Před vydáním hry Vikings – Wolves of Midgard v roce 2017 se vývojáři ze slovenského studia Games Farm nechali slyšet, že se jejich hra bude značně lišit od těch ze stejného žánru. Konkrétně tvrdili, že se bude jednat spíše o hru ve stylu Dark Souls z izometrického pohledu, nikoli o pouhý klon tradičního Diabla.
Hra vás zavede do doby Vikingů, zuřivých bojovníků, kteří svého času podnikali nemilosrdné nájezdy do Evropy. Vikingové představovali skutečné nebezpečí. Z etnického hlediska představovali severní větev Germánů. Určité klany pak byla označovány jako pozůstatky Kimbrů, Teutonů a Ambronů, kteří ve druhém století před naším letopočtem ohrožovali Římskou říši.
Vikingové a přilby s rohy
V rámci Vikingů se sluší zmínit, že celosvětově rozšířený mýtus o vikingských přilbách s rohy se nezakládá na pravdě. Vikingové je totiž nenosili, tato domněnka nemá žádné reálné podklady. Vikings – Wolves of Midgard však nepatří mezi historicky přesné hry.
Vývojáři do hry velmi povedeně zakomponovali několik severských bajek a pověstí. Během hraní tak můžete nalézt různá monstra, která se v těchto pověstech vyskytují. Nechybí proto elegantně zakomponovaná pověst o Grendelovi, balada Herr Mannelig apod. Pokud tedy patříte mezi fanoušky severské mytologie, vaše srdce zajásá.
„Nejlepším odpuštění byla vždy pomsta“
Příběh hry nezačíná nijak zvlášť originálně. Zrovna když jste na lovu, zaútočí na vaši osadu rozzuření obři, trollové a další potvory ze severské mytologie. Kupředu vás tak žene touha po odplatě za vyvraždění vaší osady a zabití vašich blízkých. Dále chcete zjistit důvod, proč obři vlastně zaútočili.
Zároveň se však musíte se zbytky přeživších ubránit útokům sousedních kmenů. Jako byste neměli už tak problémů dost, k tomu všemu přichází nový nepřítel z daleké země: služebníci kříže se svým králem a náboženstvím, kteří se rozhodli přinést víru do vaší země. Na první pohled se opravdu nejedná o originální příběh, nicméně nějak se začít musí.
Hra se ze začátku jeví jako povedený klon Diabla a Grim Dawn, který je zasazený do zasněžených krajin a vikingské mytologie. Realita je však trochu odlišná. Ve hře nenajdete žádné vedlejší úkoly. Jedete čistě hlavní příběh, což je jednoznačně škoda a jedná se o značné ochuzení zábavy. Nenajdete zde ani žádné dungeony, které byste mohli nezávisle na sobě prozkoumávat.
Určitou náhradou jsou poměrně rozsáhlé a pestré lokace, tedy kromě prvních dvou začátečních oblastí. Lokace jsou na hry tohoto typu poměrně rozsáhlé. Pakliže budete navíc prozkoumávat každý kout a plnit různé výzvy bohů, herní doba na mapu se pohybuje kolem 30 minut čistého průchodu. Výzvy pak spočívají v klasickém ničení monumentů, křížů, hledání truhel atd.
Váš průchod jednotlivými lokacemi, které jsou rozmanité a velmi pěkně propracované, budou navíc krom pestré palety nepřátel ztěžovat i povětrnostní živly. Znepříjemňovat život vám budou například jedovatá pára, bažiny, ale také omrzliny, které se budou projevovat tím víc, čím déle se budete plácat ve sněhu.
Dva meče, nebo velké kladivo?
Během hraní je samozřejmostí nalézání určitých epických předmětů, zbraní, brnění a jiných věciček. Potřebné věci a vybavení si pak můžete vykovat u kováře a následně nechat osázet posilujícími runami. Výběr zbraní je opravdu pestrý, naleznete meče, sekery, palice, luky, prakticky tedy vše, co se od her tohoto typu očekává. Kováře a zbrojíře si navíc můžete postupně vylepšovat – čím větší úroveň vašeho kováře, tím lepší zbraně vám vyrobí. Do toho všeho je zde i obchodník, který nabízí své zboží z Dálného východu.
