Silica je strategická akční pecka z budoucnosti vyvinutá přes Bohemia Incubator pod taktovkou Bohemia Interactive. Ve hře si můžete vybrat mezi režimem z pohledu první osoby nebo módem RTS, kde hrajete coby velitel, který má na starosti výstavbu budov a správu jednotek proti nebezpečným nepřátelům. Silica nabízí zábavný a pohlcující zážitek, přestože by mohla být v některých oblastech pestřejší a přizpůsobitelnější. Cílem této recenze je představit projekt a zároveň se podíváme na to, v čem vyniká a v čem naopak zaostává. Předem upozorňuji, že titul je ve fázi předběžného přístupu, proto se článek nemusí shodovat s novou verzí hry.
Rychlé představení autora
Ještě než si povíme něco o hře, měli bychom si promluvit o jejím autorovi. Dlouholetí fanoušci Bohemia Interactive jistě slyšeli jméno pana Martina Melichárka. Pokud ne, nevadí, trochu ho představím. Pan Melichárek není ve videoherním průmyslu žádným nováčkem. V mládí pracoval na konverzi modifikace pro DOOM 3 s názvem The Dark Mod, což je spíše pro zajímavost. Jakmile v roce 2009 nastoupil do českého studia Bohemia Interactive, započal práci na rozšíření pro populární taktickou střílečku ARMA 2, Operaci Arrowhead. Tím jeho práce neskončila, neboť se podílel také na vesmírné simulaci Take On Mars. Jeho snem, jako každého vývojáře, bylo vytvořit si vlastní videohru a to se mu splnilo. Po šesti letech od posledního zmíněného titulu zde máme jeho projekt pod názvem Silica.
Když krystaly oživí válku: moc Balteria rozpoutá konflikt mezi lidmi a Centaurany
Pokud chcete nějaký ten lore, máte ho mít. Nacházíme se v roce 2351. Lidstvo se za tu dobu stihlo natolik technologicky posunout, že objevilo teleportaci, což vedlo k výrazné revoluci v dopravě a k osídlení nové planety obíhající kolem Proximy Centauri – nejbližší hvězdy sluneční soustavy. Lidé svůj nový domov pojmenovali Centaurus. Obyvatelé Země říkající si Sol udržují s lidmi z Centauru obchodní trasy v zájmu mírové koexistence… tedy jen dočasného míru. S dobytím dalšího kousku vesmíru však chamtiví pozemšťané chtějí stále víc, a tak vysílají průzkumné drony objevit nekonečný prostor za hranicemi toho, co doteď známe. Po několika letech úmorného čekání se vrátí jediný dron s údaji o vzdálené planetě zvané Baltarus.
Jakmile lidstvo stabilizuje spojení s touto zdánlivě pustou planetou, jsou vyslány četné expedice. Když už se zdá, že zde naleznou pouze písečné pustiny, učiní objev století v podobě neškodných krystalů oxidu křemičitého, jež se stanou zdrojem rozbrojů a nevraživosti. Krystaly zářivě safírového odstínu jsou označeny jako nový cenný prvek pod názvem Balterium, který je schopen nemožného, a to manipulování s energií i mnoho dalšího. Lidé nečekají ani minutu a zahajují rozsáhlou těžbu, přičemž většina získaného materiálu putuje do rukou obyvatel Sol. To se však hrdým Centauranům nelíbí a konflikt je na světě. U válečného sporu těchto dvou frakcí dochází ke krveprolití a do všeho zasahuje ještě třetí strana… krabovití obyvatelé Baltaru se vynořují z rozlehlých dun a hodlají bránit svou domovinu.
Nožky vzhůru, brouci!
