Když bylo v roce 2021 oznámeno, že novou hru z univerza Star Wars má na starosti společnost Massive Entertainment, nevzbudilo to mezi hráči zrovna nadšené ohlasy. Švédské studio známé hlavně sérií Tom Clancy’s The Division je vlastněné Ubisoftem, jehož tituly v posledních letech budily spíše negativní sentiment. Jestli se Star Wars Outlaws stane pověstnou první vlaštovkou, která tento neblahý trend otočí, je nemožné předvídat. Rozhodně však můžeme říct, že jde o hru povedenou.
Přešlapování v otevřených světech
Nikdo, kdo hrál v devadesátých letech na počítačích, nemohl značku Ubisoft minout. Původně francouzská společnost patřila k nejvýraznějším vydavatelům a vývojářům počítačových her a v jejím portfoliu se kupily významné tituly. Když s počátkem nového milénia dorazil Splinter Cell nebo Prince of Persia: Sands of Time, z Ubisoftu se stávala celosvětově obdivovaná společnost. Vrcholem tvorby tohoto masivního konglomerátu nakonec byly hry jako Assassin's Creed II nebo Far Cry 3, stěžejní díla open-worldového žánru, z nichž mnozí vývojáři ještě po mnoha letech čerpají.
Jenže sám Ubisoft se na svém modelu her s otevřeným světem zasekl a začal přešlapovat na místě. Byť dále produkoval řemeslně výborné a očividně velmi drahé tituly, hráči se jimi přejedli a začali si všímat, jak všechny stále dokola opakují tytéž principy. Hněv davů je samozřejmě daleko snazší vzbudit než uklidnit, takže Star Wars Outlaws po celou dobu vývoje provázela velká skepse a nepřejícnost. Mezi principiálně nedůvěřivými hráči se však sem tam našli i tací, kteří doufali, že tentokrát společnost z bludného kruhu vystoupí a nabídne hru, v níž netrávíte desítky hodin šplháním na stožáry a obsazováním outpostů.
Vedlejší úkoly zůstávají vedlejšími
Výmluvné je, že nakonec se ani první recenze neshodují v tom, jestli Star Wars Outlaws je „typickou hrou od Ubisoftu“, nebo nikoli. Já se raději odpovědi na tuto poněkud zavádějící otázku vyhnu a spokojím se s konstatováním, že vývojáři z Massive Entertainment rozhodně nepředložili hru designově odvážnou, výjimečnou nebo inovativní. Jenže taková už z principu není většina her, včetně opěvovaných komerčních hitů, jako je třeba Stellar Blade.
Jsem tedy spokojený, když si můžu zahrát titul, který je prostě dobře udělaný a nepadá do stejné pasti jako nedávno Avatar: Frontiers of Pandora nebo ještě o pár let dříve Far Cry 6. To jsou krásně vypadající hry s blockbusterovými parametry, jenže průchod nimi působí jako řetězec plnění rutinních vedlejších úkolů. Pro Star Wars Outlaws je naštěstí otevřený svět napěchovaný vedlejšími aktivitami především zpestřením a prohloubením zážitku pro nadšené hráče, nikoli jádrem hratelnosti.
Malá hrdinka s malými cíli
Ústředními postavami ve světě Star Wars jsou obvykle outsideři na okraji společnosti a v Outlaws je tomu nejinak. Hráči se chopí zlodějky a hackerky Kay Vess, jejímž jediným skutečně věrným a spolehlivým parťákem je Nix, inteligentní a roztomilý pišišvor, který vypadá zhruba jako mrštný pásovec s veselým smajlíkem místo tlamy. Trochu překvapivé je, že tato (anti)hrdinka má i vcelku skromné a osobní cíle. Nejde jí o boj proti Impériu, ani o záchranu řádu Jediů či snad celého vesmíru. Kay se chce především zbavit odměny, která je vypsána na její hlavu. Aby to mohla udělat, musí nejprve sestavit tým. S hledáním a rekrutováním každého nového člena je spojený dílčí příběh, více či méně se otírající o širší společensko-politické problémy galaxie.
