchařka je krásná, poutavá, zajímavá, veselá a rozmanitá kniha, podle níž by se naučila vařit i Triss, Shani, Yennefer nebo možná i Lambert. Na jeho knedlíky s bylinkami a sejrem si dokonce myslím tak moc, že mi je ke jmeninám možná donese i samotná bohyně Melitelé. Jedná se o dílo, jakým nikdy nikoho nemůžete zklamat. Ba naopak, uděláte každému radost, a jako takovou kuchařku vřele doporučuji snad každému. Jen prosím nezapomínejte, je to vážně a jen kuchařka. Tahle Vlaštovka vám do pusy Puštíka nenaservíruje. Dokud nevytvoříte Bílého racka, neuvaříte nic.
