Ve Watch Dogs: Legion se připojíte k organizaci, zvané DeadSec. Cílem této organizace je osvobodit Londýn od vlivu různých otevřeně zločineckých i svobodu omezujících skupin. Hra je již třetím zářezem v sérii Watch Dogs od francouzského Ubisoftu.
Neprávem obviněni
V tomto díle série se snažíte očistit jméno DeadSecu poté, co je neprávem obviněn z odpálení několika bomb v centru Londýna. Na rozdíl od předchozích Watch Dogs, v Legion máte pod svojí kontrolou celou skupinu agentů a hra je založena na tom, že do svých řad můžete rekrutovat prakticky kohokoliv, včetně příslušníků nepřátelských organizací. Agenty tedy přepínáte podle potřeby (každý má nějaké zvláštní schopnosti, zbraně nebo perky), případně vždy, když jste zraněním vyřazeni z mise.
Příběh hry není nijak přelomový a přestože obsahuje i pár možná předvídatelných zvratů, v zásadě jen pomáhá v motivaci k hraní jednotlivých misí.
Vaším společníkem v boji proti nadvládě zlovolných společností je mužská AI, nazvaná Bagley, jehož příběh se můžete dozvědět po konci hry po splnění dodatečné mise.
Celé město je propojeno systémem ctOS, který je hlavním trumfem v ruce vaší, ale i vašich soupeřů. Můžete tak například hacknout jakýkoliv dopravní prostředek.
Hackerem v Londýně budoucnosti
Po amerických lokacích, přítomných v předchozích dílech série, se ve Watch Dogs: Legion podíváte do Londýna blízké budoucnosti. V ulicích se prohánějí autonomní vozidla a drony, funguje zde již zmíněný operační systém města (ctOS) a ve městě má silné slovo represivní Albion – samozvaní ochránci pořádku, ve skutečnosti řízení lidmi, kteří se neštítí v omezování svobody občanů ničeho.
Britské hlavní město je zpracováno dost dobře, po grafické stránce je plné detailů a je zde co objevovat. Pokud máte grafickou kartu, která tyto efekty podporuje, můžete si navíc aktivovat ray tracing a vychutnat si realistické odlesky a další speciální efekty.
Prozkoumat, infiltrovat, zlikvidovat, hacknout, uniknout pryč
Základní formule se ve Watch Dogs: Legion opakuje. Herní mapa je rozdělena do volně přístupných veřejných sektorů a do sektorů/budov okupovaných vašimi nepřáteli. Některé lokace jsou přístupné neustále, do jiných se dostanete pouze v rámci příběhových misí. Pokud se setkáte s nepřáteli, máte v zásadě pár možností: buďto se kolem nich pokusíte proplížit a zneškodníte je tak, aby si toho nikdo nevšiml, případně se s nimi dáte do boje pěstmi či zbraněmi na blízko, nebo se můžete rozhodnout pro frontální útok a využít některou ze střelných zbraní (je jedno, jestli je zbraň ve hře označena jako „smrtící“, protože poražení nepřátele se již znovu nevzpamatují). Pro průzkum lokací a interakci s prostředím přitom musíte používat i „pavoučí“ roboty nebo drony, které se dostanou i tam, kam se váš agent fyzicky dostat nemůže.
Z „collectibles“ nacházíte audionahrávky, texty, herní peníze (lze je používat na nákup oděvu), masky a body pro vylepšení vašich hackovacích schopností, zařízení a zbraní. Dále máte možnost každou část herního Londýna přivést k „povstání“, za což se vám na mapě odkryjí body pro vylepšení a získáte nového agenta. Po mapě jsou poschovávané i vedlejší mise.
Technické zpracování – za dvojku?
Bohužel hra trpěla i přesto, že mám velmi výkonnou grafickou kartu, propady fps, zpravidla ve venkovních lokacích. Snímkovací frekvence se nesnížila na 50, ale třeba chvíli klidně na 15 snímků za vteřinu. Několikrát mi hra úplně spadla.
Mimo optimalizace Watch Dogs: Legion netrpí na nějaké výrazné nedodělávky nebo bugy. Výhrady bych mohl mít k arkádovějšímu pojetí fyziky vozidel, která se odlišuje například o Grand Theft Auto V. NPC se někdy nechovají úplně logicky, ale to je asi daní za sandboxové zpracování.
Watch Dogs: Legion je povedenou hrou s působivou grafikou, originální hratelností a živým i poměrně velkým světem. Neohromí vás však spíše průměrným příběhem, plným klišé o hackerských „jánošících“ a futuristické kryptoanarchii. Může však zaujmout jako o něco méně morbidní alternativa k oblíbenému Grand Theft Auto, proti němuž je celkově o dost optimističtější.
