Jsou to už více než tři roky, kdy nám vývojářské studio KT Racing spolu s Naconem naservírovalo druhý díl závodní série TT Isle of Man: Ride on the Edge. Po nepříliš povedené jedničce se dvojka dokázala v mnohém opravdu razantně zlepšit a přinést o něco věrohodnější uživatelský zážitek. Na tuto povedenou vlnu se bude snažit navázat i dnes recenzovaný TT Isle of Man: Ride on the Edge 3, který vychází po třech letech – že už bylo ale na čase. Tentokrát však nový díl nevyvíjel KT Racing, který má bohužel plné ruce práce s dokončením automobilového Test Drive Unlimited Solar Crown, nýbrž studio Raceward. Tito, dá se říci, staronováčci vytvořili před dvěma lety povedený motocyklový simulátor RiMS Racing, jenž byl v mnoha ohledech zcela odlišný od ostatních simulátorů. Jednalo se o docela povedený počin, o němž si více můžete přečíst v naší recenzi. Neměl jsem tedy pochyb, že své kvality Raceward předvede také v TT Isle of Man: Ride on the Edge 3, což se v některých aspektech docela i povedlo. Ovšem spolu s pozitivní změnou přichází i několik zásadních negativ, která bohužel celý výsledek a požitek z hraní sráží k zemi. Jak se nový díl povedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
Nevyužitý otevřený svět
TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 mi při svém oznámení dával velké naděje. Osobně jsem čekal, nebo alespoň doufal, že díky novému vývojáři by mohl třetí díl přinést nějaké zásadnější novinky a možná tak trochu udělat tlustou čáru za prvními hrami. Ačkoliv doznal druhý díl nějakých vylepšení, pořád trpěl na některé zásadní chyby a nedostatky, které převzal od svého staršího bratříčka. Moje přání a doufání ale bohužel nebyly vyslyšeny, a byť třetí díl nějaké ty změny nabízí, řekl bych, že v tomto případě vlastně ani nestojí za to, si o nich nějak detailněji říkat, a uvidíte proč. Jednou z nejzásadnějších novinek ve hře TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 je otevřený svět, který na mě ovšem působí pouze jako z nouze ctnost. Tedy aby Nacon své fanoušky něčím rychle nalákal a mohl říct, že se od svých předchůdců vlastně třetí díl liší. Realita je taková, že si za celou dobu ani nevšimnete, že TT Isle of Man 3 nějaký otevřený svět obsahuje. Ano, můžete se po celém světě jen tak projet a kochat se krajinou, jenže si nejsem úplně jistý, zdali vás volná projížďka bude nějak extra a dlouho bavit. Další možností, co v otevřeném světě můžete dělat, je přijet si k jednotlivým závodům a eventům. Ovšem přijmout závod je možné taktéž i z hlavní nabídky, tudíž jakákoliv nutnost pohybovat se po světě odpadá. Nic jiného se v otevřeném světě nenachází. Nenajdete zde žádné vedlejší výzvy či aktivity, což je rozhodně škoda. Doufejme, že u eventuálního nástupce bude otevřený svět využit o něco lépe.
Když už jsme načrtli obsah, vyplatí se i říci, na jaké závodní režimy se můžete u TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 těšit. Tady nebudeme chodit kolem horké kaše a na rovinu řekneme, že výčet závodních režimů je podobný jako u předchůdců. Čekají vás časové kvalifikace, v nichž je vaším úkolem pokořit trať v co nejrychlejším čase. Dále zde najdete klasické okruhové závody či závod z bodu A do bodu B. K dispozici jsou i multiplayerové eventy, takže hraní s ostatními hráči není problém, avšak přehnanou aktivitu zde nehledejte.
Jízdní model doznal pozitivních změn
Abych však nový TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 jen nekritizoval, musím pochválit fyzikální a jízdní model. Musím určitě Raceward pochválit za to, co KT Racing načal u druhého dílu. Zatímco u jedničky byla fyzika a jízdní model motorek až přehnaně realistická a dokázala vás v některých chvílích hodně frustrovat, u druhého dílu udělalo studio malý krok zpět a jízdu s motorkou tak nějak optimalizovalo. TT Isle of Man 3 na tuto vlnu skvěle navázal a jízdní model posunul na úplně jinou úroveň. Ano, jízda je ve hře stále složitá a rozhodně se nejedná o žádnou mírumilovnou arkádu. Rozhodně je ale třetí díl o něco přístupnější a díky možnosti nastavení simulace si mohou nejnebezpečnější motocyklový závod užít i absolutní nováčci, kteří nemají s podobným typem hry zkušenosti. Jednoduše řečeno si můžete úroveň simulace nastavit na nízkou a tím si zapnout některé asistenty, které tu těžkou práci udělají za vás. Stejně tak si ale můžete z TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 udělat čistokrevnou simulaci, pokud jste například profesionál v oblasti motocyklových her. Rozhodně tedy mohu za sebe říci, že ústupky v realističnosti nekazí celkový dojem, ba právě naopak, dělají jízdu dynamičtější a prostě tak nějak o něco zábavnější.
