Když franšízy bobtnají, tak neudržitelně. Milované univerzum Hvězdných válek je viditelné snad na každém kroku, který dnes můžeme kdekoliv udělat. Televize, internet, obchody s deskovkami, počítačové hry. Je to špatně? Asi ne, i když kvalita vycházejících počinů je extrémně kolísavá a je občas bolestivé vidět, jak se dokáží dva tituly vynulovat. Vraťme se ale zpět k tomu, co nás dnes čeká. Připravte celou až šestičlennou skupinu, je na čase se vydat do předaleké galaxie. Ve Star Wars: Bounty Hunters se totiž stanete lovcem odměn, a tomu jde vždy o pořádnou cenu. A kdybyste si náhodou mysleli, že se tomuto univerzu věnujeme málo, na našem webu už naleznete recenze například na počítačovou verzi hry Star Wars Dark Forces Remaster nebo karetní Star Wars: The Deckbuilding Game. Konec průpovídek, nyní říkám, že vyrazit na lov my musíme.
Staňte se nájemným lovcem
Neuvěřitelně lákavá krabička už od prvního pohledu. Mandalorian v čele s hologramem Wookieeho a kolem obalu následně droidi či známí galaktičtí lovci. Neuvěřitelně poutavé pro každého fanouška vesmírné ságy a jejích různých projektů. Onen animovaný styl na obalu navíc skutečně křičí: „TADY JSEM! CHTĚJ MĚ!“ Na první pohled neuvěřitelně lákavé a pak už začínáme tuhle karetní lovnou zvěř rozbalovat.
Uvnitř krabičky vás čekají čtyři karty oblastí (cíle, nájemní lovci, zakázky a tržiště), 63 karet nájemných lovců, 44 karet zakázek, 44 karet tržiště, 44 karet cílů, 42 žetonů imperiálních kreditů, přehledová karta a samozřejmě to, bez čeho se dneska už nikdo neobejde, poznámkový bloček. Když už jsem začal představovat ony kartičky, řeknu rovnou ten největší nedostatek, který mě naštval – ani jeden z lovců nemá na kartě své jméno. Není to 63 karet různých lovců, celkem jich je víceméně devět, ale u těch, co neznám, nemám jméno. Jasně, Mandaloriana (a i tam Palpatine ví, jestli to je Din Djarin, Boba Fett, nebo Django Fett), Cada Banea a Fennec Shand poznám, tam není problém, ale u zbytku? Vůbec nemám tušení a trošku mě to trápí, protože bych o nich rád něco zjistil.
Nicméně příprava je poté extrémně rychlá. Karty oblastí se umístí do řady uprostřed herní plochy, podle barvy samozřejmě, a zamíchá se každý jednotlivý balíček barvy, načež se položí ke kartě oblastí. Pod nimi ale nechte místo na odhazovací hromádky! Vedle připraveného se pak mají vysypat imperiální kredity. Ten, kdo viděl poslední film Star Wars, získá titul Cechmistra a obdrží přehledovou kartu, pomocí níž bude koordinovat hráče tak, aby všichni hráli současně. Důležitým dodatkem je, že Cechmistra nepotřebujete, pokud už všichni hru umí! Jen by stále všichni měli vidět možnosti, jaké přehledová karta skýtá. Jedná se tak prakticky o čestnou funkci, hlavní je viditelná kartička, již má Cechmistr povinnost ukazovat a případně vysvětlovat, jak funguje. Následně si každý hráč dobere kartu z každého ze čtyř balíčků, budete mít tak na ruce čtyři karty. A je to tady, jdeme lovit!
Ve Star Wars: Bounty Hunters všichni loví současně
Karetka se hraje prakticky ve třech krocích – Dober, Vyber, Odevzdej. V části Dober si můžete vybrat jednu kartu z jakékoliv oblasti dle vaší osobní strategie. V druhé, zvané Vyber, si volíte mezi dvěma možnostmi – prodejem a zahráním. Pokud kartu prodáte, získáte jeden imperiální kredit, a pokud ji zahrajete, platí její účinek. Nutno podotknout, že za její aktivaci se občas musí platit kredity, které často nemáte. Můžete ji tak dát před sebe jako rezervaci do budoucího použití. Dá se to tak dělat s více kartami, takže pak jen uděláte super kombo, pokud na něj budete mít prostředky. A v posledním kroku Odevzdej posunete zbylé čtyři karty hráči po své levici (podobný systém má třeba Akvárko), vy dostanete karty od hráče po své pravici a takto do nekonečna, a ještě dál.
