Upíry nemá nikdo rád. Ani upíři nemají rádi upíry. Krvesajové jsou, jak říká má nejoblíbenější adaptace legendárního hraběte Drákuly, blé ble blé. Proto ve hře nejsou, ale vládnou zde vlkodlaci.
Jiří Zahradníček na sebe v oboru gamebooků již jednou upozornil. Jeho Havarrské kobky vzaly starý osvědčený koncept dungeon crawlu s minimem příběhu, ovšem s o to barvitějším prostředím a širší zásobou nepřátel k poražení i předmětů k lootování.
Na jednu stranu dnes máme trend gamebooků, které se snaží posouvat možnosti žánru a hledat nové cesty – ať už způsobem vyprávění příběhu (Druhá země), hloubkou mechanik (Metal Heroes), nebo možnostmi, které poskytují adaptace již existujících děl (Alenčina noční můra v Říši divů).
Občas je docela škoda, že většina gamebooků vydávaných u nás patří do žánru fantasy. Nic proti Lone Wolfovi nebo Fighting Fantasy, ale nejrůznější díla sword and sorcery mají sklony postupně navzájem splývat.
Znáte legendu o Beowulfovi? Prosím, řekněte ano. Pokud totiž ne, já si to stejně neodpustím a napíšu vám o ní dva nebo tři odstavce. Jedná se totiž o epos, jenž je dodnes studován a obdivován a jehož historický význam je jedním z těch, které se dají považovat za nevyčíslitelné.
Že úspěšná kniha dostane jedno nebo dvě pokračování, to se děje docela často. Když se ale nějaká série dočká rovnou padesáti dílů, už je důvod k oslavě. Přesně to se stalo gamebookům Fighting Fantasy, a tak se autoři Steve Jackson s Ianem Livingstonem rozhodli oprášit svou prvotinu, Čaroděje z Ohňové hory.
Jedna z mých oblíbených kratochvílí je návštěva únikových místností. Sice často nejsme schopni se z nich v časovém limitu dostat ven, vždy si je však náramně užijeme. Však jsme také v rodném Brně vyzkoušeli každou, ke které jsme se dostali.
Nakladatelství Mytago mi umí udělat neskutečnou radost. Ať už je to vydáváním mé oblíbené, byť kvalitativně pokulhávající série Lone Wolf (Obětování v Ruanonu, Hon na Zrádce), nebo gamebooků jako Druhá země, Pekelný dům či Prokletý hvozd.
Co se týče dostupnosti gamebooků, momentálně je to u nás jen lepší. Zejména fanoušci Lone Wolfa se už mohou těšit z toho, že více než polovina série se díky nakladatelství Mytago vrátila na pulty obchodů, ale ani fanoušci Fighting Fantasy nepřijdou úplně zkrátka.
Je to už tak dávno, kdy jsem do rukou vzal svůj první gamebook Lone Wolfa. Jen mi vždy vadilo, jak jsem v něm musel toliko listovat, ale to je můj běžný problém u tohoto druhu knih. Naštěstí mi nakladatelství Mytago chtělo ušetřit trápení a začalo vydávat i Legendy o Lone Wolfovi.
Třebaže počítače se svým potenciálem interaktivních her dříve hrozily vytlačením starších zdrojů zábavy, překvapivě se tak nestalo – trh s deskovými hrami je momentálně lehce přesycený, čtivo nám začali nově propagovat influenceři, a dokonce i dětská hřiště se znovu zalidnila po menším rebrandingu na „outdoor workout“.
Pro fanoušky devadesátkové zábavy tu pro změnu máme počin, který by si neměli nechat uniknout. Jedná se o gamebook, tedy prapodivnou knížečku s textem rozděleným na odkazy, kterými dle instrukcí listujete, abyste si prožili své vlastní dobrodružství.
