Titulů z univerza Warhammer je už snad tolik, včetně komiksů a knih, že se to nedá ani spočítat. Pokud tedy namátkou budu jmenovat, z komiksů jsou tu Sestry Bitvy nebo Marneus Calgar a z her, co jsme u nás recenzovali, například Warhammer 40 000: Darktide, Total War: WARHAMMER III, Warhammer 40,000: Boltgun nebo sportovně zaměřený Blood Bowl 3. Dalo by se očekávat, že se v tomto univerzu jako redakce velmi dobře vyznáme, a tak by pro nás Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin mělo být jen doplnění do žánru. Já osobně rovnou řeknu, že jsem si myslel, že něco o tomto fantasy vím. Nechal jsem se ale velmi rychle vyvést z omylu. Naštěstí mi to hra nedala vyžrat a já si užil jedno fajn taktické dobrodružství, v němž jsem zachránil další planetu. Alespoň doufám.
Příběh je stereotypní funkční klasika
Alfou a omegou Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin je samozřejmě příběhová kampaň v příjemných osmnácti misích. Poté, co vám první tři mise udělají jednoduchý tutoriál, se pustíte do jednoho zajímavého dobrodružství plného nádherných cutscén, kde zjistíte, proč jsou válečníci Sigmaru na onom světě a co je ono hlavní nebezpečí, které budou muset zastavit. Dostáváte se do příběhu s hrdiny a záporáky.
Bohužel, musím říct, že jsem čekal nějakou přidanou hodnotu. Jasně, cíl ubránit magický artefakt, který může zachránit lidské vyznavače, před místními orruky působí skvěle. Jenže je to opět hrozná stereotypní klasika, jež nepřináší nic nového. Tvůrci se sice snažili hru osvěžit cestami do minulosti, abychom mohli odhalit dějiny artefaktu, ale já chci víc. Především na těch osmnáct misí.
Osobně jsem strávil v herní kampani na druhou nejtěžší úroveň (ano, budete si moci vybrat dle vašich schopností) 9,4 hodiny. Bylo by to méně, ale hra se mi bugnula v druhé misi, kde se mi objevil hlavní soupeř a byl nesmrtelný. Doslova mi trvalo hodinu, než jsem se rozhodl misi restartovat, abych odhalil problém. Problém vyřešen, odehrálo se znovu. Herní doba tak víceméně ujde.
Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin obsahuje čtyři frakce
Titul obsahuje sice frakce čtyři, nicméně v kampani si zahrajete pouze za tři. Nepovažuji to však za chybu. Musel jsem hrát i za zlé orruky, což mi osobně vadilo, ale přineslo to zase zvláštní pestrost do souboje dobra a zla. Přece jen, když strávíte chvilku bráněním, útočením, dobýváním, spalováním a zachraňováním s lidem Sigmaru, bylo fajn se jim trošku pomstít s těmi krvežíznivými parchanty. Výlety do minulosti zase osvěžily souboje prastarých rádoby avatarů a nemrtvých duchů. Rozmanitost byla fajn.
Celková hratelnost je poté ještě snazší. K většině hry vám stačí myš a titul občasně funguje na bázi klasickému Tower Defense. Běháte s vojáky po mapě, obsazujete stanoviště, stavíte na nich pro vás důležité budovy a v základním stanu tvoříte jednotky, aby bojovaly se soupeři, včetně pomalu nezastavitelných hrdinů. Aby toho nebylo málo, za zdroje si můžete ještě koupit určitá vylepšení jednotek Ta povětšinou přidávají další schopnost, vylepšením hlavního stanu zase můžete získat lepší jednotky. Ty skutečně nejdražší jsou přitom prakticky nezastavitelné (ano, mluvím o vás, dračí jezdci a kladivounoví modří kněží s magickým kladivem!).
Musím ale říct, že mi děsně vadila rychlost hry, která mi nešla upravit. Občas jednotky běžely tak pomalu, že jsem si stihl dojít udělat čaj, skočit do posilovny, vyvenčit psa, a teprve pak jsem si užil krátkou bitku s nepřítelem. Bohužel, ta rychlost je tristní, a ačkoliv by to u real-time strategií vadit nemělo, zde mi děsně lezla na nervy.
Stratégy potěší šarvátky
Naštěstí má titul i jiné módy. Kromě milované možnosti si vytvářet vlastní mapy jsou tu především generované bitvy v podobě šarvátek. Sice je zde nemilý krok spojit hru s webem studia a Steamem, ale co bych pro další dobrodružství neudělal. Bitky mě neuvěřitelně bavily a počin neztratil ani kousek ostrosti, naopak. Cítil jsem se, jako bych hrál zase Warcraft 3: Reign of Chaos a užíval si hrdinu v čele své armády.
Vrcholem ale byly cutscény. Perfektně zpracované videosekvence vás posouvají dál v příběhu, sbližují vás s postavami a poutají vás k Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin víc, než by některým hráčům mohlo být při chuti. Mocná a silná Sigrun, váhající Iden, mág Demechrios či šílený Krvešťáv. Sekvence s hrdiny mi připomněly, proč RTS fantasy miluji, a tohle bylo na celém počinu to nejlepší.
Bonusem je poté příjemná a jednoduchá grafika, v níž je příjemně vsazeno na rozmanitost. Velmi dobře na mě také působí přiblížení na postavy jako v sérii Total War, neboť vidíte bitvy z první řady. To si získá každého, stejně jako naprosto skvělý dabing a hudba ve hře. Tvůrci vsadili na jistotu, a ta jim jak jinak než vyšla. Abych nezapomněl, hra má českou lokalizaci a překlad i titulky jsou boží. Slovo „grknutí“ se nyní dostalo do mého slovníku. Kdybyste se ptali, co to znamená, tak je to přesně to, co si myslíte – něco špatného.
A teď si jdeme kopnout
Nikoho asi nepřekvapí, že právě sázka na jistotu je největší problém Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin. Pokud už jste někdy v životě hráli podobnou hru, nebudete úplně potěšeni. Není tu totiž žádná přidaná hodnota, a pokud nějakou najdete, dejte mi vědět. Budete se bavit, budete si to užívat, ale jednou vás to všechno přejde. Bohužel.
Největší kámen úrazu je vyváženost celé hry, respektive všechny jednotky na sebe působí stejně. Pošlete proti sobě, koho chcete, a je to hod mincí o vítěze. Rozdílem sice může být, zda se jedná o základní jednotku, nebo tu z nejvyššího řádu, ale pomlátit se umí všichni navzájem 1 : 1. Když proti sobě pošlete dvě stejné armády, vynulují se. Přijde mi to jako děsná škoda, přednosti by se měly využívat, a ne se takto zahodit. Nehledě na menší technické nedostatky, jako jsou bugy ve hře, jako v mém výše zmíněném případě.
Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin je fajn strategie s perfektním příběhem. Bohužel, hra nemá vůbec žádnou přidanou hodnotu, a pokud jste hráli už něco podobného, nebudete mít chuť si počin pustit znovu. Jednoduše bych řekl, že je hra hezky udělané déjà vu se vším všudy. Mě osobně to mrzí, protože bych za ty peníze čekal víc. Nicméně pokud tohle bude vaše poprvé v tomto žánru, budete nadšení a budete hledat, co byste si zahráli dál.