Nebudu zastírat, že mi strategické hry moc nejdou, i když jsem v mládí hrál tituly jako Ground Control, AoE, Civilization apod. Proto mě možnost zahrát si Silicu v režimu první osoby zaujala nejvíce. Díky tomu, jakmile se začali objevovat brouci, hrála mi v hlavě legendární hláška „You wanna live forever?“ z Hvězdné pěchoty. Pokud jste neviděli tento film z roku 1997, měli byste to napravit. Režim Prospector jsem původně bral jako hlavní kampaň, než jsem později zjistil, že jde o tutoriál… no, přesto jsem si ho užil. Pokud se stejně jako já rozhodnete Prospectora vyzkoušet hned při prvním spuštění, ocitnete se poblíž přistávacího modulu, z nějž si můžete navolit jednu ze tří hratelných tříd pro tento režim: Scout, Rifleman a Commando.
Mezitím se vám ozve váš nadřízený, aby vám vysvětlil, co zde děláte. Vaším úkolem v tomto režimu je sledovat otazník a dostat se na místo určení. Jak jsem již řekl, slouží to jako průvodce. Proto vám budou vysvětleny herní mechanismy, prostředí a planeta, na které se nacházíte, včetně vzácných materiálů. Střetnete se přitom se dvěma typy nepřátel – malými, ale velmi otravnými kraby a později s Impalerem, jehož podoba připomíná škorpióna, jen není tak roztomilý. Potěšující bylo, že se do akce můžete pustit až ve čtyřech hráčích. Nedokážu ovšem určit, jestli se obtížnost s počtem lidí zvyšuje, nebo zůstává stejná – alespoň víte, že je to možné.
Kameny vypadají lépe než zbraně! Grafika v poušti zaujme
Ačkoliv Prospector nenabízí mnoho herních možností, má jednu zajímavou vlastnost – představuje vám grafiku. Jistě, teď si možná řeknete, co může být skvělého na vizuální stránce, vždyť se Silica odehrává v poušti. No, to je právě ono. Když vystoupíte z modulu, uvidíte kolem sebe skály, které jsou osvětleny slunečními paprsky. Právě kombinace tmavého a světlého zbarvení, která zde téměř ladně tančí, působí prvotřídním dojmem, že jste skutečně na pustém místě. Skaliska i kameny na zemi mají navíc velmi detailní texturu. Jasně vidíte, jak jsou popraskané, šupinaté a špinavé. Pokud se podíváte do dálky, uvidíte poletující písek a vlnitý efekt vzduchu díky teplotní inverzi. Jen mě trochu zklamalo, že když do nich vystřelíte, udělá se vám díra po kulce – která následně zmizí, jako by se nic nestalo –, ale kámen to nijak nepoškodí. Je to jen malý detail, jenž neubírá žádné bonusové body.
První lokace představená v Prospectoru není jediným místem se skvělým vizuálním zpracováním. Například taková bouřlivá atmosféra, která je prezentována v lokaci Badlands, je skutečně děsivá. Obloha je tmavě žlutá a občas se na ní zableskne. To vytváří opravdu hutnou atmosféru nepřátelské planety. K tomu si připočtěte, že nepřítel číhá za každým rohem v podobě nebezpečných brouků nebo nepřátelské lidské frakce. Město Naraka je přesným opakem Badlands. Zde máte krásně čistou, téměř průzračnou oblohu, kterou doplňují sluneční paprsky.
Ošuntělé zbraně, zářící helmy: vizuální rozpor mezi jednoduchostí a stagnací výzbroje
Po vizuální stránce nejsou modely zbraní ničím výjimečným. To však neznamená, že si na nich vývojáři nedali záležet. Tím „vizuálně“ myslím to, že jejich modely jsou o něco jednodušší než například v DOOMu nebo sérii ARMA. Přesto jejich řemeslné zpracování nevypadá vůbec mizerně. Je na nich vidět, jak jsou ošuntělé, barva se loupe, jsou poškrábané a mají nejrůznější kazy, nemluvě o kvalitním ozvučení, když z nich střílíte. Jak se říká, v jednoduchosti je krása.
