Příroda je mocná čarodějka a hravě si dokáže poradit tam, kde roky devastace vyhubily zeleň. Některé skvrny lidského zapříčinění však nejdou jen tak snadno vymazat z povrchu zemského, a i ona někdy potřebuje pomoc. Na trh se poslední roky stále častěji protlačují videohry s environmentálním poselstvím v důsledku stále více viditelné snahy lidstva o to, být klimaticky neutrální. Nedávno vydaný titul Terra Nil si velmi rychle dokázal podmanit herní kritiky i hráče nejen svým zaměřením, které má reálný ekologický dopad. Vývojáři z nezávislého studia Free Lives přislíbili z prodejních zisků ze Steamu věnovat osm procent na konto fondu neziskové organizace Endangered Wildlife Trust.
Dejte přírodě druhou šanci
Kdybych napsala, že Terra Nil postrádá příběh, hodně z vás by se mnou možná souhlasilo, ale přesto to není úplně tak pravda. Premisa titulu je o tom, obnovit zpustošenou krajinu na vzkvétající ekosystém a následně si sbalit fidlátka, protože po sobě chcete zanechat nedotčenou divočinu. Jako vesmírní objevitelé, nikoliv kolonizátoři, narazíte na zdecimovanou planetu, jejíž dezolátní stav vás přiměje se zde zastavit a místo neopustit do doby, než se vše kolem vás začne opět zelenat. Terra Nil je logická hra a navzdory svému klidnému a až meditativnímu vzezření dokáže potrápit mozkové závity. Cesta přeměny mrtvé půdy na oázu klidu a míru nebude snadná, ale po dokončení tvrdé práce budete od obrazovek odcházet s pocitem zadostiučinění.
Titul se náramně hodí pro ty, co jsou znavení stresem a únavou a chtějí si u her zkrátka odpočinout. Nemohu říct, že by mě nový přírůstek od Free Lives lehce nezaskočil, protože toto studio má na svém kontě akčnější tituly a… no, i Genital Jousting. Terra Nil spadá do skupiny budovatelských strategií, v níž vás místo výstavby měst s promyšlenou infrastrukturou čeká zastavění trosek po předešlé civilizaci, se kterou se stalo kdo ví co. S pomocí generování zdrojů budete mít sice volnou ruku při jejich nakládání, ale ani příroda nemůže donekonečna pouze dávat. Bude třeba se kromě ekologie naladit také na ekonomické cítění, protože omezené zdroje znamenají omezené možnosti i omezený počet úkonů k tomu, abyste očistili celou herní plochu. Nejednou jsem si připomněla vzpomínku na doby, co jsem ve velkém hrávala Tetris. Terra Nil je v podstatě o tom samém, a to dosáhnout co nejlepšího výkonu, a přitom využít každičký kousek volné plochy.
Zavlažuj jako o život
Planeta disponuje čtyřmi unikátními levely. Procedurálně generované prostředí zaručí, že přehrání totožného regionu bude pokaždé trochu jiným zážitkem. V průměru u jednoho pobudete přibližně kolem hodiny herního času. Po úspěšném absolvování všech z nich se vám odemkne upravená varianta mapy pro každou oblast. Dohromady tak u titulu strávíte kolem deseti hodin v závislosti na tom, jak dobře se vám bude dařit hospodařit se zdroji. Když se ocitnete na suchu, vyšší obtížnost hry vás nemilosrdně potrestá game overem. Oblasti představují různé klimatické pásy, v nichž naleznete odpovídající rostlinné i živočišné druhy, ale to nebude tou jedinou postřehnutelnou odlišností.
Celý proces obnovy přírody je dělen na tři fáze. Zpočátku jste vhozeni na čtvercovou mapu s mrtvou půdou, zamořenými oceány, vyschlými řekami a uhynulou vegetací. V prvním kroku bude nutné nastartovat základní klima a z vody i zeminy dostat nechtěné toxiny pro vysazení první zeleně pomocí větrných i vodních elektráren. Ke všem úkonům pochopitelně dostanete rozmanité technologické nástroje odpovídající požadovaným postupům. Ve druhé fázi na řadu přichází manipulace s biodiverzitou. Vaším úkolem bude po oblasti rovnoměrně vytvořit biologickou rozmanitost, tedy formy ekosystémů, jako jsou například pláže, lesy, bažiny, tundry, deštné pralesy, korálové útesy, louky a další. Jakmile se vám jimi úspěšně podaří zaplnit minimální plochu, uspokojit tak všechny ukazatele a stále mít po ruce nějaký ten kapitál, přejdete do závěru.
