Jeden z prvních titulů, který mě osobně zasvětil do kouzelného světa moderních deskových her, byl Dominion. Dneska je mechanismus deckbuildingu hodně rozšířený, ale v té době to bylo úplné zjevení. Celá hra postavená na tom, že si budujete balíček? Jak by tohle mohlo být zábavné? Jenže ono to bylo fakt hodně zábavné, až návykové. Až teprve po několika letech mi začalo vadit, jak se během hry balíček jen neustále zvětšuje a zvětšuje a jak tah mého milovaného muže trvá i dvanáct minut, zatímco můj maximálně dvě. Ne, že by tolik přemýšlel a nemohl se rozhodnout. On prostě jen ty extra akce a nákupy tak moc vykombil. A pak se v mém životě v roce 2015 objevila hra Ve stínu pyramid, tehdy ještě pod původním anglickým názvem Valley of the Kings. A Dominion šel z domu.
Proč bychom dělali dotisk?
Vydavatelství Boardbros se dnes pouští i do poměrně ambiciózních titulů. V jejich portfoliu se nachází územní přetahovačka Savana, roztomilé rodinné hry Naše osada, Útulná doupata a Festival zvířátek, komplexnější eurohry Khôra: Zlatý věk i Katedrála nebo vláčkový Mini Express. Začínali však právě na karetní hře Ve stínu pyramid, která pochází z dílny Toma Cleavera a studia Alderac Entertainment Group. To je původním vydavatelem opravdu velkého množství titulů, z nichž zmiňme alespoň Kaskádii a Istanbul.
BoardBros se sázka na Ve stínu pyramid vydařila. Hra si během let získala poměrně kultovní status a hráči, kteří její menší náklad nestihli, si přáli dotisk. BoardBros ale udělali něco lepšího. Namísto dotisku přeložili titul Valley of the Kings: Afterlife, který se svým starším bratříčkem sdílí všechny mechanismy, vyjma počátečních balíčků však obsahuje úplně nové karty. A právě ten se mi pod názvem Ve stínu pyramid: Zásvětí dostal nyní do rukou. Shodou náhod je to i ten, který mám již devět let doma v angličtině a kterého mám nahraných pár desítek partií. A víte co? Ta láska stále přetrvává.
Sáhneme do pyramidy
Ve Ve stínu pyramid: Zásvětí si budete, podobně jako v ostatních deckbuildingových hrách, budovat svůj balíček karet. Máte nějaký dobírací balíček, z něhož si vždy do ruky vezmete pětici karet a ty pak ve svém tahu můžete zahrát. U každé karty jde buď využít její schopnost, nebo si za ni koupit kartu novou. Všechny nově získané karty, a všechny karty, které jste během tahu měli v ruce, se na konci tahu dají na váš odhazovací balíček. Pokud vám někdy dojdou karty v dobíracím balíčku, jednoduše odhazovací balíček zamícháte a uděláte z něj nový dobírací balíček.
Až potud zní Ve stínu pyramid: Zásvětí jako naprosto generický deckbuilding, který nenabízí vůbec nic nového. Jenže on nabízí. Jedna ze zajímavých mechanik je to, že nové karty si nekupujete z nějaké nabídky nachystané na začátku herní partie. Namísto toho je uprostřed stolu pyramida tvořená šesti kartami a, pokud schopnost karty neříká nic jiného, vy můžete kupovat karty pouze z báze pyramidy. Karty nacházející se nad tou vaší koupenou poté „spadnou“ do uvolněného místa a pyramida se doplní novými ze zásoby.
Nejenže je motiv pyramidy velmi trefný tematicky, on je to i geniálně jednoduchý způsob, jak průběžně obměňovat nabídku karet. Vždy máte na výběr minimálně ze tří karet a řada schopností na kartách v ruce vám také umožní pyramidu různě přeskládat nebo si jednoduše vzít kartu odkudkoliv.
Jen si tak stavětbořit balíček
Co je však na Ve stínu pyramid: Zásvětí to nejlepší, je nutnost čištění balíčku. Za karty, které nasbíráte, totiž nedostanete na konci partie žádné body. Jediný způsob, jak je obodovat, je karty zapečetit. Tedy z balíčku je odebrat a uložit do svojí hrobky. Přijdete tím však o jejich schopnost, a tak je potřeba si načasování zapečetění každé karty velice dobře rozmyslet. „Zadarmo“ totiž můžete pečetit jen jednu kartu za tah. Pokud jich chcete zapečetit více, musí vám to umožnit schopnosti karet v ruce.