Příběh je funkční v tom smyslu, že dává strukturu jednotlivým herním mechanikám. Není ovšem sám o sobě natolik zajímavý, aby fungoval jako hlavní tahoun hry. Scenáristé se kupodivu příliš nepokoušeli budovat napětí a jen s jednou situací je spojený výrazný emocionální náboj (pokud nepočítáme úplný závěr). Zkrátka, těžko se někdo bude vracet k hraní hlavně proto, aby se dozvěděl, jak dobrodružství Kay Vess pokračuje. Je to škoda, protože třeba společnost Sony si na akčních adventurách se silným příběhem vybudovala velkou část své prestiže. Zároveň jde o problém, který si zaslouží spíš povzdechnutí než zuřivé láteření.
Hlídací psi ve vesmíru
Nevím, zda vývojáři vybudovali hratelnost kolem příběhu, nebo tomu bylo naopak, každopádně je obojí propojené. Star War Outlaws nepředstavuje nic překvapivého, vystačí si s propojováním mechanik známých odjinud. Náplň hlavních misí by se stručně dala popsat jako kombinace (či možná střídání) skákacích a lezeckých pasáží z Tomb Raideru se sandboxovou stealth akcí ve stylu Watch Dogs.
Kay je mrštná zlodějka, ale neovládá Sílu a její pistolový blaster (postupem času upgradovatelný) se těžko může měřit se zbraněmi stormtrooperů, pirátů či kriminálních gangů. Při pronikání do nepřátelských teritorií tak musí sázet hlavně na opatrný postup. Každá infiltrace však nabízí mnoho různých cest a možností řešení. Herní oblasti jsou plné prvků, jimiž lze upoutat pozornost nepřátel, nebo je rovnou sprovodit ze světa (ano, o červené výbušné barely ve vesmíru nouze není). Jako neocenitelného pomocníka můžete (mnohdy spíše musíte) využít Nixe, jehož nepřátelé nepovažují za hrozbu. Díky tomu může ovládat přepínače, proplížit se úzkou škvírou, odvést pozornost stráží, či na někoho dokonce zaútočit. Přímý boj je zřídka tím nejzábavnějším a nejelegantnějším řešením, nicméně i do něj vás hra v některých momentech povinně vrhne.
Pak jsou tu samozřejmě celé nepovinné mise. Ty zahrnují jednak přehršel drobných aktivit, jako je hledání lupičských skrýší, hraní na arkádových automatech nebo konzumace exotických pokrmů formou minihry. Pak jsou tu také mise vykonávané pro několik zločineckých syndikátů. Plnění takových zakázek obvykle u některé zločinecké frakce zvyšuje a u jiné zase snižuje Kayinu reputaci. Z té pak vyplývají nejen výhody u obchodníků, ale také skutečnost, zda vás vůbec daná organizace nechá volně se procházet po svém teritoriu.
Vesmírní kovbojové a samurajové
Ústředním lákadlem Star Wars Outlaws, které ospravedlňuje nadprůměrné hodnocení, je především jeho svět. Čímž nechci říct, že jde o šedivě průměrnou hru, kterou zachraňuje využití slavné licence. Chci naopak vývojáře z Massive Entertainment pochválit za svět, který oni sami pro svůj titul vytvořili, byť jej samozřejmě úzce napojili na již existující, mimořádné rozsáhlé a propracované univerzum Star Wars.
Jejich úspěch se opírá o dva pilíře. Tím prvním, který se samozřejmě nejvíce nabízel, je zahrnutí množství odkazů na postavy a reálie jak z filmové série, tak ze záplavy různých románů, seriálů či komiksů. Tvůrci v tomto směru projevili rozvážnost a nesnažili se za každou cenu vršit co nejvíc aluzí, které okamžitě praští do očí každého, kdo má o Star Wars byť jen základní povědomí. V odkazování jsou spíše jemní a většinu důvěrně známých prvků soustředí na výborně zpracovanou planetu Tatooine. Zřejmě si byli vědomi toho, že (nejen) po mnohaleté kanonádě filmů a seriálů z marvelovského multiverza je dnes nestřídmý fan service daleko víc otravný než atraktivní.
