Možná jste si toho někteří všimli, ale poslední dobou se tu množí skutečně hromady 2D a 2.5D plošinovek, od nového Prince of Persia: The Lost Crown, přes Hollow Knight až k Deathsmiles. Čím to je? Tyto hry bývají vizuálně přitažlivé a především snadné na ovládání, čímž zabaví snad každého hráče. Nejinak je tomu u Super Alloy Ranger od studia Alloy Mushroom s vydavatelem Neverland Entertainment. Připravte superobleky, jdeme na to.
Když si koupíte vesmírnou loď
Hlavní hrdinové příběhu Kelly a Rambos si koupili jednu z nejdražších lodí v celém vesmíru. Jak to udělali? No, samozřejmě si vzali něco jako hypotéku, a tak je načase, aby ji splatili. Jaká je nejrychlejší cesta? Ulovit nejhledanějšího mezigalaktického zločince jménem Lamos, čímž začíná jedno další vesmírné dobrodružství.
Příběh však není prim hry. Je sice dostatečně funkční, ale naprosto upozaděný všemu, co se vlastně v počinu děje. Super Alloy Ranger totiž vzdává hold svým předchůdcům z devadesátých let, a tak příběh nemůže být to hlavní, na co je vsazeno. Tím jsou pohyby, schopnosti a samozřejmě plynulé, citlivé a precizní ovládání.
Překvapivě je hratelný také na klávesnici, i když titul doporučuje ovladač. Já jsem tedy nelenil a vyzkoušel obě dvě možnosti a vzhledem k tomu, že stačí jen skákat, střílet, uhýbat a odrážet se od zdí, byl mi ovladač milejší než klávesnice. Oproti jiným počinům, jako je například výše zmíněný Prince of Persia: The Lost Crown, ale musím říct, že rozdíl byl naprosto minimální a maximálně jsem si to užil.
V Super Alloy Ranger jdete za svým jasným cílem
Jak jdete hrou kupředu, střídají se kolem vás jednotlivé oblasti a samozřejmě bojujete s bossy, kteří vám brání v postupu. Jednoduché puzzly, běhání, střelba, sbíráání předmětů, odemykání dalších lokací a vylepšování vašeho hrdiny. Taková vyloženě klasika, kde není co zlepšit, a v recenzovaném titulu perfektně funguje. Navíc se do cíle dá dostat více než jednou cestou, což u lineárních her tohoto typu nebývá.
Co tedy přináší zabití bosse? Oproti takovému Knight vs Giant: The Broken Excalibur jsou to vážně bonusy. Kromě speciálních schopností jsou to rozhodně lepší zbraně, díky čemuž se opět ve hře dá dostat trošku dál, než je běžné. Stejně jako je možné během misí sbírat různé bonusy na vyšší poškození. Těch je ale upřímně poskrovnu, stejně jako checkpointů. Čím více jich však posbíráte, tím je pro vás snazší porazit nepřátelského bosse, který na vás na konci čeká.
V těchto finálních soubojích mohu říct, že jsem si úhlavní nepřátele až extrémně užil. Na to, jak hra začne být brzy lehce jednotvárná a na dnešní rozmazlenost nedostačující, ani bossové bohužel nejsou pořádné výzvy, nad nimiž byste si museli testovat své hráčské zkušenosti. Jde jen o to, naučit se jejich mechanismy.
Titul je sice lehce omezený, ale ničemu to nepřekáží
Čímž se pomalu dostávám k tomu negativnímu. Super Alloy Ranger má prostě své limity, s nimiž se jako hráči budeme těžko sžívat. Viz vlastně počet bossů. Je jich pouze dvanáct, a jak jsem výše zmínil, kvůli jejich porážce se moc nenadřete. Abych ale nebyl úplně zlý, vyzdvihnu jejich design. Vypadají vážně hezky a v celém onom 2D podání naprosto funkčně, neboť krásně plní svůj účel. Nejoblíbenější se pro mě stal Robocop, kdybyste se náhodou někdo chtěli zeptat.
Nějaká omezení nebo limitace na zvolený žánr jsou vlastně to jediné, co se dá vytknout. Hra je extrémně jednoduchá na ovládání a krásně příběhově přímočará, ačkoliv bych příběhovou linku ocenil propracovanější, ale jinak se chyba najít nedá. Na pixelový vizuál je i graficky hra extrémně krásná. Měl jsem menší obavy, že se utopí v nějaké nepřehlednosti, ale ono prd, vše jsem viděl naprosto jasně. Možná ještě mohu pochválit zvláštní syntetizované poprsí finálního bosse, ale to jen proto, že mi mátlo oči v posledním souboji!
Musím říct, že mě velmi mile překvapil i soundtrack. Buduje v hráči hype a tlačí jej kupředu za nepřáteli ve velkém. Není vůbec nudný, a to si myslím, že je naprostá geniální paráda. Ačkoliv tedy mohu říct, že jsem ho občasně kvůli zachování příčetnosti musel ztlumit.
Super Alloy Ranger je skrytý klenot. Bude bavit každého, a ačkoliv je limitován svým rozhraním, hráči ze staré školy to snad i ocení. Krásná grafika, dobrá hudba, perfektní ovládání. Není co vytýkat ani kritizovat, tento počin se povedl a já jsem za to velmi rád.