Ve třetí fázi budete hledat ideální domovy pro různé druhy zvířat tím, že prostředí oskenujete a odhalíte veškeré podmínky pro jejich umístění. Jakmile se do přírody vrátí život, nastane čas pro to, veškeré budovy zrecyklovat a z nastřádaného materiálu opět sestavit svou létající loď, abyste mohli odletět a své dílo nechat za sebou v přirozeném stavu. Pokud jste při rozmisťování budov nemysleli na jejich konečné zničení, můžete si tím přidělat více práce než užitku. K jejich recyklaci musíte vybudovat cesty, ať už ve vzduchu, nebo po vodě, díky nimž na určitou vzdálenost posbíráte všechen použitý materiál. To znamená, že budova umístěná daleko od orientačních bodů bude vyžadovat další stavbu proto, abyste ji vůbec mohli zničit a zamést po sobě všechny stopy. Nemějte obavy, že byste se v tom celém mohli ztrácet. Praktický knižní průvodce vám bude vždy po ruce v dobách nouze.
Součástí levelů jsou také dílčí nepovinné úkoly, jejichž plnění přispívá k bohatšímu zaplnění mapy faunou i flórou. Většinou jde o navýšení nebo naopak snížení teploty, vlhkosti či odčerpání toxických výparů. Splněním podmínek můžete spustit životodárný déšť, přivítat kraby zpět na pláži, sledovat tažení lososů a další drobné náznaky postupně se obnovujícího života. Přestože vám tyto výzvy nikterak nepřispívají do hlavních úkolů, pomáhají mapu zaplnit množstvím roztomilých detailů. Díky tomu můžete mít z odvedené práce ještě větší radost.
Jako Tetris, jen složitější
Prozatím to vše zní jednoduše, ale Terra Nil od vás bude vyžadovat určitou strategii a schopnost plánovat i několik kroků dopředu. Jak jsem již zmínila, zdroje nebudou neomezené, a tak s nimi musíte nakládat co možná nejúčelněji. To znamená, že si nemůžete jen tak stavět jednu budovu vedle druhé, protože tímto způsobem budete brzy na suchu. Zisků dosáhnete pouze v případě, že vaše činy mají pozitivní dopad na region. V případě bezhlavé a unáhlené výstavby utratíte příliš mnoho zdrojů s minimálním výnosem, čímž brzy zkrachujete. Pokud hrajete na lehčí obtížnost, titul vám dovolí vrátit se o pár kroků zpět. Ta nejtěžší varianta hry vám nic takového nedovolí, a co jednou postavíte, zůstane na mapě „napořád“.
S postupem hrou se úkoly stávají těžší a zapeklitější. Na jedné mapě se nejprve pokusíte v zaplavené oblasti vytvořit kousek pevné půdy. Jiná vás překvapí sopečnou činností v zamrzlém regionu nebo nastane zemětřesení a na povrch se dostanou toxické výpary. Na hašení těchto problémů budete muset využít specifické nástroje a přitom dodržovat určité požadavky. Každý druh vegetace má přesně dané předpoklady, na jakých místech či za jakých podmínek ho lze vytvořit. Některé požadují vyvýšený nebo naopak nízký terén, jiné musí mít poblíž zdroj vody. Náročnější formy ekosystému bude nutné nejprve umístit na souš, abyste je následně zvládli přemístit do moře, a v neposlední řadě část z nich poroste pouze na specifickém podkladu. I řízený požár může půdu připravit na vznik nového života. Kultivování krajiny a hledání těch správných triků k tomu, abyste celý proces zdárně dotáhli až do konce, je někdy náročné, ale tuze zajímavé. Je škoda, že Terra Nil v nynější fázi nenabízí více obsahu, protože čtyři levely na dva způsoby nezabaví na moc dlouho. Naštěstí se vývojáři v budoucnu hru chystají obohatit o další obsah.
