Druhá světová válka byla zásadním globálním vojenským konfliktem v letech 1939–1945. Tento válečný konflikt stál více než 62 milionů lidských životů a přinesl pro přeživší řadu let bídy a utrpení. Nejkrutější nacistická zvěrstva pak dopadala na střední Evropu. Přesto se pod krvavou rukou nacistických vojsk odehrálo mnoho hrdinských příběhů, které sehrály svou úlohu při cestě za opětovným nádechem svobody. Forgotten but Unbroken je tahové taktické RPG z izometrického pohledu, které se odehrává v období druhé světové války na území nacisty okupované střední Evropy.
Cesta Forgotten but Unbroken nebyla růžová
Za titulem, který vás zavede do srdce nacisty okupované Evropy, stojí slovenské vývojářské studio Centurion Developments. Sluší se zmínit, že cesta, kterou titul Forgotten but Unbroken překonal, nebyla rozhodně snadná. O hře bylo poprvé slyšet v roce 2018 pod původním názvem Secret War. Zpočátku projekt běžel na Kickstarteru, kde se bohužel setkal s neúspěchem, a pro vývojáře tak nastaly krušné časy. Celou situaci nakonec zachránila taktovka vydavatelské společnosti Microprose, pod kterou hra vyšla.
Další zásadní fakt, který stojí za zmínku, je lokalizace. Titul má plnou českou lokalizaci (což některé CZ/SK tituly kolikrát nemají), a to včetně dabingu od legendárních herců, jako je například Marek Vašut nebo Petr Rychlý. K vizuálu a audio stránce se však ještě dostanu.
Forgotten but Unbroken je o pomstě
Příběh je inspirován skutečnými událostmi a je stavěn na historickém pozadí, avšak využívá jej ke svému prospěchu. Díky tomu se můžete během hry setkat s několika reálnými historickými postavami, jako je třeba Otto Skorzeny, Vasilij Zajcev nebo Jack Churchill, který je znám díky svému meči a luku (kterým opravdu prokazatelně zabil nepřítele).
Hra se odehrává v roce 1941, hlavním hrdinou je Martin Hupka, kterému nacisté jednoho osudného večera vniknou do obydlí a spolu s jeho milou jej vyvedou na ulici, kde ženu následně společně s dalšími z baráku zastřelí. Tato událost Martina poznamená a probudí v něm touhu po pomstě. Martin se následně přidává k paradiverzantní skupině s americkým velitelem. Jedna mise se však zvrtne a skupina, která má přijít Martinovi a jeho družstvu na pomoc, je přepadena. V této kritické situaci Martin prokáže velitelské schopnosti a dovede své muže do bezpečí, ba co víc, podaří se mu zachránit jednoho člena z druhé skupiny.
To samozřejmě zapůsobí na velitele, který při hlášení Martina informuje, že dosavadní tábor je prozrazen a je nutné jej zlikvidovat. Martin se navíc s okamžitou platností stává novým velitelem, protože dosavadní velitel je převelen. Martinovy rozkazy jsou prosté, vybudovat nový tábor, zajistit jeho funkčnost, získat nové rekruty a zároveň provádět plnění misí a škodit nacistům, co se dá.
Příběh je jedním z hlavních tahounů hry, respektive jede na skutečných historických událostech, ale je vyprávěn právě z pohledu velitele Martina a jeho osobního příběhu. Historický kontext války je tak implementován do osobitých pocitů obyčejného člověka.
Příběh je vyprávěn formou plnohodnotných cutscén a k tomu doprovodných informací, světových událostí a zpráv z novin či z vysílačky. V rámci misí pak vojáci rozmlouvají formou textových oken.
„Pouze cvičení dělá mistra“
Trochu horší je to nicméně s realizací v rámci plnění jednotlivých misí a k nim přiděleným vojákům, protože i když vaši muži získávají zkušenosti, jsou mise, na které musíte chtě nechtě vzít klíčové postavy, a to ať už jste je používali, a jsou tedy zkušené, nebo ne.
Tím se dostáváme k postavám. Jak jsem již uvedl v úvodu, titul je kombinací tahové strategie z izometrického pohledu s RPG prvky. Forgotten but Unbroken pracuje se zkušenostmi a zdokonalováním vašich vojáků. Je zde několik klasických tříd, jako odstřelovač, medik nebo komando či kulometčík. Každá tato třída má své osobité perky, ty se dělí z velké části na pasivní procentuální bonusy a několik aktivních útoků, které můžete použít přímo v boji.