Většina karet bude patřit do jedné z pěti různých sad. Každá sada se boduje zvlášť, a to tak, že spočítáte, kolik unikátních karet dané sady máte zapečetěných v hrobce, a toto číslo umocníte. Každá sada obsahuje jiné množství unikátních karet, od každé však vždy jen dvě kopie. Schopnosti karet ze stejné sady spolu hezky souvisejí a vy tak máte o to větší chuť sady sbírat.
Autorovi se sady podařilo i poměrně dobře vybalancovat, neboť karty z větších sad mají silnější schopnosti. Vy tak sami se sebou neustále musíte bojovat, zda tu danou kartu ještě jednou využijete, nebo už ji raději zapečetíte, protože konec hry se neúprosně blíží a už byste to nemuseli stihnout.
Velká paráda s pěti kartami
Nutnost pečetit karty jednoduše odstraňuje nešvar většiny deckbuildingů, v nichž jen hromadíte a hromadíte. Váš balíček je tak neustále větší a větší, šance, že vám do ruky přijdou přesně ty karty, jež potřebujete, čím dál tím menší a kolo, v němž nemáte co kloudného udělat, čím dál tím častější. Je to důvod, proč nejsem já osobně tím největším fanouškem Dominionu nebo základního Břinku!
Jenže série Ve stínu pyramid mi umožňuje si balíček vyčistit tak efektivně, že v nejedné partii končím hru s pouhými šesti kartami. Přitom se však nedá říct, že by konec hry byl o něco ochuzen. Díky schopnostem karet stačí i těch šest na to, aby člověk v každém kole dvě nové karty získal a nějaké dvě zapečetil. Hra je tak zábavná až do konce. Občas, obzvlášť při hraní zkušeného hráče s nováčkem, se vám však může stát, že již v poslední třetině je jasné, kdo partii vyhraje. A to pro toho prohrávajícího až tak zábavné není.
Tady máš, na, vezmi si
Ve stínu pyramid: Zásvětí má poměrně překvapivé množství interakce. Někdy tak svému soupeři můžete uškodit, například tím, že musí zahodit nějakou kartu. Častěji však jde o interakci pozitivní. Karty tak mají schopnosti typu „jeden soupeř si vezme nejlevnější kartu, vy získáte nejdražší“ nebo „každý hráč si vezme kartu z obětiště“ nebo také „každý hráč může zapečetit kartu“. Téměř nikdy nejde o schopnosti, při nichž by toho soupeř získal víc než vy. I tak si však musíte dávat pozor, kdy a na koho schopnost karty použijete, aby se nestalo, že soupeř získá poslední kartu, jež mu chybí do sady.
Ve stínu pyramid: Zásvětí tak není natolik solitérním zážitkem jako jiné deckbuildingy. Soupeři vám budou manipulovat kartami v pyramidě, a občas vám i přihrají nějakou novou kartu nebo příležitost k zapečetění navíc. Zároveň však nejde o hru nijak konfliktní, a užijí si ji díky tomu i hráči, kteří si rádi budují něco na svém písečku.
Ten nejbarevnější Egypt
Možná vás na první pohled překvapí, v jak malé krabičce se Ve stínu pyramid: Zásvětí prodává. V pohodě se totiž vejde do kapsy. Ne úplně do kapsy skinny džínů, ale do o trochu větší kapsy už ano. Přitom je ale krabička dostatečně velká na to, aby se do ní pohodlně vešly i obalené karty. Kromě nich už v ní najdete jen pravidla, žádné další komponenty nejsou potřeba. Navíc je na krabičce výřez pro prsty a pohodlně se tak otevírá.
Hra je i na čistý deckbuilding mile tematická. Karty v pyramidě, jejich zapečetění v hrobce potřebné pro bodování, a také lehký naučný přesah daný historickými zajímavostmi na kartách. O tom, že starověcí Egypťané hráli senet, ví zřejmě hodně čtenářů, do kolika vrstev lněných obvazů se balila mumie nebo co byl kef-peseš, už ale mohou být informace nové.
Pro mě je starověký Egypt fascinující historické období a velmi mě těší, že jde o oblíbené téma tvůrců deskovek. Většina z nich však volí stejnou barevnou paletu: béžový písek, prokládaný světle hnědou hlínou a bílým kamenem. Ve stínu pyramid: Zásvětí ale hýří barvami. Nechybí sytě zelená, zlatá, karmínově rudá, fialová nebo černá. Což je vlastně moc dobrá reprezentace toho, že ani starověký Egypt nebyl oděn jen do odstínů žluté. Ilustrátor Banu Andaru zkrátka odvedl skvělou práci.