Postarej se o spokojenost všech a pak zmiz
Terra Nil i přes své krásné poselství a relaxační atmosféru disponuje několika chybkami, jejichž přítomnost nebude vítaným společníkem. Vše se odehrává na jasně vymezené čtverečkované mapě z izometrického pohledu. Z hlediska uživatelské přívětivosti jsem zaznamenala několik drobností, co mi celý zážitek poněkud znepříjemňovaly. Jako první negativum vnímám nemožnost mapu otáčet, protože kromě přibližování a posouvání se do čtyř světových stran nejste schopni váš pohled skrze fixní kameru nijak upravit. I když se to některým může zdát jako zbytečnost, osobně bych tuto možnost velmi ocenila. Druhým problémem je otravné vyskakování popisků a tabulek u všeho, na co jen najedete kurzorem. U technického vybavení je to vítanou pomocí, ale při stavbě vám kolikrát zastíní výhled otravná tabulka říkající, co nebo na jaký podklad se to právě chystáte do krajiny umístit. Jiná situace nastane opět při tomto procesu. Hra vám při situování budov do prostoru říká, zda jejím položením na aktuální pozici navýšíte své zdroje, nebo se naopak dostanete do záporných čísel. Velmi užitečná pomoc, ale bohužel se na ni nemůžete spolehnout, protože ne vždy funguje. Při snaze postavit více budov stejného druhu si ji vždy musíte znovu nakliknout, takže myší jezdíte několikrát tam a zpět. Určitě by hře prospěl nějaký stavitelský režim. Ve většině případů výše uvedených chybek jde o extrémní detaily, ale když je několikrát zaznamenáte, nedají se jen tak přehlédnout.
Podstatně horším problémem je třetí fáze, konkrétně nešikovné skenování prostředí a umisťování zvířat do krajiny. Abyste pochopili… během druhé fáze se staráte o různorodost biodiverzity na místech, kde se vám to zrovna hodí, abyste uspokojili poptávku… to už známe. Ve třetí fázi ovšem musíte do vámi vytvořeného prostředí rozmístit minimálně tři zvířata ze šesti, abyste byli schopni tento úkol splnit. Každý živočich přitom má velice specifické potřeby, nejčastěji dva až tři určité druhy krajiny v těsné blízkosti nebo zdroj potravy někde poblíž. Co dělat, když vlk potřebuje výhled z vyvýšeného zalesněného místa na srnky, ale ty se mohou nacházet pouze na loukách? Vy už ale máte lesy obehnané močály. Jelikož tyto živočišné podmínky neznáte dopředu, znamenají pro vás v konečné fázi hry spíše potíže.
Uspokojivá virtuální droga
V čem mě hra naprosto uchvátila, je výtvarné zpracování, které je krásné na pohled. Hlavně v jednotlivých fázích přeměny přírody. Ač se to nemusí na první pohled zdát, mapy překypují drobnými detaily, které oceníte, když se nebudete bát dívat. Před dokončením úrovně máte navíc možnost na chvíli zpomalit a vychutnat si plody své tvrdé dřiny, díky několika záběrům oceňujícím nový život. Oddechová hudba v pozadí od francouzského skladatele Meydäna je příjemná na poslech a dobře dokresluje celou relaxační podstatu hry. Podstatnou roli zde však hrají zvukové efekty, které bych bez váhání mohla označit za přírodní ASMR. Prozpěvující ptáci, padání deště za doprovodu silného hřmění, šumění tekoucí řeky, kuňkající žáby v močálech, šustění korun stromů pod náporem větru, kultivace půdy… to vše a mnoho dalších aktivit je dokonale vyjádřeno právě skrze skvělé audio a dává vám pocit, jako byste skutečně byli uprostřed divočiny.
Terra Nil není titulem pouze na počítače, ale můžete si ho zahrát také na svém mobilním zařízení, a to zcela zdarma, což je ještě více zarážející, když přihlédnete k cenovce na Steamu. Snad jediným logickým důvodem, proč si vývojáři za titul účtují dvacet pět euro, je zřejmě kvůli slíbeným osmi procentům na konto fondu neziskové organizace Endangered Wildlife Trust. Jenom z toho důvodu stojí za to, zakoupit si hru v plné ceně, protože tím podpoříte dobrou věc. V opačném případě doporučuji posečkat na nějakou tu slevičku nebo vyzkoušet mobilní verzi, protože aktuální obsah hry tomuto nacenění moc neodpovídá.
Terra Nil jistě uspokojí všechny fanoušky budovatelských strategií a určitě neurazí ani příležitostné hráče. Vyzkoušejte si přesný opak stavění obrovských měst a pokuste se právě mezi jejich troskami po neznámé civilizaci navrátit zpustošené zemi opět zdravý ekosystém. Titul se zaměřuje na téma ekologie a přitom poutavým, relaxačním a zábavným způsobem zaměstnává i vaše logické myšlení. Tento kousek jsem si jednoduše oblíbila, a proto mě tolik mrzí, že toho aktuálně nenabízí více, protože bych v něm chtěla utopit větší množství svého času.