V souvislosti s tím přichází i například uživatelské nastavení obtížnosti protivníků, které se po vzoru jedničky vrací v podobě posuvníku, kde si sami navolíte, jak moc těžké soupeře vlastně chcete. Druhý díl se vydal cestou obtížnosti jednotlivých závodů, které se dělily na tři typy, ale návrat ke starému a prověřenému posuvníku je důkazem, že tato cesta nebyla správná. Abych však byl zcela upřímný, umělá inteligence není příliš inteligentní a kromě nenadálých události, při nichž do vás třeba narazí, nedokáže u závodů ani příliš přemýšlet. Absolutně mi zde chyběla jakákoliv obrana pozice, když jsem na protivníka útočil a snažil se získat jeho místo. Při většině mých útoků mi naopak přišlo, jako kdyby se mé jízdy zaleknul a pozici jednoduše přenechal. Netuším, zda na toto chování mělo vliv i nastavení obtížnosti (v rámci recenze jsem zvolil 60% obtížnost), ovšem tuto reakci bych chápal maximálně u nižších desítek procent, nikoli u středních, či dokonce vyšších hodnot. Nechci malovat čerta na zeď, ale bohužel mám zpětně tak trochu pocit, že umělá inteligence byla i u RiMS Racing, tedy předchozí hry Racewardu, o něco lepší.
Vizuální stránka je podprůměrná, zvuková naopak nadprůměrná
Závěr naší recenze bude tradičně patřit vizuální stránce a celkové optimalizaci. Začneme asi tím příjemnějším, tedy technickou stránkou. TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 mi po celou dobu testování běžel v pohodě, a kromě malinko delších načítacích obrazovek jsem se hrou neměl žádný velký problém. Titul lze navíc bez problému spustit i na starších strojích, co se počítačů týče. Dalším aspektem, jejž lze označit za povedený, je ozvučení motorek. Musím říci, že poslouchat zvuky vlastního stroje byla skutečně paráda a skvěle doplňovala povedený jízdní a fyzikální model. Za toto rozhodně palec nahoru.
Nyní ale přejdeme k té méně pozitivní částí, a tou je ona vzpomínaná vizuální stránka. Neberte mě špatně, v některých ohledech, jako jsou modely motorek či vesnice, jimiž budete projíždět, není grafika vyloženě k zahození. Problémem je však to ostatní. Tratě a prostředí mimo vesnice a města už tak krásné nejsou, což je bohužel ten největší kámen úrazu. Mimo civilizaci a obytná místa totiž budete jezdit cca 85–90 % všech závodů, tudíž je sice dobré udělat obstojné vesnice, ale co to ostatní a hlavní? Celkově jsou textury neostré a chybí větší detaily – otevřený svět v TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 vás prostě svou stylizací příliš uchvátit nedokáže a vězte, že v roce 2023 to jde udělat lépe. Tím jsme se dostali na závěr dnešní recenze, nyní si pojďme nový TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 zhodnotit a udělit výslednou známku.
Ačkoliv TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 trpí mnohými nedostatky, nejedná se o vyloženě špatnou hru. Pokud hledáte nějaký motocyklový simulátor a už jste přejedení sérií MotoGP, může být TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 zajímavou alternativou, která vás dokáže uchvátit jízdním modelem, a dokonce i na nějakou dobu zabavit. Majitelům předchozích dílů lze také tento počin doporučit, přece jen od vydání druhého dílu uběhly již tři roky a chápu, že mnoho z vás na pokračovatele určitě čekalo. Moje doporučení ale bude platit jen v případě, že si počkáte na nějakou větší slevu. Plná cena, která činí 49,99 euro, není bohužel pro nový díl adekvátní, vzhledem k tomu, co nabízí. Pokud vývojáři někdy zlevní hru na 29,99 euro, můžete si TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 s klidným svědomím zakoupit. Za současnou cenovku se však o to ani nepokoušejte a raději své peníze prozatím investujte jinde. Pět a půl bodu z deseti.