Přečteš mi to?
Ve hře je pět různých sad karet, unikátní a počáteční karty. A jejich skórování by bylo velmi otravné, pokud by člověk musel dlouze přemýšlet nad tím, do jaké skupiny ta která karta vlastně patří. John Goodenough, který stojí za grafickým designem, ale zvolil zcela jednoznačně odlišující barvy, díky nimž opravdu na první pohled vidíte, co si vlastně kupujete. Jednoduše je znázorněno i to, do kterého věku karta patří, což se velmi hodí při sklízení a chystání hry.
Trochu problém mohou někteří hráči spatřit v tom, že veškeré schopnosti karet jsou řečeny jen textem, zcela bez jakýchkoliv pomocných symbolů. Jakmile hru znáte jako svoje boty, už s tím problém mít nebudete a jen podle ilustrace budete přesně vědět, jaké karty jsou v nabídce. Jenže v prvních deseti partiích si zkrátka budete muset každou kartu brát do ruky a schopnost si číst.
Héj, tuhle sadu sbírám já!
Musím přiznat, že pro mě je Ve stínu pyramid: Zásvětí především hrou pro dva. V tomto počtu na svůj tah nečekáte nijak dlouho a hrobku si zaplníte opravdu úctyhodným množstvím cenností. Přitom si však užijete i pozitivní interakci a nejlépe se vám bude sledovat, jak na tom soupeř vlastně je.
Hra ale nabízí i velmi jednoduchá pravidla pro sólo hru, při níž musíte dosáhnout perfektního skóre a do svojí hrobky posbírat právě jednu kartu každého typu. V obtížnější variantě dokonce ani nemáte k dispozici pečetění zdarma. Výhodou sólo hry je, že Ve stínu pyramid: Zásvětí budete mít odehrané za pár minut. Odpadne však pozitivní interakce mezi hráči a nepředvídatelnosti pyramidy, což je pro mě velmi zábavná část hry.
Ve vyšším počtu mohou již nastat poměrně dlouhé prostoje mezi vašimi tahy. Pokud však hrajete s rychlými protihráči, můžete obsah zkombinovat s předchozím titulem a užít si Ve stínu pyramid až v šesti lidech. Nebo s jednou krabičkou ve čtyřech. Jen tu hrobku si tak pěkně nenaplníte.
Co když už máte doma původní Ve stínu pyramid?
Možná si říkáte, proč byste si měli Ve stínu pyramid: Zásvětí pořídit, pokud již máte doma Ve stínu pyramid. Jenže ono to opravdu stojí za to a já osobně mám doma dokonce i třetí díl, Valley of the Kings: Last Rites. V každé krabičce totiž najdete úplně jiné karty, vyjma těch startovních. A tak i zážitek z hraní a vaše strategie jsou pokaždé lehce jiné. A zapomenout nesmíme na to, že Zásvětí vám dá možnost hrát hru ve více hráčích (což asi mnoho čtenářů nevyužije) nebo si různě kombinovat sady karet (což už je o mnoho zajímavější). Pokud se vám však původní hra Ve stínu pyramid nelíbila, Zásvětí váš názor na sérii nezmění.
Ve stínu pyramid: Zásvětí je kapesní deckbuildingovou hrou. Ve stínu pyramid: Zásvětí je také malým karetním skvostem. Jde o titul, kvůli němuž jsem před lety prodala Dominion, a nikdy mi nechyběl. Ačkoliv karty, které si během partie do balíčku přidáte, budou mít velmi zábavné a užitečné schopnosti, hra vám nedovolí si jen hromadit a hromadit. Pro získání bodů totiž budete muset karty zapečetit do hrobky, čímž navždy přijdete o jejich schopnosti. Správné taktické načasování je ve Ve stínu pyramid: Zásvětí velice důležité a zkušený hráč rozhodně v devíti z deseti případů rozdrtí nováčka. K tomu navíc přidejte nádherné barevné ilustrace, naučné texty na kartách a rychlou herní dobu. Ve stínu pyramid: Zásvětí funguje obzvlášť skvěle ve dvou hráčích. Díky novým kartám a možnosti obsah kombinovat má navíc co nabídnout i těm, kteří již doma mají původní Ve stínu pyramid.
