Madruga Works, herní studio založené veterány Martiñem Figueroou a Tuchem Fernándezem, se od svého vzniku v roce 2015 etablovalo jako talentovaný tým nezávislých vývojářů. Po vesmírné strategii Planetbase (2015) a pravěkém survivalu Dawn of Man (2019) vydali svůj třetí titul – sci-fi plošinovku The Mobius Machine. Ukázky slibovaly dynamickou hratelnost, pěkné vizuální zpracování a rozmanité lokace. Jak ovšem hra obstála v praxi? Stojí podle mě za pozornost?
Musím se přiznat, že jsem o hrách od Madruga Works předtím vůbec neslyšel, a tak jsem byl zvědavý, co jejich nejnovější počin nabídne. Na hopsačky si totiž přímo potrpím a oficiální trailer mě nalákal na velmi slibný zážitek. Kosmická platformovka, v níž můžete prozkoumávat neprobádanou planetu a objevovat tajemná zákoutí různých biomů? No prostě podívaná, která na papíře vypadala úžasně. Otázka tedy zní, naplnila The Mobius Machine moje očekávání?
Nešťastná havárie
Příběh hry je prostý. Hrajete za kosmonauta, který po havárii na neznámé planetě zůstává úplně sám. Jeho loď skončila v troskách, malý robotický společník Robbie se po krátké době sám zničí, a vám proto nezbývá než přežít a uniknout z tohoto nehostinného světa. Podaří se vám to, nebo zůstanete na planetě navždy?
Zápletka v žádném případě není světoborná a její postupný vývoj rozhodně nepřináší kdovíjak převratné rozuzlení. Ano, závěr sice není špatný a je dle mého názoru krásně zakomponovaný do scénáře, žádný zázrak ovšem nečekejte. Jinými slovy, pokud od titulu čekáte nějakou strhující, do detailu propracovanou zápletku, doporučuji vám radši jít o dům dál. Nicméně nalijme si sklenici čistého vína, v případě The Mobius Machine je příběh spíš vedlejší. Prim hraje gameplayová složka, s níž si dali autoři patřičně záležet a která se maximálně povedla.
Chytlavá hratelnost
Hratelnost dá v lecčems rozpomenout na klasické metroidvanie. Jak už jsem naznačil výše, hra vás zavede na tajemnou planetu, kterou budete postupně prozkoumávat. Celý herní svět je rozčleněný do několika samostatných rozsáhlých sektorů, přičemž každý funguje úplně jinak. Někdy budete plavat v děsivých hlubinách tajuplné podvodní říše, jindy zamíříte do těžební kolonie hemžící se vysoce nebezpečnými mechanoidy a někde si užijete skákání po létajících plošinách.
Copak najdeme v sektorech?
V každé lokaci musíte najít speciální terminály, které vám následně odemknou bránu do tajemné Sky Tower, do níž máte zpočátku omezený přístup. V jednotlivých sektorech zároveň můžete nalézat skryté modré útržky, z nichž si následně můžete vycraftit vychytávky pro vašeho hrdinu. Kromě toho lze prozkoumávat propletené chodbičky nebo objevovat chytře schované teleporty, které vám umožní rychlejší cestování mezi jednotlivými biomy.
Co se týče vašeho hrdiny, můžete jej průběžně vylepšovat na základně, kterou objevíte hned v prvním sektoru. Na stejném místě zároveň můžete podstoupit pravidelné tréninky s drony, popřípadě si přečíst různé doplňující informace v laboratoři. Aby toho nebylo málo, v průběhu hraní dostáváte různá vylepšení. Kromě již zmíněných doplňků, které si craftíte z fragmentů roztroušených různě po herní mapě, odemykáte různé schopnosti, ať už jde o plachtění s padákem, klasický slide, potápění pod vodou a mnoho dalších. Všechny dovednosti vám během hraní výrazně pomohou, a to jak při exploraci, tak při souboji s různými nepřáteli. Zkrátka a dobře, o zábavu máte během herní doby slušně postaráno.
Myslím si, že gameplay je zábavný, příjemný a hráčsky přívětivý. Protagonista se ovládá snadno a herní mechaniky se dají osvojit rychle a bez větších obtíží. Ale pozor, postupně začne přituhovat a některé z pozdějších lokací vám dají slušně zabrat. Doteď například vzpomínám na frustrující pasáž se vznášejícími se plošinami, u které jsem se mnohokrát naštval. Sluší se však zmínit, že The Mobius Machine začne někdy v druhé půlce působit lehce repetitivně. Herní náplň začne být hodně podobná a objevování různých tajných zákoutí může brzy omrzet.
Lokace, které vám vyrazí dech
Co se týče jednotlivých biomů, mají vás neustále čím zaujmout. V každém vás čekají odlišné výzvy a nikdy nevíte, co vás zrovna překvapí. Za to dávám velký palec nahoru. Menší výtka akorát směřuje k lokacím „East Floating Forest“ a „West Floating Forest“. Nemohu se zbavit dojmu, že obě lokace mají velice podobný design, který brzy omrzí. Právě proto by jim mnohem lépe slušelo spojení dohromady. Odděleně na mě totiž působí nudně a extrémně nezajímavě. Jeden ze zmíněných lesů navíc působí jen jako prázdné, nezajímavě navržené prostředí, kde není co objevovat a v němž se můžete při vaší smůle snadno ztratit.
Za zmínku dále stojí nepřátelé, které autoři navrhli parádně. Ať už jde o drobné příšery, minibosse, nebo o velikánské hrůzostrašné potvory, všichni protivníci mají svůj osobitý design, který ještě ke všemu krásně koresponduje s atmosférou konkrétních sektorů. Trochu ovšem zamrzí, že ke konci se začnou vaši protivníci šíleně opakovat. Vůbec nezáleží, jestli jde o mechanoida, kosmickou oliheň, či zabijáckého červa, druhy nepřátel začnou působit jak přes kopírák a liší se akorát drobnosti.
Vizuálně okouzlující sci-fi
Nelze opomenout ani skutečně nádhernou grafiku. Líbivé vizuální zpracování se k atmosféře hry parádně hodí. To všechno doplňuje úžasný hudební podkres, který si nemohu vynachválit.
Kromě klasického příběhového režimu (osobně doporučuji jej vyzkoušet jako první) hra rovněž nabízí o poznání náročnější Retro režim. Pokud jste hráči ze staré školy a hledáte velkou výzvu, přijdete si tady na své.
Senzační zážitek
Sečteno a podtrženo, The Mobius Machine považuji za skvělou plošinovku, kterou mohu s čistým svědomím doporučit. Ačkoli má drobné vady na kráse, převládají u mě velmi pozitivní dojmy. Madruga Works dodali poctivý sci-fi titul s výborným grafickým zpracováním, chytlavou hratelností a kvalitním hudebním doprovodem. Pokud hledáte povedenou hopsačku, The Mobius Machine vás nezklame. S koupí rozhodně neprohloupíte.
The Mobius Machine doporučuji jak ostříleným hráčům, tak úplným začátečníkům. Titul vás okamžitě chytne a nepustí. Zaujme hezkým grafickým kabátem, svižnou hratelností a vizuálně podmanivými lokacemi. Přestože se projekt neobešel bez různých nedodělků, za několik hodin skvělé zábavy určitě stojí.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Daniel Palička.
