Říká se, že když člověk zemře, jeho duše putuje na místo, kde se nejdříve rozhodne, zda si zaslouží jít do Ráje, nebo bude muset sloužit v pekle. Podle jiných teorií a náboženství se duše zemřelého, aby dosáhla klidu, musí nejdříve očistit. Soulslinger: Envoy of Death vás zavede na místo mezi nebem a zemí, kde zjistíte, že smrtí vaše utrpení rozhodně nekončí.
Když je smrt pouhý začátek
Soulslinger: Envoy of Death je akční roguelite FPS od vývojářského studia Elder Games pod taktovkou vydavatele Headup Publishing. Titul je momentálně ve fázi předběžného přístupu a pojednává o bezejmenném Soulslingerovi, duši uvězněné na hranici mezi životem a smrtí. Hlavní hrdina, který je původně z naší současnosti, se ocitne tváří v tvář Smrti (Smrťákovi), s nímž uzavře dohodu. Smrt nechce po Soulslingerovi nic víc než zničit démonický Kartel, který terorizuje Limbo a snaží se zotročovat duše mrtvých pro své ďábelské cíle. Vzhledem k tomu, že i Smrťák má své omezené schopnosti, potřebuje právě Soulslingera, aby se postaral o přisluhovače Kartelu, všechny důstojníky a nakonec i hlavního vůdce.
Kartel působí v Limbu, které spadá do časového období Divokého západu, a tomu odpovídají i zbraně a vybavení. V katolické teologii je Limbo považováno za hraniční místo, kde se duše zdržují před tím, než se rozhodne, zda půjdou do nebe, nebo do pekla.
Příběh je vyprávěn formou útržkovitých cutscén a hlavně formou rozhovoru hlavního hrdiny se Smrťákem a Lady Valerií, která má se Smrtí podobnou dohodu, jako je ta vaše. Jak sama říká, „jen dva blázni, jako je ona a vy, byli tak šílení, aby uzavřeli se Smrtí takovou dohodu“. To je jediné, co vám mohu z příběhu prozradit.
Významným prvkem je v tomto ohledu právě adaptivní vyprávění příběhu, které reaguje na vaše akce v rámci předešlého průchodu.
Soulslinger: Envoy of Death vás zavede westernového prostředí
Jak jsem zmínil, titul je FPS s roguelite prvky, tedy oproti roguelike hrám zde vaše smrt není permanentní a postupně si otevíráte různá vylepšení. V jádru je pak Soulslinger arénovou střílečkou, v níž skrze portály procházíte do dalších arén, které jsou situovány do období Divokého západu, tedy westernu. Z určitého pohledu může titul vzdáleně připomínat Hunt: Showdown nebo Evil West.
Princip je velmi prostý, v každé aréně musíte porazit všechny nepřátele, aby se posléze otevřely portály, z nichž si můžete vybrat, do kterého vstoupíte. Na konci každé arény máte možnost vybrat si odměnu, která se typově odvíjí od portálu vybraného v předešlé aréně. Díky tomu se dostávám k odměnám a vylepšením.
Soulslinger: Envoy of Death nabízí celkem hluboký a uspokojivý systém vylepšování, který umožní vytvářet každý průchod odlišný od toho předchozího. Hra jednoznačně počítá s tím, že budete umírat, a je tomu i přizpůsobeno vylepšování, ať už vašich schopností, nebo vybavení.
Můžete vylepšit základní schopnosti a vlastnosti Soulslingera. Z těch, co otevíráte a zůstanou vám, se jedná hlavně o pasivní vylepšení a procentuální bonusy ke zdraví, k poškození nebo třeba k pohybu a odolnosti.
K tomu můžete vytvářet na výrobním stole po získání nákresů a potřebného materiálu i nové zbraně. Ze začátku máte obyčejný revolver a můžete se dostat k brokovnici, silnější verzi revolveru nebo i ke čtyřhlavňovému kanónu. Všechny tyto zbraně můžete také vylepšit. Zatím jsou ve hře tedy pouze čtyři výše zmíněné zbraně, počítá se však s rozšířením arzenálu o další kousky. Zde přichází první nedokonalost, tedy používání zbraní a míření. Střílení od boku stisknutím levého tlačítka myši je v pořádku, ovšem při stisku pravého tlačítka dojde k míření, které je prakticky nepoužitelné. Nejenže je totiž nepřesné, ale úhel střelby ani neodpovídá. Nejedná se tak o míření na přesnost, ale spíše o šťastnou střelu. Střílení od boku ale má klasický křížek, takže se s ním přesně trefit rozhodně dá.
Nechybí ani možnost rychlého přebití zbraně ve stylu Gears, které vám může někdy i zachránit život.
Každý průchod je jiný
Vrátím se teď k vylepšování a odměně z každé arény. K výše zmíněnému, tedy vybavení a pasivním schopnostem, které postupně otevíráte, ať už u fontány duší, nebo u totemu s lebkou, se ještě přidávají vylepšení a dovednosti, které získáváte v rámci daného průchodu.
Jde o aktivní i pasivní schopnosti a skilly. Opět se může jednat o pasivní procentuální bonusy nebo o pasivní ovlivnění, například že váš skok nebo dash po použití vytvoří ohnivou nebo jedovou vlnu, která zraní nepřátele v okolí. Případně se může jednat i o bonus k poškození, pokud v řadě zabijete pět a více nepřátel, aniž byste minuli svůj cíl, a podobně.
