Kooperační tituly nikdy nepatřily k mým favoritům, zvláště tehdy, když jsem vlastně vždycky postrádala vysněného parťáka. Hrát hru pro více hráčů úplně sám znamená, že si za prvé buď nezahrajete vůbec, nebo si neužijete takovou zábavu. Za druhé musíte být sociální typ a mít kamarády. Socializovat se v době internetové není tak velký problém, proto se žánr multiplayerových her rozrůstá poměrně rychle. Jedním z čerstvějších titulů je Trash Sailors, kde se s partou přátel vydáte do chaosem zmítaného neznáma na dosti vrtkavém plavidle.
Vody plné odpadu
Svět postihla obrovská katastrofa. Velké odpadkové tsunami smetlo civilizaci, jak jsme ji znali dodnes. Najednou se z majestátních měst stala plovoucí skládka plná sutin a smetí, ve které se skrývá mnoho nebezpečí. Trash Sailors vám hned ze začátku nabídne jednoho z několika námořníků a malý chatrný vor. Titul je až pro čtyři hráče, u nichž bude hrát velkou roli taktizování, organizace a rychlé reflexy. Zatopený svět kolem vás na hladinu vyplavil hromadu odpadového materiálu, který slouží především jako pohonné palivo pro chraplající motor, ale má i další využití. Samotnou kocábku a její další součásti díky němu můžete vylepšovat a opravovat po drsných bitvách o přežití.
Úkole je tedy jasný… během plavby sesbírat co nejvíce odpadků, udržovat hladinu paliva nad kritickou ryskou, obrnit se děly a střílnami proti potencionálním nepřátelům, pokud možno do ničeho nenarážet, a hlavně plout stále vpřed vstříc nové budoucnosti. Skutečnosti je však úplně jiná. Vaší hlavní starostí bude komunikace se všemi členy týmu, orientace v tom zmatku a náročný multitasking. Vítejte v nelítostných vodách odpadkového oceánu, námořníci!
Poklad ve smetí
Trash Sailors vás vhodí do chaotického světa na zatopenou mapu, skrze kterou budete absolvovat jednotlivé mise tím, že zdárně doplujete až do jejich konce. Během cesty bude nutné, aby jeden kormidloval a snažil se vyhnout nejrůznějším překážkám a druhý či ostatní členové posádky doslova lovili odpadky. Jak už jsem jednou zmiňovala, smetí zde představuje tu nejcennější komoditu, takže ho nikdy není dost. Na sbírání z vody je ovšem omezený čas. Odpadky se tak na chvíli vynoří a během pár vteřin zase nenávratně zmizí v hlubinách. Musíte být tedy rychlí a především přesní… zde na řadu přichází první a možná i největší problém s ovládáním.
Míření a manipulace s háky, kterými si předměty z vody můžete přitáhnout až na loď, jsou dost nepřesné, proto není moc prostoru pro chyby či druhé pokusy. Než stihnete zamířit znovu na stejný cíl, dávno zmizí pod hladinou, nebo se také často stává, že ulovíte úplně něco jiného, než jste měli původně v plánu. Proto je kolikrát účinnější si na loďku nalovit co nejvíce možných předmětů a ty následně házet nenasytnému motoru po tom, co si diktuje požadované předměty. Kromě mixérů, křesel, konvic, pneumatik, gramofonů, rádií, odpadkových pytlů a jiného bordelu se sem tam vynoří skutečná vzácnost v podobě zlaté truhly. V té se ukrývají buď části mapy nutné k odemykání nových lokací, nebo užitečné součástky.
Popeláři v akci
Důležitou roli hrají i samotní námořníci. Postupem hrou se vám zpřístupňují nové postavy, a jak asi už tušíte, každá má jak své silné, tak i slabé stránky. Zatímco jeden má určité výhody pro rychlejší sběr odpadků, jiný námořník zvládne zase lépe kormidlovat. Správné uspořádání si toho nejlepšího možného týmu vám maličkato pomůže v hladší plavbě. Pokud máte k ruce další tři spoluhráče, nabízí se poměrně velká variabilita, ale členové posádky se mohou naklonovat. Jinými slovy, můžete všichni čtyři hrát za tu samou postavu. Opačná situace nastává ve chvíli, kdy kooperační duši nenajdete a budete odkázáni na sólo akci.
I na tyto případy Trash Sailors myslí, takže k ruce dostanete malého robota, jemuž sami přiřadíte pozici u kormidla či hlavního sběrače. Je to taková malá náhrada za alespoň jednoho parťáka, ale jako vždy, umělá inteligence nedokáže nahradit skutečného hráče. Robotovi sice zadáte, aby loďku kormidloval, ale v případě potřeby nebude dělat nic jiného. Všechno ostatní musíte tak zastat vy, a to zcela sami. Pokud nemáte rádi takto „akční“ hry, u nichž je vyžadováno dělat nejlépe tři věci naráz, budete zřejmě trpět. Občas je to hysterické pobíhání sem a tam. Příjemné na tom je alespoň to, že jakmile se vám povede spadnout do vody, nenastává smrt, ale vaše postavička se po chvilce opět objeví na palubě. Akcí a problémů, jež si musíte hlídat, je hned celá řada, a to jsem ještě ani nezmínila náhodné situace, které vás překvapí v tom nejméně vhodném okamžiku. Hrát sám se tedy v tomto případě moc nevyplatí… ne, že by to nebylo nemožné.