Zároveň můžete každé postavě vylepšit základní atributy, jakými jsou síla, obratnost, inteligence a výdrž. S každým novým levelem dostanete bod do perků a bod do atributů, který můžete investovat, jak uznáte za vhodné.
Každý voják má ještě základní dovednosti, jako je například střelba, boj z blízka, práce s výbušninami, odstřelování nebo třeba střelba dávkou. Tyto dovednosti můžete zvyšovat pouze praxí. Teď už jistě chápete, proč jsem o pár odstavců výše zmínil nutnost na příběhové mise mít klíčové postavy.
Můžete například mít skvěle vycvičeného odstřelovače, který bude mít navíc perk, díky němuž mají nepřátelé postih k morálce, protože se jedná o legendu, která je na bojišti již známá a nikdy nemine cíl. Ale v příběhové misi, kde musíte mít třeba Martina, kterého jste moc nevyužívali, je to lehce znát. Je tedy dobré vždy myslet trochu dopředu a mít dobře sestavený tým, s nímž můžete efektivně operovat.
Kromě získávání zkušeností v rámci plnění misí, které si vybíráte v průběhu času na mapě Evropy (k tomu se ještě dostanu), můžete své muže cvičit i přímo v táboře.
„Zase stavět? Tak teda jo“
To nás dostává k manažerskému prvku hry, jímž je budování tábora a jeho správa. Jde o prvek, který se rozhodně nevyplácí zanedbávat. Strategická správa zdrojů, kdy musíte vyslat vaše muže, aby sehnali materiál, jako třeba dřevo, nebo šli na lov, protože každý přece potřebuje jíst, je jedna z forem, kterou jsme mohli zaznamenat například v titulu Last Train Home.
Postavit můžete kuchyň, nové stany pro přespání, polní nemocnici nebo třeba střelnici, na které můžete cvičit své muže se zbraněmi. Není to ale pouze o tom, že něco postavíte a následně si budete užívat výhody. Když vybudujete kuchyň, musíte mít také co vařit, když střelnici, musíte mít zbraně a hlavně náboje. A k tomu je tu také velitelský stan, kde máte vysílačku, mapu a připravujete se, kam se vydáte.
Každá budova (tedy lépe řečeno stan) má svou funkci a v táboře se rozhodně hodí mít všechny. Všechny stany můžete následně vylepšovat a rozšiřovat, což vám přidá mnohé bonusy, vojáci budou mít rozhodně větší morálku, když budete mít sprchy nebo třeba kamna. Taktéž kvalitní vybavení, které se nerozbije, udělá svoje.
Ve zmíněném velitelském stanu je mapa Evropy, na které se v průběhu plynutí času objevují různé mise. Ty si můžete prakticky zvolit dobrovolně (kromě příběhových misí). Každá mise vám pak přidá něco do reputace. Ta se vám hodí, když vysílačkou žádáte Londýn, Washington, Moskvu nebo špionážní síť o pomoc. Žádat můžete o peníze, zásoby, zbraně nebo vojenskou pomoc v podobě vojáků. Vše má samozřejmě cooldown, a nemůžete tak stále spamovat prosby a žádosti o podporu.
Inspirace, která se nezapře
Přišel čas si něco říci přímo k druhému prvku hry a tím je taktická část s hratelností na bojišti. V tomto ohledu je znát inspirace tituly jako XCOM nebo třeba Jagged Alliance 3, případně je titul velmi podobný Classified: France '44, a to jak svým zasazením, tak využitím mapy, volbou misí i bojem.
A stejně jako ve výše zmíněných titulech, také zde má volba mise vliv na váš celkový postup a na zpřístupnění určitých odměn z řad vybavení, vylepšení vaší jednotky nebo jiné taktické výhody v budoucích misích. Mise se dělí na útočné, stealth nebo třeba záchrana VIP. Jakmile zvolíte misi a vyberete vojáky, které chcete nasadit, včetně zbraní a vybavení, ocitáte se přímo na mapě nebo bitevní lokaci, chcete-li.