S vybavením a zbraněmi úzce souvisí i systém skillů a dovedností. Na hru tohoto stylu je jich zde poměrně málo. Ve hře máte 5 × 5 aktivních skillů, které se skládají různých kouzel, dovedností a útoků. Systém 5 × 5 je spojen s bohy a jejich schopnostmi, které vám propůjčí. To však není tak přímočaré, jak se může zdát. Záleží navíc na tom, jakou zbraň držíte. Pokud jste například vybaveni obouruční zbraní, je vaším dominujícím božstvem Thor, který se specializuje na boje s 2H zbraněmi. Tento styl by se dal přirovnat ke klasickému barbarovi. Thor vám tedy propůjčí schopnost velkého švihu, zuřivosti, mocného úderu apod., bůh Loki je naopak zaměřený na boj s jednoručními zbraněmi. Pokud se vám zamlouvá kombinace sekery a meče, propůjčí vám Loki schopnost mocného točivého útoku, teleportace mezi nepřáteli nebo rychlého přiblížení se k nepříteli. Odin má zase rád hole a působí trochu jako mág. Bohyně Skathi je pak zaměřena na lukostřelbu a bůh Tyr na jednoruční zbraně a štít.
Současně můžete být vybaveni dvěma sety zbraní, které přepínáte klávesou X.
Izometrické Dark Souls?
Jak jsem již zmínil v úvodu, hra měla být kombinací obtížnosti a hratelnosti Dark Souls (DS) s přenesením do stylu izometrického RPG. Inspirace Dark Souls je opravdu znatelná, zejména pak díky pestré a velmi povedené škále nepřátel. Pokud jste hráli tituly DS, tak vám budou některá monstra svými vlastnostmi, a hlavně taktikou na zneškodnění, připadat velmi povědomá. Bossové byli hrou DS také velmi silně inspirováni, což rozhodně není na škodu. Tento prvek inspirace se opravdu povedl, každý boss a nepřítel má svůj specifický pohyb, útok a také strategii, jak jej efektivně porazit.
Vikingové si z DS vzali také legendární uhýbání, respektive pověstně „roll kotouly“. Pokud na vás tedy budou během hraní padat kusy ledu, bude na vás útočit obří potvora nebo se ocitnete pod palbou nepřátelských lukostřelců, rollujte. Dalo by se říci, že je to primitivní, ale když se podíváme objektivně, není Dark Souls taky tak trochu o rollech?
U hraní Vikings – Wolves of Midgard budete muset v některých situacích zapojit také váš mozek. Souboje s bossy nejsou opravdu nic snadného. Pokud se navíc vydáte po výzvách bohů ve Valhalla Modu, jedná se opravdu o skutečnou výzvu na život a na smrt.
V rámci průchodu hrou však naleznete i určité logické úkoly, které musíte správně vyřešit, abyste se dostali dál.
Grafika a ozvučení
Grafika je opravdu velice povedená, a pokud si necháte zapnuté killcamery, můžete vidět i usekané hlavy nepřátel pěkně detailně a zblízka. Grafika odpovídá dnešní době, když hrajete na ultra, jedná se opravdu pastvu pro oko.
Tato krásná grafika však s sebou nese i různá úskalí, jedná se zejména o zasekávání postav. I z tohoto zaseknutí o neviditelnou texturu vám však pomůže zachránce „roll“. Prostředí je částečně zničitelné, tedy můžete ničit stromy, různé vozy a překážky. Hlavní objekty, kameny a velké stavby zničit nejde.
Hudební podtext je velice povedený – zvuky zbraní, blokování, rozbíjení předmětu, vše se vydařilo. Na vysoké úrovni je i soundtrack. Hlasy postav už bohužel na tak vysoké úrovni nejsou. Nejedná se o špatné pojetí, jen mi tam chybí hlubší vcítění dabérů.
Hru můžete sledovat na Steamu.
Vikings – Wolves of Midgard je povedená hra, která měla velký potenciál. Bohužel ji však lehce sráží absence určitých standardů zvoleného stylu. Zejména pak zamrzí nedostatek vedlejších úkolů, dungeonů a jejich plenění a aktivních NPC. Hra je pak prakticky rubačkou bez hlubšího příběhu, i když, jak jsem četl v prohlášení před jejím vydáním, o tohle vývojářům přesně šlo. Tedy méně hlubšího příběhu a pořádná akce, v tomto směru se jim to povedlo. Hra nabízí skvělou zábavu, u které budete likvidovat nepřátele a potvory z bohaté severské mytologie.