Adventura Sunset Hills mě uchvátila už svým trailerem. Na první pohled zde vyniká její ručně kreslená grafika a poutavý příběh zasazený do fiktivního poválečného světa, kde místo lidí žijí antropomorfní psi všech ras a druhů. Hra od vývojářského studia Cotton Game spatřila světlo světa v srpnu 2024 a kombinuje prvky point-and-click adventury s narativním stylem vizuálního románu. Protagonistou je spisovatel a bývalý voják Nico Grant, který se vydává na cestu vlakem, aby navštívil své bývalé spolubojovníky a zjistil, jak vypadá svět pouze pár let po skončení války.
Na mou duši na psí uši
Příběh Sunset Hills sleduje Nica Granta, který se po propuštění z armády dal na kariéru spisovatele, a musím dodat, že vcelku úspěšného. Nastupuje do vlaku a vydává se na cestu za dávným přítelem. Během své cesty musí překonat nejednu překážku, aby se vůbec s kamarádem mohl setkat. Na druhou stranu ale naráží na různé postavy, takže se seznamujeme s jejich životními příběhy. Některé pobaví, jiné umí chytnout za srdce. Prostřednictvím rozhovorů a interakcí s okolním světěm postupně odhalujeme detaily o válce a Nicově minulosti, až nakonec zjistíme, že přátelé možná nejsou to hlavní, proč jsme se na cestu vydali.
Jak jsem již podotkla, postavy ve hře se chovají, mluví a žijí jako skuteční lidé, avšak s „psí duší“. Nico je sympatický a ochotný pomáhat ostatním, což by snad ani jinak v point-and-click adventuře nešlo. Jak postupujeme příběhem, setkáváme se s opravdu rozličnými osobnostmi a postavičkami, které jsou hlavním palivem celého děje. Dodávají hře dynamiku a nejen že pobaví, ale také někdy rozesmutní nebo nás přivedou k zamyšlení nad herním i skutečným světem. Co bych příběhu naopak vytkla, je jeho zajímavě „nijaké“ zakončení, ze kterého jsem byla chvíli rozčarovaná. S odstupem ale musím říct, že konec hry vývojáři určitě vymysleli s ohledem na kontrasty poválečného světa, takže to nejspíše mělo dopadnout, jak to dopadlo. Jinak mě celá atmosféra hry, a to nejen příběhová, ale i grafická a zvuková, naprosto pohltila.
Sunset Hills obsahuje dvě příběhové kapitoly, na jejichž odehrání budete potřebovat přibližně osm hodin času. Jak jsem již podotkla, zakončení mě zprvu lehce zklamalo. Vývojáři ale slibují nový obsah, který bude přidáván formou bezplatných aktualizací, takže doufám, že se příběh hry ještě více rozvine.
Putování pohádkovou krajinou
Sunset Hills vyniká svým originálním vizuálem, který kombinuje ručně kreslené 2D postavy s detailním 3D prostředím. Tato kombinace nemusí být pro každého, ale tomuto titulu neskutečně sluší. Vytváří vizuálně příjemný svět a bezpochyby je hlavním tahounem celé hry. Nejednou jsem se zastavila a kochala se pohádkovou krajinou a stavbami s architekturou z viktoriánského období. Celkově mi tato grafika neskutečně sedla, takže mimo jiné díky ní jsem motivovaná si od vývojářů zahrát další titul, zejména pokud bude výtvarně podobný. Každé město a prostředí je navrženo s důrazem na detail a svojí barevnou paletou při hraní navozuje mírumilovný a hřejivý pocit, což dobře kontrastuje se zasazením do poválečné doby, přičemž se ve hře nejednou naráží i na to, že další válka je na spadnutí. Vývojáři si v každém aspektu dali právě na těchto kontrastech záležet.
Trošku se zapotíte
Kdo již někdy hrál jinou point-and-click adventuru, toho nepřekvapí ani hratelnost v Sunset Hills. Zkrátka budete chodit po (krásně namalovaném) prostředí, interagovat s okolními předměty a sbírat věci do kufříčku, který má Nico neustále v ruce. Také je tu kombinování jednoho předmětu s druhým. I když musím říct, že při prvním úkolu s objednávkou zeleniny jsem se trochu zapotila, než jsem zjistila, co po mě hra vlastně chce. Je to však jen o zvyku a rychle zjistíte, že v mnoha ohledech je Sunset Hills intuitivní. Umí ale také občas pěkně potrápit mozkové závity, hlavně různorodými minihrami a hádankami. Nutno ale dodat, že frustraci jsem pocítila pouze u menšiny z nich a jelikož nejsem žádný Einstein, vy je budete mít určitě vyřešené rychleji. Dá se tedy říct, že obtížnost je za mě osobně tak akorát, ostřílenému řešiteli pak může přijít lehce primitivní.
Pouliční koncertování
Pojďme se ale také zastavit u zvukové stránky hry. Ta je za mě provedená stejně kvalitně jako grafická. Nemůžeme samozřejmě hovořit o velkolepé orchestrální hudbě, ta by se do prostředí titulu ani nehodila. Sunset Hills spíše doprovází okolní zvuky, jako když si vedlejší postava začne broukat melodii, v dálce slyšíte potulné hudebníky, kteří hrají na housle a saxofon nebo se procházíte podél řeky a doprovází vás příjemné šplouchání vln o betonový most společně se zpěvem ptáčka na stromě. Všechny tyto efekty doplňují onu pohádkovou krajinu a přispívají k autentičnosti světa. Jediné, co může mnoho hráčů považovat za nedostatek, je absence dabingu. Ve hře je prezentován jakýsi fiktivní jazyk, který můžeme vidět v psané podobě například na nápisech obchodů. Konverzace s postavami pak probíhají formou psaného textu. Kvalitní zvukový doprovod tuto absenci za mě ale dostatečně vynahrazuje.
Sunset Hills je působivá point-and-click adventura, ve které má hlavní slovo hřejivá a pohádkově malovaná grafika, poutavý příběh z poválečného fiktivního světa a záludné či intuitivnější hádanky. Celkově jde o příjemný titul, u kterého si odpočinete. Také se možná zamyslíte nad podstatou celého tématu válčení a skrze Nicovy vzpomínky uvidíte, jaká válka může být. Hra osloví jak fanoušky klasických point-and-click adventur, tak i nové hráče, kteří mají rádi pejsky, příjemnou a mírumilovnou atmosféru a řešení překážek, aby se dostali k jádru pudla a smyslu celého titulu.
Recenzi pro Gaming Professors napsala Michaela Bartošová.
