Jistě se najdou hráči, kteří si pamatují poctivé RTS tituly, kde jste stavěli základny, budovali opevnění, silnou armádu a k tomu sklízeli vzácné suroviny, které se vám přepočítávaly na kredity. Nechyběla ani bohatá kampaň, skirmish a multiplayer. Třešničkou na dortu pak byly pestré palety jednotek, které se vyráběly jednotlivě,nikoliv po skupinách. Jednotlivě se je dalo také ovládat a mohlo jich být opravdu hodně. Tempest Rising je strategie v reálném čase s moderní hratelností, která staví na klasických mechanikách budování základny, sběru surovin a vedení dynamických bojů.
Návrat nostalgie
Dánské vývojářské studio Slipgate Ironworks si pod taktovkou vydavatelských společností 3D Realms a Knights Peak dalo za cíl přivézt zpět klasickou realtimovou strategii (RTS) z devadesátých let a přelomu tisíciletí a přizpůsobit ji moderní hratelnosti. Jen málokterému hráči a milovníkovi RTS her, který měl možnost si zahrát klasické a dnes již kultovní tituly ze série Command & Conquer, se v tu dobu nerozbušilo srdce. Přece jenom, jednalo se o tituly, které nabízely strategii, rozmanitou škálu jednotek, dynamické bitvy, stavbu základny a k tomu všemu ještě slušný děj a skvělé universum jako základ. Za zmínku stojí samozřejmě Command & Conquer: Tiberian Sun nebo Command & Conquer: Red Alert. Lehce zavzpomínat jsme si pak mohli díky Command & Conquer™ Remastered Collection, který přenesl starou klasiku na moderní mašiny. Kromě této výjimky však bylo v rámci žánru a stylu pusto a prázdno. Ticho rozdmýchal příchod zmíněného Tempest Rising, na který se dnes hlouběji podíváme.
Kubánská krize a alternativní historie jako základ pro Tempest Rising
Všechno začalo v roce 1962. Odstartovala kubánská krize a její následná eskalace vyústila ve třetí světovou válku, celosvětový jadernou konflikt, který měl za následek ještě větší masové ztráty než dvě předešlé války dohromady, a následný radioaktivní spad ozářil rozsáhlá území. Spojené státy a Sovětský svaz po několika dnech války vyzvaly k příměří. S cílem zabránit konfliktu podobného rozsahu byl založen Svaz spojeneckých národů (Union of Allied Nations), který byl v roce 1988 nahrazen uskupením Globální obranné síly (Global Defense Force – GDF). Zoufalé země Eurasie byly plukovníkem Domovoyem Molchalinem zformovány do uskupení Tempest Dynasty (DYN), pojmenovaného podle rostliny „Tempest“, kterou považují za své právo.
Jde o rostlinu, která se začala objevovat v následujících letech po jaderném konfliktu, kdy z trhlin po celém světě začala tato anomálie připomínají vinnou révu vyrůstat. Vědci tuto „révu“ pojmenovali „Tempest“. Lidé se ze začátku snažili Tempest zastavit pálením. Poté co vědci objevili její ohromující přínos jako cenného a silného zdroje energie, začala být rostlina modlou, která byla uctívána zvláště mez lidmi nejvíce zasaženými radioaktivním spadem. Tempest byla rázem považována za řešení celosvětové energetické krize. A samozřejmě ji všichni chtějí mít jen pro sebe. Tím se přesouváme do roku 1997, ve kterém se naplno rozhořel nový konflikt mezi GDF a DYN, a ve kterém se odehrává Tempest Rising.
Záhadná rostlina, která je spásou a zároveň zkázou
Global Defense Force, zkráceně GDF, představují „Západ“ Konkrétně se jedná o mocnosti USA, Kanady a západní části Evropy. Cílem GDF je obnovit celosvětový řád, infrastrukturu a především oslabit DYN natolik, aby se zabránilo dalším konfliktům, které by mohly zahubit celé lidstvo. GDF je zde coby „globální ochránce“, jsou to „ti dobří“, kteří chtějí spásu lidstva a samozřejmě kontrolu nad ložisky, kde se nachází rostlina Tempest.
