Spirit Hunters: Infinite Horde od studia Creature Cauldron je sice v předběžném přístupu, ale už nyní jde vidět, z čeho vychází inspirace celé hry. Jsou jí loňští Vampire Survivors, kteří si získali srdce nejednoho hráče a donutili spoustu z nich strávit v monotónních misích hodiny a hodiny. Spirit Hunters: Infinite Horde je prakticky úplně to samé co Vampire Survivors, jenom v jiném vizuálním kabátku. Bohužel tento 2D akční rogue-lite titul kvalitativně nepůsobí ani vzdáleně jako jeho předloha a já jej nebudu moci zrecenzovat, aniž bych jej k Vampire Survivors přirovnal.
Jednou dohraji a hraji znovu
Každá vaše jednotlivá hra se skládá z toho, že si vyberete misi, hrdinu a jeho první schopnost. V misi následně zabijete všechno, co se vám postaví do cesty. Během toho levelujete, získáváte nové schopnosti a vylepšujete ty, jež už máte získané. Jednotlivé útoky se již spouští automaticky, vaše činnost se tak skládá především z toho, že běháte po mapě a snažíte se přežít.
Jenomže ve Vampire Survivors jsou vaše volby smysluplné a mají hlavu a patu. Respektive, když vyberete schopnost, znásobujete útoky, rozšiřujete jejich působnost nebo kombinujete s jiným itemem. Zde ale jen upravujete dostřel, o 0,2 vteřiny zrychlíte projektil (což je nepostřehnutelný rozdíl) nebo přidáte plus jedna k síle poškození. Ani jedno ale není při průchodu misí viditelné, je to, jako kdybyste nevylepšovali vůbec nic – vyjma tedy zvyšování útoků, to už vidíte. Opět ale ve velmi zvláštním měřítku. Pokud zvětšíte cirkulační okruh ohnivé koule, tak nejenže kolem vás poletuje déle (což je i logické), ale trvá další dva až tři levely, než dorovnáte rychlost kroužení kolem vás. Prakticky si snížíte obranu. Je to chaotické, podivné a neustále vás to nutí být ve střehu, ale to není ta hlavní chyba.
Spirit Hunters: Infinite Horde je momentálně v předběžném přístupu a vy bojujete jen s tím, co máte. Ve Vampire Survivors zbraně kombinujete vzájemně a máte smrtící bič či samopal z nožů a bůh ví co ještě. Zde tomu tak není, prakticky jen pobíháte dokola a vyberete si schopnost, již dále vylepšujete. Absolutně nesměrodatné a zbytečné. Jakákoliv přitažlivost je ihned pryč, jakmile si vyberete pět schopností. K čemu je vám kruh z ledu a ohnivá koule poletující kolem vás, když nic jiného nedělá. Je to neuvěřitelná nuda. Žádné stylové výbuchy, žádné ultra zamrazování, žádné elegantní průstřely šípy. Působí to nedodělaně a hlavně jako na automatu, kde vás jedno odehrání stojí desetikorunu a za patnáct minut máte hotovo.
Ve Spirit Hunters: Infinite Horde trvá mise patnáct minut
Tedy pokud se vám povede jakoukoliv další misi zpřístupnit. Upřímně mi trvalo dvě a půl hodiny, než se mi konečně podařilo odejít na jinou než první mapu. Přitom vyšší obtížnost se mi podařilo získat ihned po druhém dohrání. Jakmile jsem pochopil nejsnazší cestu k výhře, každých patnáct minut jsem dělal to samé a na osmý pokus jsem už jen stál a čekal. Vylepšování by mělo být zábavou.
Po každém dohrání se objevíte u Oracle. Ta vám ukazuje, co je dalšího možné vylepšovat, od zbraní až po jiné hrdiny. Ceny jsou přestřelené a ty lepší věci odemknete až poté, co několikrát odehrajete jednu misi. Můžete sice vlastnit různé zbraně, ale zároveň s nimi i jejich vylepšení, takže vaše ohnivá koule má více poškození nebo létá rychleji kolem vás. Nic více.
Hlavně je nutné zmínit, že nevíte, co stavíte, ani proč, dokud to prostě neuděláte. Mou první koupí byla střelba kostí. Zbytečná dovednost, jež mě absolutně nikam neposunula. Kosti se neodráží jako ve Vampire Survivors, ale pouze z postavy vypadávají nahoru či dolů, i přes vylepšování. Navíc v nesmyslném časovém intervalu s minimálním poškozením. Jako bonusová nákupní zbraň to byla doslova investice do ztracena. Na stranu druhou, jednou z možností je i odemknutí zvířátek, jež jsou rozmanitá a jsou příjemným doplňkem při průběhu. Především malý zelený dráček, jenž zvyšuje poškození, se hodí. Kromě estetického doplňku a primárního bonusu jsou ale dále ve hře k ničemu. Pouze poletují jako moucha za hlavní postavou a vypadají roztomile, nic víc. Ani je nevylepšujete jako sekundární bonus, nehledě na to, že si je v misi musíte vždy nalézt uvězněné v nějaké kleci.
Technickou stránku zachraňuje vizuál
Zatímco Spirit Hunters: Infinite Horde běží naprosto perfektně bez zasekávání, mám pocit, že si nerozumí se Steamem. Už dvakrát jsem řešil (a dle fór ne sám), že se postup hrou pravidelně neukládá a nebudeme si nalhávat, že není nic horšího než hrát něco neustále odznovu. Ačkoliv smysl titulu je stále dělat to samé dokola. Grafická podoba hry je naštěstí velmi dobrá. Zatímco hratelnost je neuvěřitelně podivná, vizuál je parádní. 2D úprava barevných a hezkých postaviček si získá srdce snad každého, stejně jako rozmanitost příšer. Od rytířů po divné pouštní obludky a bahňáky s krabopavouky. Nemohu si pomoci, ale grafika mě baví, přitahuje mě na titulu nejvíce a musím říct, že ho udržuje v lehce nadprůměrných vodách, ačkoliv, jak je zmíněno výše, efekty působí nedodělaně.
S hudbou je to složitější. Nevím, co přesně hodnotit na titulu, který sází na opakovatelnost jednotlivých misí. Hudba hraje neustále ta stejná dokola. Má ten dar, že neobtěžuje a příjemně zapadá do volných večerních chvilek. Když si ale pustíte cokoliv jiného, rozhodně o nic nepřijdete.
Spirit Hunters: Infinite Horde je momentálně v předběžném přístupu a je nutné na titul takto nahlížet. Oproti Vampire Survivors se rozhodně nejedná o žádnou hitparádu a kvůli špatnému systému vylepšování asi nikdy ani nebude, pokud do něj tvůrci extrémně nesáhnou. Naštěstí je tu ale příjemný vizuál, jenž vás upoutá a nepustí. Jinak hra bohužel nenabízí zatím nic převratného nebo něco, z čeho byste se měli posadit na zadek.