Z aktivních skillů, které můžete získat, jsou zde výbušné, bleskové nebo jedovaté střely, vytvoření si stínových klonů nebo přivolání magického oka, které střílí na všechny nepřátele v okolí. Dá se tedy říci, že zde naleznete i AoE schopnosti.
Tento aspekt vývoje postavy přidává vrstvu strategie a znovuhratelnosti, protože máte možnost experimentovat s různými kombinacemi, které vám pomohou překonat různé výzvy, a těch je zde opravdu hodně.
Akce, která vás bude bavit
Soulslinger: Envoy of Death kombinuje rychlou akci arénové střílečky a klidného prostředí základního tábora, kam se dostanete po smrti. Zmíněné spojení mechanik roguelite, FPS a arénovky s náhodně generovanými sekvencemi vytváří svěží a nepředvídatelnou akci, která dokáže zabavit.
Bojové střety jsou velmi intenzivní a vyžadují rychlé reflexy a strategické myšlení, včetně využívání prostředí a možných zničitelných prvků, jako jsou třeba výbušné sudy.
Ve hře je i příjemná paleta nepřátel. Ta sice nepůsobí nijak westernově, spíše pekelně démonicky, nicméně jejich koncept a provedení je uspokojivé. Najdete zde protivníky, kteří útočí na blízko i z dálky. Bohužel moc inteligence zde nečekejte, v tomto ohledu je to stejné jako u většiny podobných her, tedy že se nepřátelé snaží vás za každou cenu dostat, a to bez ohledu na potenciální rizika. Kolikrát si vyloženě pro střelu do čela ochotně přijdou i přes celou mapu, tedy arénu. Jindy na vás zase v hloučku hází kamení a netuší, že se nachází u výbušného sudu.
Nemyslete si ale, že by se jednalo o procházku růžovou zahradou. Poškození bolí, po pár zásazích je po vás, a to nezmiňuji ani možnost hrát na „one hit death“, která představuje opravdovou výzvu. Tím spíš, že nepřátelé se v aréně objevují i těsně za vámi, takže se ani nenadějete, portnete se do arény a najednou je po třech vteřinách po vás, protože mob se spawnul za vašimi zády.
Po určitém počtu arén se můžete ocitnout i před minibossy nebo většími bossy. Každý z těchto bossů má několik fází ve stylu soulslike her. Tento aspekt působí velmi dobře a dodává to hře, průchodu i soubojům větší napětí a akci.
Soulslinger: Envoy of Death není nedotažený EA
Po grafické stránce nabízí Soulslinger: Envoy of Death i ve stádiu předběžného přístupu fajn podívanou. Musím přiznat, že první vstup do výchozího prostředí, kde se nachází Lady Valeria a Smrťák, zvaného Haven, má své osobité kouzlo. Místo, kde je portál pro duše, které mohou pokračovat dál, a zároveň i boční portál pro služebníky Smrti, jako jste vy. Skvěle působí také prvek pejska jménem Liza, který zemřel a čeká zde věrně na své milované majitele, aby se k nim mohl opět připojit.
Areny jsou stylizovány do zmíněného westernového prostředí, přičemž můžete nalézt typické westernové městečko, doly, překladiště, mlýny nebo kamenolomy. Stylizace se opravdu povedla, ovšem po delší době hraní budete mít prostě tak, jak to u těchto her bývá, pocit repetitivnosti. Arény s bossy to sice trochu rozbíjí, protože se při střetu s nimi vydáte i do westernových hřbitovů, chrámů nebo studní, ale je nutné si uvědomit, že se jedná o arénovou FPS.
Oproti jiným hrám v předběžném přístupu se sluší zmínit, že zde není nic nedodělané. Z ničeho nemáte pocit, že by bylo nedotažené, a dokonce jsem nezaznamenal ani žádné grafické bugy, což je rozhodně příjemné.
Horší je to však s ozvučením, neboť výstřely někdy nejsou synchronní se zvukem. I když to není pravidelné, rozhodně to nahlodává onu fajn akční westernovou fantasy atmosféru. Jinak je kvalita zvuku dobrá a audio prvky jsou povedené. Za zmínku stojí také hudební doprovod, který skvěle doplňuje akci i atmosféru při vážnějších rozhovorech. Ty sice nemůžete nijak ovlivnit a jedná se o útržkovité fráze, hloubka v nich však je.
Také se sluší zmínit, že na soundtracku se podíleli Daniel Tompkins a Acle Kahney. Ti excelují zejména v závěrečné písni, která si získá mnoho příznivců.
Soulslinger: Envoy of Death je slibný roguelite FPS titul, který kombinuje svižnou hratelnost s arénovou střílečkou a stylizací do westernového prostředí. Příběh a jeho vyprávění dokáže zaujmout a hratelnost včetně stále se stupňující náročnosti soubojů dokáže zabavit. Je zde opravdu velký potenciál a díky slibně vypadajícímu plánu vývojářů se rozhodně vyplatí tento titul (minimálně) sledovat. Pro milovníky podobného typu her se stane jednoznačně žroutem jejich času.