Tempest Dynasty, zkráceně DYN, je uskupení zemí východní Evropy a Asie, které byly válkou zasaženy nejvíce. Jejich zdevastovaná domovina jim však nyní poskytuje bohatá naleziště kvalitního Tempestu, který roste v těch nejvíce postižených oblastech. DYN Tempest uctívá jako spásu, naději pro lepší život a duchovní sílu. Díky jejímu výskytu si ji také nárokují, což se samozřejmě GDF ani trochu nelíbí. DYN zde představuje pomyslnou stranu chamtivých „záporáků“, přestože je toto označení lehce zcestné.
Třetí stranou je tajemná a starobylá rasa Veti. Jde o technologicky vyspělou mimozemskou civilizaci, která si před více neždeseti tisíci lety podrobila lidstvo díky svým vyspělým technologiím, které jsou silně postaveny právě na rostlině Tempest. Věří se, že jsou to právě Veti, kteří zaseli Tempest do hlubin oblastí zasažených radioaktivním spadem, aby si mohli ze Země udělat svůj sad.
Kampaň je momentálně možné hrát za Global Defense Force a Tempest Dynasty, přičemž každá nabídne celkem 11 misí. Zmínění Veti se prozatím objevují pouze okrajově. Vývojáři ale již uvedli, že se bude jednat o třetí stranu konfliktu, která bude plně hratelná v rozšíření, včetně plnohodnotné kampaně, a taktéž v rámci multiplayeru a skirmish režimu.
První dvě mise za každou stranu představují určitý úvod do hry a seznámí vás ze základními funkcemi, ovládáním a principem hry. Dá se říct, že od třetí mise pak začíná už opravdová hra a křivka obtížnosti jde nahoru. Spektrum misí nabízí klasický průřez: od vybudování základny a její následné obrany, přes tvrdý frontální útok a eskortování specifických cílů, až po zajmutíšpeha, infiltraci či držení nalezišť Tempest po určitou dobu. Jde o zlatý základ, který je v tomto žánru obvyklý.
Příběhem Tempest Rising jste pak provázeni skrze doprovodné cutscény a briefingy, které nejen že vypadají dobře a jsou plně namluvené, ale také máte možnost klást různé otázky, díky čemuž se můžete dozvědět ještě více o příběhu a situaci, která na vás čeká. Pokud se ptáte, zda se jedná o hrané cutscény a briefingy ve stylu C&C, tak vás musím lehce zklamat. Cutscény nejsou hrané skutečnými herci, jako tomu bylo v C&C, ale zároveň vás mohu ujistit, že to ničemu nevadí, protože kvalita je opravdu skvělá.
Každá strana má své silné a slabé stránky
Přišel čas si něco říct o stranách konfliktu a jejich jednotkách. Zmíněnou mimozemskou rasu Veti bohužel příliš do hloubky rozebrat nemůžeme. protože je zatím nehratelná. Nicméně můžeme předpokládat, že ze všech zúčastněných stran je technologicky nejsilnější.
GDF se zaměřuje na technologickou vyspělost (což je v rámci některých technologických pokroků DYN lehce zavádějící, ale je to tak). V arzenálu GDF nechybí operátoři dronů, Sniper, který má dlouhý dostřel a může používat stealth, Riot Medic, který léčí vaše vojáky, nebo třeba tank Trebuchet, který můžete rozložit do stacionárního módu, kdy se z něj rázem stane lehká dělostřelecká baterie. Nechybí ani Scrambler, který představuje vrchol konstrukce vojenské techniky GDF (vzhled bude znalým hráčům Tiberian Sun něco připomínat). Celkově vzato se GDF spoléhá spíše na technologický pokrok, což je patrné v samotné hratelnosti (a zvláště pak v multiplayeru), kdy je oproti DYN rozjezd za GDF pomalejší. Tomu přidává i fakt, že GDF má pevné rafinérie, které můžete stavět pouze v okolí základny, tedy dokud nemáte k dispozici support maják, který vám na krátkou dobu umožní stavět i v jiných částech mapy kde máte dohled a není pokryta mlhou.
