Vikinský survival Valheim je vůbec první hrou studia Iron Gate AB se sídlem ve Švédsku. Nabízí možnost hrát jak na vlastních, tak i na dedikovaných serverech a procedurálně vygenerovaný svět pojme jednoho až deset hráčů. Zatím jeho vývoj stále probíhá, proto je hra na Steamu v předběžném přístupu. Popularita hry je nicméně tak veliká, že snad není hráče, který by o ní neslyšel. Pojďme se tedy zaměřit na recenzi samotnou.
Mrtvý viking, dobrý viking?
Na začátku je vám náhodně vygenerován severský svět – desátý svět jménem Valheim, do kterého vstupujete vy jako viking, který zemřel v boji, a za odměnu máte místo hodování s Ódinem tento posmrtný život. Valkýra, což je spíš velký chlupatý pták než okřídlená panna, vás odnese na startovní lokaci a vaším úkolem je v tomto světě přežít a zabít několik mýtických stvoření, která následně obětujete Ódinovi. To se na začátku zdá jako celkem jednoduchý úkol. Problém však tkví hlavně v tom, že máte holé ruce. Takže sbíráte klacky, které vám svět naházel doslova „pod nohy“, a kamení, ze kterých pak vytváříte první nástroje. Skoro jako kdybyste měli projít celou evolucí. Jenže to je něco, co nabízí téměř každá survival hra. Tak v čem je tato tak skvělá, že se do ní denně zapojuje kolem půl milionu hráčů a v předběžném přístupu hra dosáhla (do dnešního dne) kolem 4 milionů prodaných klíčů? To je velmi těžká otázka a nevím, jestli se mi ji podaří zodpovědět.
Generovaný svět Valheim
Rozeberme si systém světa trochu detailněji. Světy, které se vám na začátku náhodně vygenerují, jsou opravdu veliké a nabízejí několik rozličných biomů. Od těch bezpečných, kde vás zabije maximálně padající strom nebo rozezlené prase, po ty opravdu nebezpečné, kde umřete, jakmile se na vás něco ošklivě podívá. Biomů je šest a často navazují podle obtížnosti: louky, lesy, močály, hory, planiny a oceán. Každý z nich nabízí nějaké unikátní materiály, které potřebujete. Zároveň narážíte na různá zvířata a nestvůry. Někdy si pro vás přijdou samy, až před dveře vaší základny, někdy jim musíte naproti, ale po setmění není o krev či kosti pro sekeru nouze.
Postav dům, zasaď strom a ochoč si prase
Jednou z opravdu skvělých mechanik je budování a chování okolního prostředí. Jak jsem nastínila na začátku, jakmile začnete kácet stromy, zjistíte, že si padající kládou můžete zkrátit život nebo rozbít dům. Když budete opravdu šikovní, můžete se tímto způsobem občas zbavit i nepřítele, jelikož váha stromu spolehlivě zabije téměř cokoliv, co se pod ním ocitne. Tedy, kromě trolla.
Zároveň vám hra nedovolí stavět úplné blbosti, vše musí mít nějaký řád. Budova musí mít dobré základy a střechu, jinak se rozpadne. Pokud máte ohniště uvnitř, musíte mít komín, jinak se začnete dusit. A mohla bych ještě pokračovat. Stavitelství je tady v podstatě polovina zábavy.
Kácíte, sbíráte kamení, budujete dům a palisádu, chytáte prasata, která také krmíte, a hledáte včely. Čas letí a letí a je ještě tolik práce, co musíte udělat. Potom vyrobíte luk, ulovíte pár jelenů, vyvoláte první mýtickou bytost Eikthyra, možná párkrát během souboje umřete, získáte jeho paroží a konečně máte krumpáč. Pak najdete Černý les, měď, trolla, cín. Následně narazíte na první otravné a první střelecké jednotky… A najednou koukáte, že jsou tři ráno. Prasata mají hlad a na dveře vám klepe Greyling se starším sourozencem Greydwarfem.
Nebo si postavíte vor a zkusíte štěstí na jiném ostrově – pokud vás tedy nespolkne nějaká vlna nebo vodní příšera. Je toho opravdu hodně k budování, sbírání a dobývání. Není problém ve hře strávit desítky hodin. A když budete kopat, možná najdete poklad!
