Pokračování úspěšné herní série svému jménu rozhodně ostudu nedělá. Wolfenstein: The Old Blood je úspěšným prequelem k o rok dříve vydanému Wolfenstein: The New Order (2014). Opět se tak dostáváme do kůže zkušeného kapitána B.J. Blazkowicze, jež tentokrát zamířil na “ozdravný pobyt“ do Bavorska. Ve společnosti svého kamaráda Ríši Wesleyho, je čeká výlet na monstrózní hrad za účelem získání tajné složky o poloze továrny na zbraně generála Wilhelma Strasseho známého též jako Smrtihlav.
Snad nikoho nemůže překvapit, že pokus o infiltraci selže a my jsme vydáni v nemilost naštvaných nácků. Nutno dodat, že mnozí z nich dávno zanevřeli na eleganci šedých uniforem a radši se stali (i díky věhlasným inženýrům Třetí říše - pochopitelně) opancéřovanými monstry. Železo a elektřina jsou vůbec alfou a omegou hradního interiéru. A když připočteme ještě lanovky, jež nás vyvezou pomalu až do oblak a všudypřítomné propagandistické plakáty…Nejeden hráč se stane obětí nostalgických vzpomínek na BioShock. A já dodávám, že to nebude poprvé.
Nudit se nebudete!
Od prvního momentu Wolfenstein: The Old Blood sází na rychlý rozjezd plný akce. Žádné vodění za ručičku v podobě zbytečně zdlouhavých tutoriálů. Tady máš zbraň a neboj se jí použít! Jedna útočná puška je málo. Dáme ti možnost mít jednu v každé ruce a střílet stereo. Nebo je libo pořádný několikahlavicový kulomet? A to vše hned v prvních minutách hry. Pro milovníky plížení jsou k dispozici i slušné možnosti stealthu. Zlepšené právě oproti minulému titulu. Z každé vražené tyče nebo dýky do enemákova krku tak vzniká daleko větší uspokojení. Co bohužel vrhá špatné světlo je sbírání kousků armoru, jenž vám vylepšují váš vlastní. Také sbírání munice od mrtvol by bylo lepší automaticky než věčným mačkáním éčka. Počet lékárniček částečně záleží i na zvolené úrovni hratelnosti. Určitě za ocenění stojí +4 body k zdraví z psího žrádla.
Příznivci jistě vědí, že Wolfenstein nikdy nebyl prvoplánově dělán a myšlen jako hra zaměřující se na hluboký a velmi rozvětvený příběh. I v tomto případě se sází spíše na akci a pořádné střílení. Dějová linka je lehce pochopitelná, ale to rozhodně není na škodu. Za vyzdvihnutí určitě stojí i samotné postavy, které do příběhu výborně sednou. Jako zářný příklad mohu uvést hlavní ženskou záporačku – Helgu von Schabbs. Ta na rozdíl od její předchůdkyně (Irene Engel z New Order) sice tolik nesplňuje dobré árijské předpoklady, nicméně její fanatičnost, vyšinutost a oddanost Říši je na stejné, možná dokonce i na vyšší úrovni. Výrazem obličeje jistojistě připomene nejednu nesnášenou matikářku.
Nechybí ani zombie
Old Blood dokáže udýchat tempo i s prvním objevením nazi zombíků. Hráče to navíc vede k větší chuti ke hraní, neboť touží zjistit důvod, proč k tomu vůbec došlo. Náhle jakoby střílečka dostala hororovější nádech a možná LETMO připomněla Sniper Elite Nazi Zombies. Mnozí hráči to můžou vzít i jako příjemné oživení lehce opakujícího se děje. Rovněž to přidává i nové zajímavé lokace. Jakékoliv prostředí však ve hře funguje dobře a například malebné malé městečko má své kouzlo jak za dne, tak i za noci.
Pochopitelně hra nabízí i možnost sbírání sběratelských předmětů. – dopisů, uměleckých děl a zlata.
Pro lepší celistvost příběhu nebo k jeho doplnění lze objevit i tištěná hlášení či zprávy. Nejzajímavější prvek ovšem je možnost, zahrát si toho“ klasického starého Wolfika“, kterým to všechno začalo. Stačí pouze se odebrat ke spánku na vybraných místech a už chodíte po dlouhých chodbách, otevíráte dveře a střílíte. Spánkových levelů je 9 a za každý splněný pochopitelně následuje odměna v podobě achievementu.
Wolfenstein: The Old Blood není hra do které investujete stovky hodin. Jedná se o titul, který přináší záruku dobré akce, střílení a zábavy dočasně. A až ji dohrajete několikrát, najdete veškeré sběratelské věci a přehrajete se starých levelů? Myslím, že určitě nebudete času a investovaných peněz litovat. Wolfenstein je tu s námi již přes 20 let. Během té doby nasbíral četné příznivce a tituly jako tento jen pomáhá jeho fanouškovskou základnu rozšiřovat. Otázkou zůstává, zda tato stálá aktivita nebude směřovat k postupné ztrátě na kvalitě. Ovšem to nechme na budoucnosti.
Recenzi pro Gaming Professors napsala Jana Hykešová