Máme to štěstí žít v době, kdy jsou videohry ze světa Warhammeru konečně doopravdy dobré. Zhruba před rokem vydanou střílečku Warhammer 40,000: Boltgun jsme v naší recenzi ocenili silnou devítkou a jiné herní magazíny na ni taktéž pěly chválu. Nyní na Steam dorazilo DLC Forges of Corruption (v trochu kostrbatém českém překladu Kovárny chaosu), na které si posvítíme na následujících řádcích.
Stával v údolí mém starý Doom
Kdybych chtěl tento článek odbýt, tak uvedu, ať si přečtete, co jsem napsal o původním Boltgunu, a představíte si, že DLC k němu přidává zhruba tři až čtyři hodiny stejně pojaté a srovnatelně kvalitní zábavy. Warhammer 40,000: Boltgun pro mě byl možná nejpříjemnějším překvapení minulého roku. Studio Auroch Digital, které za ním stojí, dosud dělalo hlavně deskovky a strategické hry na mobilní platformy, takže jsem dopředu nečekal, že se mu povede dát dohromady jednu z nejlepších warhammerovských videoher a zároveň jeden z nejlepších boomer shooterů vůbec.
Boltgun grafickým zpracováním i herním designem velmi přesně trefil zlatý střed mezi atraktivním retrem přinášejícím požitek jako z původního Doomu a moderním přístupem k celému žánru. Zároveň si tvůrci dobře poradili s navázáním hry na rozsáhlé univerzum Warhammeru. Jistě, jde o adrenalinovou střílečku s minimálním příběhem, ale péče věnovaná výtvarnému konceptu a různým zjevným i drobným intertextuálním odkazům přesvědčivě vytváří pocit, že se nacházíte v důmyslně promyšleném fikčním světě, jejž je zajímavé objevovat.
Malum Caedo se vrací
Forges of Corruption je relativně krátké DLC. Rozsahem spíše zaostává za „mission packy“, které bylo možné dokupovat ke klasickým střílečkám vycházejícím v 90. letech. V žádném případě však není uspěchané ani odbyté. Případná diskuze, jestli herní doba náhodou neměla být delší, odpadá díky skutečnosti, že za rozšíření utratíte jen necelých 6 euro.
Příběh Forges of Corruption je ještě minimalističtější než u původní hry. Opět se vžijete do kůže a pancíře Maluma Caeda, Ultramariňáka, který jako jediný přežil výsadek na planetu Graia. Nepotřebujete vědět víc, než že vás Inkvizitor vyzval, abyste pokračovali v boji proti silám Chaosu. Teď už záleží jen na tom, jaké nepřátele vám Chaos pošle do cesty a jakými zbraněmi je budete moci sprovodit ze světa.
Veď mě dál, cesto má
Forges of Corruption samozřejmě nechce jen opakovat to, co už jste si odbyli a odstříleli v kampani základní hry, ale ani nezkouší nějaké zásadní novinky a inovace. DLC se rychle rozběhne na plné obrátky, je náročnější a velkolepější než původní Boltgun, nicméně zůstává věrné dříve nastaveným designovým pravidlům. S tím rozdílem, že se vývojáři vyrovnali s častými námitkami hráčů.
Předně byla přidána jasná indikace masivního zranění, takže už nemusíte během hraní šilhat, abyste z ukazatele zdraví zjistili, jestli jste se jednomu z desítek fireballů letících vaším směrem těsně vyhnuli, anebo naopak těsně nevyhnuli. Pro hráče, kteří v původním Boltgunu bloudili, přibyla možnost nechat si kdykoli stiskem klávesy zobrazit navigační šipku. Osobně jsem tuto funkci nepotřeboval a trvám si na tom, že při troše pozornosti se v levelech dá orientovat i bez mapy. Hledání cesty je u klasických stříleček (obvykle příjemnou) součástí zážitku, avšak budu raději, když zatoulanému hráči napoví samotná hra, než aby si musel vybrat mezi frustrací a zkoumáním walktrough videa na Youtube.
Někdo má Multi Pass, někdo zase Multitavomet
Jelikož platí nepsané pravidlo, že každé pokračování či rozšíření má být náročnější než základní hra, nově představení nepřátelé jsou většinou silnějšími a rozměrnějšími variacemi na nepřátele již dobře známé. Zejména obrovité mariňáky Chaosu, jejichž palebná síla odpovídá konvenční dělostřelecké četě, budete potkávat a likvidovat často.
Výborně nadesignované, perfektně nazvučené a silné zbraně patří k těm největším kladům Boltgunu, které jej vyzdvihují nad jiné retro střílečky. Forges of Corruption k nim ještě dva skvělé kousky přidává. Prvním je Multitavomet, těžkotonážní verze Tavometu, pomocí které lze při dobrém načasování rychle smést právě silné a obrněné typy nepřátel. Druhým je raketomet, jehož rakety po dopadu iniciují masivní explozi, která jednak skvěle vypadá a jednak poškodí nepřátele v širokém okruhu. Musím ovšem přiznat, že jsem si z hraní odnesl poněkud subjektivní a ne zcela podložený dojem, že těch zbraní už možná bylo moc, a některé jsem tak v přestřelkách téměř nepotřeboval.
Malý velký muž v malých velkých arénách
Forges of Corruption nic nemění ani na pojetí hratelnosti. Ta se stále točí kolem soubojů s mnoha nepřáteli v rozsáhlých arénách. Co do gotické monumentálnosti a vizuální přitažlivosti lokace z DLC překonávají základní hru. Nicméně stále se stává, že v nich občas nepřátele musíte skoro hledat a jindy jste jimi naopak zavaleni.
Osobně preferuji méně otevřené a více členité levely, jakými se může chlubit třeba takový Prodeus. Ten je Boltgunu a jeho DLC v mnoha ohledech blízký, ale důmyslností level designu jej překonává. Kdo si však arénové souboje v Boltgunu užívá, ten bude potěšen, neboť spolu s Forges of Corruption do hry dorazil i mód hordy.
Pokud máte rádi boomer shootery a již vlastníte Warhammer 40,000: Boltgun, neexistuje prakticky žádný logicky obhajitelný důvod, proč byste si neměli přikoupit i DLC Forges of Corruption. Vynikající hru ještě dále rozšiřuje, a navíc přináší dvě z nejničivějších a nejefektnějších zbraní v herní historii. Ignorovat takovou nabídku by bylo kacířství.
