Série Spellforce je ve svém jádru real-time strategií, která především s druhým dílem z roku 2006 slavila velký úspěch, a Spellforce 2 tak můžeme právem označit za jeden z nejlepších dílů celé série. Dvojka u hráčů i herních kritiků bodovala nejen svým zábavným gameplayem, ale i velmi dlouhou podporou, o kterou se postaraly celkem dvě expanze, přičemž ta poslední vyšla do hry po několika dlouhých odkladech až v roce 2014. Od té doby jsme se v roce 2017 dočkali ještě třetího standardního dílu. My se však dnes podíváme na ještě novější díl této série, který však absolutně ignoruje většinu toho, o co se ve Spellforce jedná, a nabídnul nám úplně nový pohled na tuto značku. Jak se Spellforce: Conquest of Eo od studia Owned by Gravity a THQ Nordic povedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
Příběh? Jako by tu vlastně ani žádný nebyl
Příběh hry Spellforce: Conquest of Eo se točí kolem vašeho zavražděného mistra mága, jehož smrt se budete jakožto mág učeň snažit pomstít, jak jen to půjde. Příběh není nějak stěžejním prvkem a musím říci, že jsem jej i já sám po čase zcela ignoroval. Nejedná se totiž o nic, co by bylo důležité k pochopení jednotlivých prvků hry, a spíše na mě zapůsobil jen jako narychlo splácaná zápletka, aby vám vývojáři dali nějaký ten důvod, proč se toto všechno děje. Pokud jste si tedy o novém Spellforce mysleli, že vám nabídne hollywoodský trhák s několika zásadními zvraty, na které je kladen velký důraz, jste na omylu. Prostě jen zemřel váš mistr a vy se budete snažit jej pomstít. Nic víc, nic míň.
Z prvků RPG a RTS na skok do tahové strategie
Jak už bylo v úvodu řečeno, Spellforce: Conquest of Eo není přímým pokračovatelem, což dokazuje i celkové zaměření a způsob hraní. Titul se sice stále nachází v nám známém světě, ale v prvních minutách budete mít spíše pocit, jako byste hráli úplně jinou hru. Přirovnávání ke známé sérii Age of Wonders či stylem tak trochu i k Heroes of Might and Magic je tedy zcela namístě a jde vidět, že se v tomto ohledu vývojáři ze studia Owned by Gravity hodně inspirovali. Hlavním prvkem a úkolem celé hry je totiž postupné objevování a zvláště dobývání mapy za pomoci tahů, a tím získávání vlivu nad dobytým územím. Způsob bitev je zde rozdělen na tzv. kola. V každém z nich má každá bojující strana určité omezené množství tahů. Hodně tak při bitvách budete muset přemýšlet, na jakého konkrétního nepřítele se v daném kole zaměříte či jestli nebude lepší místo útoku raději zvolit spíše obrannou pozici.
K tomu všemu se musíte starat i o pravidelné vylepšování svých jednotek a především své základny, přesněji tzv. magické věže. Ta by se dala ve stručnosti charakterizovat jako srdce vaší armády, v níž budete provádět většinu vašich úkonů, od vytváření nových bojeschopných jednotek přes výzkum nových kouzel až po rozšiřování vlivu nad dobytým územím. Takže ano, i když novinka úplně změnila žánr, nějaké drobné RPG prvky si titul od svých předchůdců přece jen sebral. Zpátky ale k žánru, v němž se nový Spellforce pohybuje. Ze začátku jsem měl sice strach, že jeho změna bude spíše ke škodě. Nakonec však musím uznat, že spojení světa Spellforce a tahové strategie se povedlo a za mě příjemná změna, jež by mohla přilákat především velkou řadu nováčků. Zarytí fanoušci možná mohou zprvu trochu skřípat zuby, ale i těm se titul nakonec dle mého názoru zalíbí. Abychom však byli féroví a zmínili všechny skutečnosti, některé aspekty u Conquest of Eo zůstaly ve starých kolejích.