Čeho je moc, toho je příliš
Pokud se vám podaří doplout až na konec mise, čeká vás odměňovací nákupní část, kdy přijde na řadu tuning. Mořské plavidlo můžete vyztužit pro navýšení odolnosti, stejně tak ho vybavit hned několika účinnými kanóny proti celé řadě nepřátel. Důležité je také světlo umístěné na vršku stožáru, které samozřejmě můžete upgradovat stejným způsobem. Vedle něj navíc lze umístit i automatický naviják, který pomůže se sběrem odpadků, a ke kormidlu šoupnete například lékárničku pro rychlé ošetření. Tato vylepšení vám plavbu zpříjemní a usnadní, ale jejich pořizovací ceny nejsou nejlevnější, takže se k nim musíte nejprve těžce propracovat. Měnit si můžete také oblečení vašich postav. Při dokončení úrovní obdržíte odměny, mezi kterými jsou i kousky rozšiřující váš šatník.
A k čemuže ty zbraně budete potřebovat? Stejně tak jako se před vámi budou objevovat překážky a hromada odpadků, budou to také různí nepřátelé s úmyslem vám plavbu překazit a poslat vás ke dnu. Obrovští krokodýli se budou snažit ukousnout si kousek z vašeho plavidla, zlotřilí pavouci rádi číhají ve tmě na vhodnou příležitost k útoku, ukřičení domorodci začnou skákat z lián, piráti z ničeho nic vyskočí na palubu a mnoho dalšího. Do cesty vám vstoupí také další jevy, jako vodní gejzíry, miny, útesy, jedovaté plyny či například ledovce, které musíte dělem rozbít, abyste do nich nenarazili. Někdy mi přišlo, že toho bylo až moc najednou a stíhat mít nejen přehled o tom, co se aktuálně děje, ale také efektivně řešit problémy, a do toho všeho ještě lovit smetí z vody, je v jednom člověku zkrátka těžké.
Odkud jen ti pavouci visí?
Co zřejmě hodně hráčů přiměje Trash Sailors vyzkoušet, je vizuální podobnost s tolik populárním Don‘t Starve. Umělecký styl je velice podobný, díky čemuž je hra zapamatovatelná a nabízí kresleně roztomilou grafiku hýřící všemožnými barvami, ale přesto nepůsobí dětsky. I když bych si možná dokázala představit větší výběr postav, herní prostředí na tom jsou o něco lépe. Během svých cest zavítáte do džungle, za polární kruh, do zatopeného města, do temných lesů, navštívíte jedovaté továrny i širý oceán. Každá z těchto oblastí znamená hned plnou řadu unikátních nepřátel a překážek, čímž se autoři alespoň zčásti snaží bojovat s repetitivností. Ta stejně po čase přijde kvůli stále se opakujícím činnostem. Doprovázet vás bude odpočinková hudba a plno zajímavých zvuků.
Nic se ovšem neobejde bez nějakého toho ALE. Trash Sailors nejvíce trpí na právě nepřesné ovládání, a ještě daleko horší je situace v případě, že se rozhodnete sáhnout po klávesnici. Ovladač se v tomto případě skutečně vyplatí. Dalším nedostatkem je onen chaos na palubě, protože vor není zrovna dvakrát velký a už při hraní ve dvou jsme se často pletli jeden druhému do cesty… co teprve při plném nasazení čtyř hráčů. Navíc se na obrazovce neustále něco děje, jednou na vás něco útočí, poté nepřátelé rozbíjí plavidlo, následně se ocitnete pod palbou a stíhat při tom všem doplňovat palivo, opravovat trhliny, bojovat, kontrolovat stav svých životů, odstraňovat překážky, rozsvěcet světlo, jakmile se setmí… je toho zkrátka moc, a čím méně hráčů budete mít po boku, tím více se naběháte. Chápu, že Trash Sailors před vás chce postavit výzvy, ale někdy je to až moc chaosu a až moc akce, a to ne všichni hráči, ještě k tomu s vrtkavým ovládáním, zvládnou ustát. Hra vám jednoduše hází až příliš klacků pod nohy a za úspěchy vás dostatečně neodmění.
Trash Sailors je jedněmi opěvován, druhými nesnášen. Tato kooperativní hra nabídne zajímavý nápad s mnoha barvitými mechanikami na pozadí úžasné vizuální prezentace. Lov odpadků jako zdroje surovin nutných pro přežití skutečně ještě nikdy nebyl tak zábavný. Titul však trpí na vrtkavé ovládání, až přehnanou snahu postavit hráče před náročnou výzvu a repetitivnost. Na Trash Sailors si udělejte názor sami, protože v tomto případě jde o extrémně subjektivní pohled.
