(Pro lepší zážitek doporučuji číst s ruským akcentem, pozn. autora)
Byla kdysi jedna taková smutná supervelmoc, bohužel na té druhé straně planety, kterou jsou s námi nuceni sdílet medvídci koala a ostatní havěť. A v téhle supervelmoci, která proslula zimními sporty, špatným počasím a všeprostupující depresí, z níž se stal v podstatě tamní životní styl, se začíná odvíjet příběh hrdiny této nevšední hry. Hry Trans-Siberian Railway Simulator, která vám dá možnost okusit fascinující svět mrazivé sovětské železnice ve zlatých osmdesátkách. Inu, na druhé straně pomyslné geopolitické váhy se točily nejlepší akční fláky, ale tady je svěžích ranních mínus dvacet devět a vy si to šněrujete do práce, jste přece mašinfíra a nechcete zpátky do gulagu.
Čí je tohle vina?
Za touhle dobovou lahůdkou stojí vývojář Pentacle pod křídly „vydavatele podivna“ PlayWay. Jedná se o druhý zářez sympatických Poláků na platformě Steam, jejich prvotinou byl poměrně rozporuplný a ne moc oblíbený psychothriller The Works of Mercy a podle všeho je to téma, se kterým nám jen tak pokoj nedají, protože prvky psychoteroru jsou i tady dobře patrné. Částečně je to zásluhou záměru, částečně technickým stavem.
Já, postava
Nerad jsem k hrám v early accessu přehraně přísný, ale jsou věci, které by prostě měly být tak nějak v rámci daného žánru. Začátek této hry, zvolil jsem příběh a nepřeskakovat tutorial, mi hodně připomněl hru Kholat. Nejen zjevným spojením písně ohně a ledu, ale i fakticky. Byl jsem celkem zklamán, když místo nějakého uvedení do děje pomocí pěkného intra, které by vypíchlo důležité prvky a trochu seznámilo s postavou, jsem se prostě jen ocitl na něčem, co je označeno jako nádraží. Název je to honosný, přestože je to jen budova s WC a pokladní, která vám hned vyčte, že vás dlouho neviděla, a zeptá se, zda půjdete na kávu. Odpovědět se nedá. Místo toho jakýsi hlas z vysílačky začne popisovat základní povinnosti strojvůdce a zároveň Robinsona v tomto mrazivém ráji.
Takže za barabiznou zvanou nádraží si stylově, jako na sobotním blešáku v Mostě, kupte z kufru auta pivo a zelí. Je to totiž survival a vy jste nemocný alkoholik, kterého zabije abstinence, chlad, nemoc, hlad a vlastně všechno. V místní kotelně je taky situován mafiánský jarmark, který sestává z AK-47 a pár krabic nábojů. Jo, jedeme ve stylu. Když si nakoupíte pivo, které uchrání před smrtí střízlivostí, jdete konečně k mašině. Tady následuje poměrně velkolepé školení v ovládání a údržbě stroje. Jste totiž hrdina dělnické třídy, takže jste řidič, mechanik, voják, obchodník, no prostě vše, o čem buržoazní kapitalista na zahnívajícím Západě může jen snít.
S ovládáním se pojí radostné zjištění, že pokyny se prostě plní. Když hra řekne 5 km/h, věřte tomu, že při šesti vykolejíte a váš sen o sněhu a vlcích skončí smrtí. To vše okořeněno nepěknou grafikou a haldou bugů, byť updaty vývojáři docela sází.
Zdroj: Pentacle
Painroad simulator
Část zabývající se obsluhou lokomotivy se dá označit za skutečnou simulaci a je poměrně vychytaná a detailní. Nebudu se tvářit, že jsem někdy vlak řídil, ale každá páka a spínač v kabině je funkční a má svůj účel. Budu tedy předpokládat, že s tím si vývojáři vyhráli a vše se v mezích možností drží reality. Část Trans-Siberian Railway Simulator zaměřená na survival by fungovala dobře, ale ty statistiky život ohrožující střízlivosti člověku nedovolují brát to tak vážně, jak se to bere samo. Alespoň tedy v tomto konkrétním ohledu. Trans-Siberian Railway Simulator vyvolává trochu rozpor, který mi připomněl filmovou sérii Kingsman. Přesně tím, jak suše kombinuje humor s vážnými tématy. Nicméně u mě se to úplně nepovedlo.
Štípajú ma oči!
Výše uvedený filmový spektákl to nicméně nepřipomíná po všech stránkách. Upřímně řečeno, je to o dost ošklivější. Grafický kabátek opravdu není silnou stránkou. Na železniční pseudo-post-apo simulátor (jasně, jsou to ruské osmdesátky, nicméně silně to evokuje Fallout 3, především barevnou paletou) by to nebylo špatné. Ostatně šeredné okolí bude poměrně přesné. Zima, pošmourno, strohá architektura, pokud vůbec… jo, tady to smysl dává. Interiér lokomotivy je technicky asi taky správně, ale prakticky libovolný simulátor to umí líp, respektive se na něj lépe kouká.
A jelikož je to ke všemu ještě vlastně FPS lomeno survival, jsou grafické limity vidět mnohem víc. Animace a modely postav mi připomněly druhou Mafii, na nízké nastavení grafiky. A i tam byly asi hezčí.
Nicméně i tak si můžete užívat technicky náročné ovládání vlaku, k tomu motorovkou odhánět vlky, kalachem kropit mafiány (nebo jim neplatit a vzít je motorovkou taky), doručovat kontraband, vyhazovat do vzduchu mosty a do toho všeho se klepat, jestli vám nedojde chlast a prachy (prostě pátek večer), a užívat si odměny v podobě fajn herních zážitků. Jen to prostě je trochu specifické zboží, které se nekousne tak snadno. Člověk si říká, že je to vlastně taková hříčka, tedy by neměl mít přehnaná očekávání, jenže cena na Steamu, která v době psaní recenze (a probíhající akce) atakuje 13 euro, je prostě docela přepal. A kdybych mohl vytasit radu směrem k autorům, tak proč tam, sakra, není multiplayer? Ten svět si o to vyloženě říká.
Zdroj: Pentacle
Takže stojí tenhle železniční survival ze světa nočních můr Jasona Bournea nebo Archera za to? Nebudu napínat, ale pokud se naladíte na ten vibe, tak za zkoušku asi přece jen stojí. Je to unikátní pelmel opravdového simulátoru a čiré depky. Pokud někdy sledujete na YouTube, TikToku atd. taková ta prapodivná videa se sestřihy života v Rusku a bavíte se u toho, jste vhodný adept na místo mašinfíry v tomto pitoreskním survivalu. Pokud vám přijde Train Simulator kombinovaný s Postalem jako výsostně vábivá kombinace, jste rovněž vhodný adept. Bohužel při střízlivém hodnocení je to zkrátka zatím naprostý průměr.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Vladimír Klosse.
