V roce 2001 mi bylo sedm let a u nás v České republice vyšla v dabingu nesmrtelná klasika The Settlers IV. Od té chvíle jsem této strategii propadl jako už jen několika pár dalším. Sledovat, jak pod vašima rukama doslova roste civilizace, je pocit, který je nepopsatelný. Poslední díl série vyšel v roce 2010 a od té doby bylo ticho po pěšině. Nyní, po dlouhých třinácti letech, přišlo díky Ubisoftu pokračování The Settlers – New Allies, od něhož jsem si sliboval nejen silný úder nostalgie, ale zároveň nekonvenční herní zážitek. Bohužel, dostal jsem jen tu ránu, a ta mi ani zdaleka radost neudělala.
Na těchto základech, můžete stavět
Stejně jako v předchozích dílech je základ stále stejný. Budujete svou osadu a musíte zajistit nejen dostatečný přísun surovin, ale i její bezpečí. Začínáte s pár osadníky na neznámé zemi, kde budete těžit kámen a dřevo, respektive tedy dolovat a kácet stromy. Následně k tomu přibude rybaření, osazování polí, budování cest, stavba rodinných domů a tak dále, podobně je tomu i ve strategii Foundation. V případě The Settlers – New Allies se musíte vydat za hranice vaší osady a připravit se i na souboje s nepřáteli.
Zní to jako skvělá budovatelská strategie, že? Jenže Ubisoft zapomněl na jednu podstatnou záležitost. Tuto hru budou hrát z velké části pamětníci starších dílů a ti už se Settlers mají nějaké zkušenosti. V tomto nejnovějším počinu je vše zjednodušené natolik, že i pětileté dítě oslavující svůj další ročník ve školce se může stát profesionálním osadníkem. Oněch pár věcí, které jsem vám popsal, je nejen základ celého titulu, ale prakticky i vším, co nabízí.
Veškeré herní mechaniky Settlers byly zjednodušené natolik, že ani nevíte, proč tam skutečně jsou. Počin je tak snadný, že jakmile stojíte u nekonečného lesa nebo dolu, prakticky máte vyhráno, protože nebudete muset řešit vůbec nic. Z nějakého neznámého důvodu není potřeba řešit ani jídlo. Nefunguje totiž jako strava, ale jako baterie pro budovy. Pokud je jídlo dostupné, pracují rychleji. Můžu ho přece prodat a peníze využít na něco jiného, ne? Ne, nemůžete. Titul je natolik primitivní, že do této chvíle nevím, k čemu tam ty finance jsou.
Ale domečky jsou v The Settlers – New Allies fajn, ne?
Budovy jsou na rozdíl od předchozích dílů spojené do jedné. Stačí postavit jednu budovu, jež se stará například o zbytečné jídlo. Není nutné pokoušet se budovat komplikované řetězce, aby na sebe poctivě navazovaly. Moment, to vlastně ani není možné, tento mechanismus ve hře není. Veškerá stavba má smysl pouze jeden, a to, aby nějaká vůbec byla. Domečky jsou pro parádu, nikoliv pro přežití, což byl vždycky hlavní smysl strategie.
The Settlers – New Allies mechanismy vzalo, a jako by se bálo udělat cokoliv složitějšího, rozhodlo se je osekat. To lze vidět i u armády. Ve hře jsou pouze tři typy jednotek a obranné věže, ani žádné dobývací. Jednotky nelze vylepšovat, takže jediné, co v závěru musíte udělat, je nastavit automatické verbování. Ironií potom je, že stačí pár vojáčků a nepřítele rozmetáte, že ani nebude vědět jak. To strhává i kampaň samotnou. Jako hráč jsem očekával lámání mozku, přemýšlení, taktizování, vymyšlení triků, fíků a kulišáren, ale nemusel jsem se vůbec namáhat. Kampaň je nuda, přesto je nutné ji zmínit. V The Settlers – New Allies budete hrát se třemi frakcemi, a to Elari, Maru a Jorn. Opět je to úplně jedno, nejen proto, že jsou frakce dělané jak přes kopírák. Efekty národů jsou natolik minimální, že je nezáleží na tom, za jaký budete hrát. Počin zdobí jen jedna jediná obtížnost, a to ta pro předškoláka.
Nutno ještě zmínit obchod. Ten se dělí na dvě měny, herní a reálnou. Zajímavostí je, že i když hra velice často padá a je nestabilní, obchod funguje vždy. Ano, je to vrchol zbytečnosti a mikrotransakce na titul nemají vliv žádný. Navíc, jak jsem zmínil, vše vypadá skoro stejně, takže je skutečně jedno, zda si nakoupíte.
Dobře, teď jsi přísný na celou hru, PvP režim přece musí fungovat
Děkuji za tento komentář, který budu moci ihned vyvrátit. PvP režim by měl fungovat, jenomže je zde nedostatek hráčů, a jakmile jsem si konečně soupeře našel, byl jsem oslněn, hra skončila. Servery nevydržely. Co tedy dělat, když singleplayer je skutečně nehodný času svou jednoduchostí a multiplayer nefunguje? Mohu se alespoň kochat vizuálem.
Grafika je moderní a velmi povedená. Je velice příjemně barvitá a můžu říct, že svým způsobem po veškeré té tragédii výše zmíněné i uspokojivá. Samozřejmě nejsou moc viditelné rozdíly mezi frakcemi, ale krátké filmečky mi vynahradily aspoň něco, když už nic, ačkoliv bych jich snesl polovinu. Poté je zde zvuková stránka, jež mě vytrhla ze židle. To, co je na The Settlers – New Allies špatně, zachraňuje audio. Pod vámi hra zvukově žije a láká vás to se snažit, abyste se, když už nic jiného, zaposlouchali do tónů počinu. Zajímavé je to i s dabingem. Je to klasika neustále se opakujících hlášek, ale pro ty, co pořád mají v hlavě Prostagma, Vulome a Malista z Age of Mythology, to nebude hrát žádnou roli.
The Settlers – New Allies jsou jedním obrovským zklamáním. Renovace starých Settlers se ošklivě nepovedla a já byl v recenzi možná zbytečně ostrý, ale ono to nejspíš jinak nejde. Celý titul se velmi dobře ovládá, nebuguje se a je plný kvalitního audiovizuálu, ale je to prostě hrozně, hrozně málo. Především v obtížnosti, u níž si myslím, že i pro předškoláka by byla snadná. Nehledě na to, že když už to padá, tak proč funguje ten zapeklitý obchod na reálné peníze? Chcete-li strategii, u níž se budete potit, analyzovat situaci a přemýšlet, co dělat dál, v této hře ji rozhodně nenajdete.