Patří mezi ně především intenzivní hledání a sběr zdrojů pro vylepšování vašich jednotek a základny. Počítejte s tím, že při brouzdání světem budete dost často narážet na různá zajímavá místa, jejichž objevením získáte nějakou tu malou odměnu. Jsou zde ale i různé postranní úkoly, jako je vybití malé skupinky skřetů, které vám taktéž dají určité množství surovin. Uvítal bych nicméně nějaké detailnější využití získaných zdrojů. V současnosti je totiž můžete použít jen na zmíněné vylepšování či budování jednotek. Ve hře navíc prakticky neexistuje žádná možnost obchodování s jinými rasami nebo frakcemi a obecně je interakce postav slabším článkem hry.
Zdroj: THQ Nordic
Bitvy jsou jednoduché a intuitivní i pro nováčky, vizuální stránka nádherná
Proč v předchozí kapitole zmiňuji nováčky? Bitvy jsou totiž ve Spellforce: Conquest of Eo poměrně jednoduché k naučení, a i pokud si zvolíte střední obtížnost, dokážete se do zdejších bitev dostat poměrně rychle. Na jednu stranu budou možná jásat nováčci, ale troufnu si tvrdit, že pro veterány této série, a zvláště fanoušky RTS, by mohlo jít o nepřekousnutelný oříšek. Rovněž zde nepočítejte s přítomností jakéhokoliv pokročilého editoru postavy či možnosti výběru rasy, za jakou budete hrát. Jedinou volitelnou možností jsou zde tři typy specializace, které můžete své postavě vybrat. Patří mezi ně Alchymista, pomocí něhož můžete vyrábět různé typy lektvarů, Artificer, jenž vám dá různé bonusy pro vylepšování či posílení vaší bojeschopné armády, a Necromancer, jehož velkým bonusem je zase posilování vlastní armády pomocí tzv. nemrtvých jednotek, které budou bojovat po boku těch vašich. Musíme nicméně upozornit na fakt, že i přesto, že jednotlivé specializace nabízejí různé specifické bonusy a vymoženosti, na samotnou hratelnost a úkoly v jednotlivých misích mají jen absolutně minimální vliv. Většinou budou cíle a úkoly více méně stejné, ať už si zvolíte specializaci jakoukoliv, byť občas narazíte na nějakou možnost, jak ovlivnit další fungování a směrování hry. Nedělejte si ale zbytečné iluze o nějakých zásadních zvratech. Nic takového Spellforce: Conquest of Eo nenabízí.
Na druhou stranu musím říci, že vizuální stránka a velký otevřený svět Spellforce: Conquest of Eo bylo něco, co mi dokázalo vyrazit dech. Abych se přiznal, strategie nejsou žánr, který bych nějak ze srdce musel. Ostatně, i k této hře jsem se dostal tak nějak čistě náhodou, ale byl to právě nádherný a rozmanitý svět, který mě u ní udržel o něco déle, než by tomu bylo asi normálně. Každá lokace vypadá trošku jinak a tu třešinku na dortu hře dávají zmíněná zajímavá místa k prozkoumávání. Také zpracování a stylizace lokací jsou v každé části mapy trochu odlišné a za celou dobu testování mi nepřišlo, že by si lokace byly nějak dramaticky podobné a nastávala postupná repetitivnost. S vizuální stránkou úzce souvisí také povedená optimalizace, která se u této hry povedla a po celou dobu testování mi titul běžel bez nějakých větších problémů. Tím jsme se dostali na závěr naší recenze a nyní nezbývá nic jiného než udělit novému Spellforce: Conquest of Eo výslednou známku.
Zdroj: THQ Nordic
Spellforce: Conquest of Eo je zajímavou odbočkou od klasické série Spellforce, která klade důraz na tahové bitvy a svou stylizací si bere inspiraci od her, jako je Age of Wonders či Heroes of Might and Magic. Tato změna sice nemusí sednout úplně každému, a to především fanouškům a veteránům série. Svou intuitivností a i jednoduchostí však otevírá cestu nováčkům, kteří by chtěli vesmír Spellforce poznat, ale prozatím se mu vyhýbali. Sedm bodů z deseti.