DYN se primárně spoléhá na mobilitu a tvrdou sílu. Důkazem jsou jejich jednotky, kde najdete plamenometníky včetně tanků s plamenomety, specialisty v podobě Physicist, který ovládá ničivé plošné útoky využívající sílu Tempestu, nebo třeba obří Tempest Sphere, mobilní obrněná „koule“, která válcuje všechno, co jí přijde do cesty. Celkově je pak DYN více obratná a má rychlejší rozjezd, což je dáno tím, že má mobilní „rafinérie“, tedy Tempest Rig, kterou je možné přesunout prakticky kamkoli.
Přestože by se mohlo zdát, že jsou obě strany vyvážené a mají své kladné a záporné stránky, tak jistě tomu tak je, ovšem pouze do určité míry. Samozřejmě záleží, kdo jak hraje a jaký má styl, nicméně na začátku (pokud se budeme bavit o 1v1), vás může DYN velmi rychle zaskočit a překvapit rychlými a poměrně silnými útoky. GDF pak více dominuje, když už má plně postavenou základnu a může vyrábět znatelně silnější tanky a další vybavení.
Celkově je paleta budov, včetně jednotek, velmi pestrá a každá strana disponuje průzkumnými džípy s kulomety nebo raketami, lehkými tanky, transportéry, těžkými tanky a specifickými těžkými jednotkami, vzdušnými jednotkami a specialisty. Každá strana má pak k dispozici kolem 20 budov, včetně obranných mechanismů v podobě obranných věží a zábran a přes 20 jednotek. K tomu si můžete ještě následně přičíst doprovodné jednotky, pokud na mapě obsadíte třeba mercenary post. Jednotky získávají postupně zkušenosti a mohou být třikrát automaticky povýšeny. Díky tomu se jednotkám zvyšuje například DPS, body poškození, odolnost nebo zdraví. Vizuální změna, jako tomu bylo v C&C, se však nekoná. Je zde bohužel určité omezení jednotek, tedy 200 pro každou stranu, což lehce zamrzí, ale i tak vám to dopřeje perfektní bitvy.
„Promovaní inženýři, sínus, kosínus, deskriptíva. Promovaní inženýři, kdo je tu inženýr“
Každá strana má také svůj unikátní systém doktrín s postupným zpřístupňováním speciálních jednotek. Systémy doktrín, představují určitý výzkumný technický strom a přidávají další strategickou vrstvu do hry. Jde v podstatě o tři různé větve po sobě jdoucích specializovaných upgradů a herních stylů. Ty si můžete odemykat v průběhu hry v rámci kampaně nebo v multiplayeru a skirmish, samozřejmě za kredity.
Tyto doktríny představují hlavně procentuální a statistický bonus a jsou pro každou stranu odlišné. Nicméně, některé se v rámci správného odemčení a navázání stanou opravdu klíčovými, protože mohou otevřít nejen speciální jednotky, ale hlavně i jejich další funkce, jako je lepší kamufláž, využití Tempest energie, kdy jednotky prakticky „přetěžují“ sebe samu, a mají tak rychlejší střelbu, a silnější poškození za cenu úbytku vlastních životů. A zde je jedna z mých výtek jinak skvělému titulu. Některé postupy technologií v rámci požadavků u specifických jednotek nemusí na první pohled dávat smysl a nemusíte tedy pochopit, co se po vás vlastně chce, respektive jaké technologie musíte otevřít, abyste mohli aktivovat určitou dovednost jednotky.
Další prvek, který stojí za zmínku, jsou inženýři, kteří neodmyslitelně patří k C&C RTS formátu. V Tempest Rising tomu není výjimkou. Oproti svým předlohám prošli určitým vývojem, protože kromě klasického obsazování nepřátelských nebo neutrálních budov nebo opravy mostů, také opravují vaše vozidla. Dále mohou odstraňovat a (za DYN) pokládat minová pole, případně mohou (za GDF) postavit strážní věž. Bohužel zde není, že obsazení nepřátelské základny vám nejen zpřístupní jednotky protivníka, ale máte možnost vytvářet i určité experimentální jednotky, jako tomu bylo v sérii C&C.