Forgotten but Unbroken nabízí klasické schéma pro tento herní žánr, při kliknutí na jednotku se na zemi zobrazí čtvercová políčka a na základě vašich AP (Action Points – tedy akčních bodů) můžete vykonávat různé akce. Všechno stojí AP, a proto je nutné si postup pečlivě volit.
Při střelbě máte možnost vybrat klasický výstřel nebo zaměření, čímž nemám na mysli aktivní skill nebo bonusy odstřelovače, ale přímou funkci. Bohužel zde není možnost míření na specifické části těla, jako třeba u JA3. K ruce máte tabulku, kde je vyjádřena procentuální šance na zásah, včetně poškození, a kolik AP vás výstřel bude stát. A v tomto ohledu je zde nešvar, který se táhne už od dob XCOM, tedy možnost nezasáhnutí nepřítele na dvacet metrů z pušky i při 90% šanci a zásah. Navíc bez perku a vylepšení postavy nemáte prakticky šanci nepřítele střelbou zabít na jednu ránu.
Když se svým vojákem vyberete možnost střelby, hra se přepne do pohledu třetí osoby a vidíte jej, jak míří na nepřítele, který je oranžově zvýrazněný. Toto zvýraznění je patrné i v případě, že je nepřítel v krytí, navíc i když je nepřítel v úkrytu třeba za autem nebo stromem, stále míříte na jeho tělo. Pokud se rozhodnete vystřelit, můžete si všimnout, jak vlastně střílíte skrze ono krytí.
Dalším nešvarem je někdy rozdílné poškození a přesnost vašich jednotek a nepřítele. Při něm můžete mít pocit, že hra nepočítá ráže zbraní a větší vliv než typ zbraně a kalibr mají hlavně procentuální bonusy z perků.
Nepotěší ani občas nešikovná umělá inteligence nepřátel. Ti se sice v některých situacích snaží taktizovat (až podivuhodně efektivně), ale jindy zase naprosto tupě naběhnou do jasně viditelné křížové palby. Z velké části pak spoléhají hlavně na přečíslení.
Velkou roli hraje také morálka, a to pro obě strany. Když se vaši muži dostanou do křížku s obávanými jednotkami SS, mají automaticky postih k morálce. Pokud jsou navíc pod palbou nebo zraněni, může se vám stát, že jednoduše někam utečou (někdy i přímo k nepříteli) a nemůžete je ovládat. To nicméně funguje také opačně.
„Všichni tady chcípneme!“
Vizuální stránka hry nenabízí nejmodernější high-tech efekty a detaily, ale jedná se o standard, který díky izometrickému pohledu nikoho neurazí. Když tedy pomineme zmíněné „klouzání“ po povrchu. Co beru jako velké pozitivum, které se ve hrách tohoto typu vidí málo, je sekundární zbraň, která je u postav jasně viditelná na zádech vojáka.
Prostředí poměrně detailně zachycuje zasazení hry a dokáže navodit správnou atmosféru. Herní lokace nabízí vesnice, husté lesy nebo příkopy a je vidět, že si někdo dal rozhodně záležet. Animace střelby, efektů je taktéž na dobré úrovni. Přesto se však našlo několik chyb, kdy došlo k desynchronizaci výbuchu granátu a zvuku. Taktéž se mi stalo, že v případě přepínání mezi postavami hra sem tam zamrzla. Nutno zmínit, že o většině problémů vývojáři vědí a pracují na jejich odstranění.
Po audio stránce jednoznačně vyniká dabing, o který se postarali čeští a slovenští herci. Ozvučení je pak odpovídající. Zvukové efekty jsou elegantně doplněny o soundtrack, který plynule přechází mezi napětím a klidem v závislosti na situaci.
Forgotten But Unbroken je příjemným přírůstkem do žánru tahových taktických strategií s RPG prvky z izometrického pohledu. Zasazení příběhu do druhoválečné střední Evropy v kombinaci s historickými událostmi a osobním příběhem hlavního hrdiny se povedlo a jednoznačně dokáže zaujmout i přesto, že se jedná o příběh pomsty. Pokud k tomu přičtete možnost postavit si základnu podle svého, možnost přizpůsobit si jednotky a příjemnou hratelnost, jedná se rozhodně o titul, u kterého pár chybek odpustíte a který vás zabaví.