Počkej, já nějak nepochopil, co vlastně vůbec dělám? Já vím, také mi to chvíli trvalo a pravidla bych přeskládal trošku jinak, nicméně lovíte svůj cíl. Od Hana Sola po Grogua (ano, ten rozptyl je směšně široký). Cílem je posbírat skrz ulovené dostatek bodů, které se budou v závěru počítat. Důležité je získávat přes další různé karty, především nájemných lovců nebo tržišť, lepší statistiky do budoucna. U obou ale platí také určité mechanismy: nájemní lovci se hrají zadarmo, jen vám berou vítězné body / za droidí karty platíte, ale na konci se body nestrhávají.
Aha, takže já si skládám všechny přípravy se všemi hráči najednou, abych si vybudoval dostatečná čísla a nakonec se střetl s cílem? Výborně, můj mladý padawane. Pro dopadení cíle musíte mít útočnou hodnotu ve všech součtech rovnou nebo vyšší jeho odpovídající obraně. Dopadeného si pak schováte k sobě. Navíc ulovení přidávají i jiné bonusy, jako jsou imperiální kredity nebo aktivace karty zakázky, čímž vás posunou k dalšímu honu.
Konec hry je koncem lovu
Jakmile jsou jedním hráčem uloveny čtyři cíle, získá speciální bonus, stejně jako ostatní hráči, kteří v tomto kole skončí. Následně se ještě odehrají dvě kola kvůli dalším získatelným bonusům (například z tržiště) a přichází finální matematika. O vítězi lovu jednoduše a prostě rozhodně bodování. Osobně doporučuji velmi pečlivě psát do bodovací tabulky a využívat ji každou hru. Skutečně to pomáhá, protože se počítají body za dopadené cíle, aktivované karty, zakázky, negativa atd. Tady je nutné zmínit dvě věci. Zaprvé, matematika je to zatraceně jednoduchá a pravidla vyloženě neodráží stav, jak složitě se k bodům občasně dochází. Druhá, podstatná věc je, že mějte vždy po ruce zkušeného Cechmistra. Zní to sice blbě, ale ten člověk vám může zachránit hru a korigovat ji. V dobrém, ve zlém, ve všem. Prakticky stačí, jen aby on uměl pravidla a nenápadně vás držel za ručičku – on přece jen hraje taky.
Když takhle spočítám celou hratelnost, musím říct, že Star Wars: Bounty Hunters jsou super. Jen je tedy nutné se věnovat řádně pravidlům a ze začátku si hodně pomáhat. Návod je napsaný hodně stručně, a i když jsou v něm nějaké ty tipy, osobně preferuji připravenější než názornější pravidla. Dva až šest hráčů je také super, ale samozřejmě se tento počet poté propisuje do délky odehrání jedné hry, což může být příjemných patnáct minut ve dvou hráčích a třicet v šesti. Záleží také, jak už moc dobře máte zmáknutá pravidla. Nejvíce času se stejně stráví při finálním počítání bodů. Osobně nemám ani problém s doporučeným věkem deseti let. Doslova akorát, aby vaše ratolest pochopila všechny pravidla a nuance. Perfektní.
Nakonec musím zhodnotit design. Stejně lákavě jako krabička, je udělaný i obsah. Jednotlivé kartičky jsou precizní, krásně, až pohádkově namalované s příměsí anime. Můj problém ale jsou chybějící popisky. Nejde jen o jména postav, jak jsem zmínil výše, ale tak nějak o nějaký ten text k tomu. Prakticky hrajete s obrázky, a to můžete rovnou hrát klasické prší, a ne se vydat na lov vesmírem.
Star Wars: Bounty Hunters velmi povedenou a hezkou rodinnou hrou jsou, v níž utkávat se mohou jak děti, tak dospělí. Pravidla sice složitá na pochopení zpočátku býti mohou, ale na atraktivitě neubírá jí to. Problémem, co však je, že jména u lovců chybí. Star Wars univerza neznalec (a znalec možná i) nějaké to jméno zapomenout může. Vizuál krásný s příměsí anime počinu velmi pomáhá. Karetka pro všechny tu je, přece jen, kdo by Mandalorianem Grogua ulovit vidět nechtěl?