Crafting a schopnosti
Milovníky survivalu určitě potěší crafting systém. Každá surovina má minimálně jeden možný recept. Učení tím pádem probíhá samo, jakmile seberete klíčovou surovinu. Zároveň existuje jakýsi strom schopností, které vylepšujete. Čím více sekáte dřevo, tím zdatnější jste dřevorubec, a tak dále. Upřímně, zatím jsem neodhalila, jak celý systém funguje, a nevyzkoušela vše, co jsem vyzkoušet chtěla. Taky mám prozatím odehráno bídných 40 hodin a věřte mi, že to rozhodně nestačí.
Vikingové sobě
Hrát můžete ve vlastním „offline“ světě, či na nějakém komunitním dedikovaném serveru, kde ovšem čas klasicky běží, přestože zrovna nejste přímo ve hře. Vyberete si i v případě, že jste spíše sólista a máte vlastní tempo. Zároveň je ale skvělé, že se k vám mohou přátelé připojit, a vy tak nejste na vše sami.
Jediný zatím trochu negativní prvek na hře je skutečnost, že pokud vás bude opravdu deset na jednom místě, tak se hra začne velmi značně zasekávat. Doporučuje se chodit spíše ve skupinkách po třech až čtyřech hráčích.
Boji se opravdu nevyhnete, což rozhodně není na škodu. Souboje jsou zábavné, zbraně navíc mají různé hodnoty poškození, rychlost úderu a vlastnosti. Každý tvor ve Valheimu má své silné i slabé stránky. Ohnivého elementála například ohnivým šípem nezapálíte, ale pokud ho dostanete do vody, máte z půlky vyhráno. Výpravy ve více lidech jsou opravdu zábavné a zpočátku i napínavé. Samozřejmě, jak jde čas a zlepšuje se výbava, stává se okolní svět trochu méně nebezpečným místem.
A teď to už jen zapít se zbytkem vašeho klanu. Skål!
A co konec?
Ve hře můžete strávit stovky hodin. Můžete sto hodin stavět dokonalou základnu, která bude připomínat třeba Sauronovu věž nebo Millennium Falcon, případně si jenom vybudovat kamenný hrad, ve kterém si postavíte trůn a cestu k němu vydláždíte trofejemi zabitých potvor. A až dorazíte na konec a bude se zdát, že máte všechno, čeho jste ve hře mohli dosáhnout, může přijít patch, který spoustu obsahu ještě přidá, protože hra je stále v předběžném přístupu. Ano, Valheim má nějaké bugy nebo drobné nedostatky. Jednou nám čerstvě postavenou loď odnesl racek, jindy zmizelo pár věcí z batohu. Ale člověk je nakonec rád odpustí, protože tahle hra si to opravdu zaslouží. Osobně mi na začátku vadilo grafické zpracování, které se pohybuje někde mezi Minecraftem a Fortnitem. Nakonec jsem si na něj ovšem tak zvykla, že se nyní již opravdu kochám výhledem na zasněžené hory a užívám si každou cestu lodí. Herní prostředí totiž láká k výhledům a zuřivému mačkání klávesy PrintScreen. Moje srdce vždycky bilo pro sever a ve Valheimu jsem jako doma.
Valheim Roadmap 2021
Vývojáři zveřejnili seznam připravovaných aktualizací pro následující měsíce. Pokud se podaří splnit nejen to, co je slíbeno, ale i něco navíc, myslím si, že se máme na co těšit.
Valheim a komunitní lokalizace
Pokud neovládáte angličtinu, hra nabízí i komunitní lokalizace. Ta česká je téměř kompletní a dá se říct, že je celkem povedená. Až na pár drobností se ve hře bez problému budete orientovat. Ze zvědavosti jsem si ji na začátku zvolila a pokrok jsem sledovala téměř živě.
Valheim je rozhodně titul, který stojí za to zkusit i v případě, že to obvykle není váš šálek medoviny. Survival prvky jsou zde opravdu dobře zpracované, a tak do sebe vše až harmonicky zapadá a vám se nebude chtít hru vypnout. Seberte sekery, vyražte do hor a pobijte pár vlků, abyste si mohli ušít pořádný plášť. Nebo se vydejte do bažin a udělejte si chutnou klobásu ze střev mrtvých draugrů. Žádné upejpání, jste přece vikingové!
Recenzi pro Gaming Professors napsala Nela Bojdová