Samozřejmě, samotné Star Wars byly ve své první inkarnaci z roku 1977 jedním z průkopníků tehdy nové formy eklektického trháku. Byť byl film George Lucase jako celek originální a mnozí filmaři v následujících letech trpce selhali při pokusu o jeho napodobení, byl zároveň poskládaný z prvků převzatých z jiných děl. Je dobře známo, že Star Wars byly ovlivněné estetikou nacistické propagandy či filmy o vojenských pilotech (stejně jako reálnými, dokumentárními záběry leteckých soubojů z druhé světové války). Zásadní inspirací pro ně však byl především westernový žánr a japonské šermířské (čanbara) filmy. Massive Entertainment si těchto inspiračních zdrojů byli dobře vědomi a na jejich základě vytvořili prvky nové, jimiž herní svět zabydleli. Příkladem je například zločinecký klan Ashiga, z něhož předloha v předmoderním Japonsku a samurajském morálním kodexu bušidó kouká velmi okatě. Outlaws tak svět Star Wars spíše nenápadně rozvíjejí místo toho, aby se pouze vezli na jeho věhlasu.
Příliš široký úhel
Filmovému vzezření se hra přibližuje také grafickou stylizací, která se pomocí různých efektů pokouší vzbudit dojem, že sledujeme filmové plátno. Součástí této stylizace je i nastavení výchozího poměru stran obrazu na 21 : 9, přičemž virtuální kamera dokonce simuluje typické soudkovité zkreslení anamorfotického objektivu. Vypadá to moc pěkně, ale ztráta čtvrtiny využitelné plochy obrazovky, kterou si pro sebe zaberou nepopulární černé pruhy, za tu krásu nestojí. Pokud tedy nemáte nadstandardně velký monitor nebo si hru nepouštíte do VR headsetu.
Jenže když si tento takzvaný „cinematický mód“ vypnete, zjistíte, že hra adekvátně nepřizpůsobí velikost zorného úhlu a prostě celý obraz zvětší. Ten je tak v některých momentech nepříjemně prostorově zploštělý a méně ostrý. Také HUD se nevzhledně nafoukne. A to mě ještě drásá vědomí, že hra nejspíš plýtvá HW prostředky na renderování části obrazu, kterou po takovémto zazoomování vůbec nevidím.
Old-gen grafika? Ale kdeže!
Jde-li o výtvarnou a technickou kvalitu grafiky, přiznávám, že jsem rozesmutněný reakcemi, podle nichž Star Wars Outlaws vypadá „ošklivě“, „zastarale“ a tak dále. Je to naprostá nepravda a neférové hodnocení práce, kterou Massive Entertainment s pomocí svého proprietárního enginu Snowdrop odvedli. Otevřené přírodní lokace jsou nádherné a využívají pokročilé moderní technologie. Rozhodně v žádné old-gen hře nenajdete tolik detailní vegetace, která realisticky reaguje na poryvy větru a motory projíždějících speederů. Je ovšem třeba přiznat, že jakmile přejdeme do uzavřenějších prostor, jako jsou města a interiéry, grafická bravura se vytrácí a bledne ve srovnání třeba se Star Wars: Jedi Survivor (byť jde pochopitelně o srovnání neadekvátní, neboť Suvivor nemá skutečný otevřený svět).
Za ošklivě vypadajícími screenshoty či videy, která můžete na internetu zahlédnout, stojí především artefakty způsobené agresivním upscalingem technologií FSR, o kterou se opírají zejména konzole. Star Wars Outlaws v tomto ohledu paradoxně doplácí na to, že využívá moderních grafických technologií, jejichž kompromisní použití na slabším hardwaru vypadá hůře než nasazení technologií méně dokonalých, ale výpočetně nenáročných. Při hraní jsem to jasně pozoroval při pohledu na velké plochy s raytracovanými odlesky. I přesto, že jsem nehrál na ty úplně nejvyšší detaily, však hra většinu času vypadala velmi dobře a přiměla mě pořídit několik stovek screenshotů.
Star Wars Outlaws je povedená hra. Jako velký komerční projekt jde na jistotu, vydává se dobře prošlapanými cestami a nejspíš nestrhne někoho, kdo je nadobro otrávený otevřenými světy a nemá žádný vztah ke Star Wars. Platí to však i naopak. Pokud máte příběhy z jedné předaleké galaxie rádi, Outlaws vám nabídne dostatek notoricky známých i svěže působících reálií, s nimiž je radost se seznamovat.