Samozřejmě že veteráni C&C už určitě kalkulují. Funguje „mass eng attack“? Lépe řečeno, funguje taktika vycvičení velkého množství inženýru a následný útok na základnu s cílem všechno obsazovat a vyhrát? Ano, obsazování budov zde je, ale trvá o trochu déle než v C&C. Navíc obranné věže jsou poměrně silné. Jinými slovy, pokud byste ve stylu C&C vyslali čistě masu inženýrů s cílem obsadit nepřítele, tak to nevyjde. Pokud to promixujete s ostatními silnějšími jednotkami, pak je tu vysoká šance na úspěch. Tedy za předpokladu, že hrajete proti skutečnému hráči, který tuto taktiku nezná. Pokud se budete tímto způsobem pokoušet zdolat AI, tak moc nepochodíte.
Tempest Rising nabízí osvědčenou hratelnost
Při zmínce o umělé inteligenci se dostáváme k hratelnosti. Nejdříve musím zmínit, že volba obtížnosti je v Tempest Rising poměrně zásadní a že i nejlehčí obtížnost AI dokáže poměrně slušně potrápit a překvapit, hlavně co se týče botů v skirmish nebo v multiplayerových bitvách. Pokud zvolíte těžkou obtížnost, tak zde je to už opravdu hardcore. Nejenom že AI má daleko větší odolnost, ale také skvěle taktizuje, láká vás do pastí a přečíslení, utíká s poškozenými jednotkami a podvádí v poměru kreditů.
Uživatelské rozhraní je velmi příjemné a intuitivní. Všechno přehledné, plynulé a jasně zřetelné. Jediným nešvarem je někdy nejasný požadavek na „missing tech“. Kamerou bohužel nemůžete plně otáčet, jedná se tak o plně izometrický pohled, což může některým hráčům s ohledem na dnešní standardy vadit. Přiblížení / oddálení je však dostatečné a minimapa (pokud máte radar a energii) funguje dobře.
Dalším určitou nelibostí je omezený počet multiplayer / skirmish map, které jsou pro 2 – 4 hráče a opravdu jich moc není. Nicméně zde najdete skály, města, oázu s pyramidou nebo lesy. Na každé mapě se pak nacházejí specifické neutrální budovy, které můžete obsadit a čerpat z nich kredity nebo jiné bonusy. Taktéž mapy v rámci kampaní jsou plné detailů a budov, které můžete využít.
Vizuální stránka Tempest Rising nabízí detailní a působivé animace a to jak stavění základen, jejich ničení, ale také bojů, kterých se budete účastnit. Všechno je plné detailů a je jednoznačně znát zájem a láska, s jakou vývojáři pracovali. Tady se to prostě povedlo a to včetně optimalizace. Hra běží plynule i při velkých bitvách, explozích, palbě laserů nebo při grilování nepřátel plamenomety, stejně takpokud se odhodláte použít některou ze support funkcí dané strany. Pozorovat dopad Tempest rakety nebo Tempest bombardování je samo o sobě napínavou podívanou. Sem tam se může vyskytnout malý bug v podobě leteckých jednotek, kdy jejich stín je někdy plný a jindy se jedná o lehce nespecifický tvar. Nicméně Unreal Engine 5 zde dělá dobrou práci a hra díky tomu vypadá opravdu moderně a detailně.
Za zmínku stojí také audio stránka hry, kde je ozvučení na poctivé úrovni Efekty jako střela, výbuchy nebo dabing, všechno se povedlo. V rámci soundtrack uz se sluší zmínit, že se na něm podílel Frank Klepacki, skladatel soundtracku původních C&C her.
Tempest Rising je perfektní RTS strategie, která čerpá z kultovních titulů konce 90. let. Titul přináší osvědčenou hratelnost v moderním zpracování, kterou kombinuje s budováním základen, verbováním pestré palety jednotek z různých frakcí a dynamickými detailními bitvami. Třešničkou na dortu je skvělá optimalizace, díky které si detailní vizuální zpracování může vychutnat každý. Pokud patříte mezi milovníky klasických RTS nebo se vám stýská po C&C, tak je tohle pro vás jasná volba.