To samé se bohužel nedá říct o výzbroji postav. Jediné, co je na nich super, je to, že odrážejí sluneční paprsky, takže taková helma doslova zazáří. Překvapilo mě, že obě lidské frakce, Sol a Centauri, se od sebe příliš neliší. Mají na chlup stejné budovy, zbraně, brnění a vozidla. Kdyby se programátoři rozhodli trochu si s frakcemi pohrát, přidat každé z nich nějaké bonusy, negativa, nové typy zbraní atd., nebylo by to špatné. Dodalo by to Silice novou jiskru a šmrnc. Proč? Protože by bylo třeba trochu více taktizovat a přemýšlet o pár kroků dopředu, a o to přece jde, ne? Právě teď dělají všechny jednotky to samé a nepůsobí to jako výzva.
Ovládejte smrtící zbraně a taktická vozidla jako profesionál
Silica je primárně určena pro režim RTS, ale režim FPS mi přišel o něco zábavnější. Je to pravděpodobně dáno tím, že jste přímo zapojeni do dění na bojišti a můžete si více vychutnat parádní efekty. Kromě smrtících zbraní máte možnost ovládat taktická vozidla, jako je například Light Quad, což je něco jako armádní čtyřkolka. Následně máte k dispozici vozidla těžšího kalibru, jako je vznášející se tank nebo obléhací vozidlo.Při každém spuštění hry se ujmete role klasického pěšáka, což je v tomto případě průzkumník. Pokud se vám to nelíbí a chcete vyzkoušet novou jednotku, stačí přejít k terminálu, na němž je možné přepínat mezi jednotlivými třídami. V současné době je ve videohře pět pěších jednotek a jedenáct vozidel. Co se týče jízdních věcí – k ovládání například tanku stačí, když ho chytnete, tj. přistoupíte k němu a pomocí interakce se chopíte kontrolních prvků.
Od FPS k RTS jedním tlačítkem. Grafika a zvukové efekty jsou trefou do černého
Nyní se dostáváme k hlavnímu zaměření hry Silica, kterým je režim strategy, tedy RTS. Musím říct, že jsem byl z ovládání tohoto režimu zpočátku trochu zmatený. Z popisu jsem pochopil, že máte možnost přepínat mezi různými režimy – FPS a RTS –, ale je to trochu jinak. Přecházet mezi nimi sice lze, ale pouze tehdy, pokud chcete hrát jako velitel. Silica má dva herní režimy: Infantry, při němž ovládáte postavu vojáka ve stylu FPS, a Commander, kde hrajete v režimu RTS.
Počkat, takže mezi režimy nelze libovolně přepínat? Jde to, ale jak jsem řekl, pouze pokud chcete figurovat jako velitel. V této roli budete mít na starosti stavbu budov, správu zisků, vydávání rozkazů vojákům atd., jinými slovy vše, co už znáte z jiných podobných projektů. Abyste mohli postavit svou impozantní stavbu – včetně armády –, musíte si zajistit dostatek již zmíněného vzácného Balteria. Pokud se rozhodnete, že se vám tento režim nelíbí, jednoduše stiskněte klávesu T, čímž vyvoláte nabídku pro oba způsoby hraní. V navigaci si vyberete, že chcete hrát za pěšáka, a ze Silica se rázem stane klasická (FPS) hra.Co se týče RTS, chyběla mi možnost přizpůsobit si vlastní mapu. Než se vydáte lovit brouky nebo lidskou frakci, jednoduše si vyberete jednu ze čtyř předdefinovaných lokací, a to je vše. Ještě si vlastně budete moci vybrat, zdali chcete do map vstupovat sami a hrát proti umělé inteligenci, nebo jestli velení přenecháte AI a vy můžete hrát v režimu FPS. Případně, pokud chcete multiplayer, s kolika lidmi a zda chcete mít server pod heslem.
Opravdu bych uvítal více příležitostí, jak do hry zasáhnout. To znamená, že bych si rád chtěl zvolit, s kolika materiály začnu. Dále jaké mám počáteční jednotky, obtížnost mapy, možná upravit povětrnostní podmínky a tak dále. V současné fázi titulu nic takového není, ale je možné, že to vývojáři časem přidají. K tomu ještě jedna věc. Nenašel jsem nic, co by umožňovalo zadávat armádě rozkazy, jako je hlídkování, skrývání, vytvoření formace, utvoření sestavy, zformování bojové či obranné kombinace. V tuto chvíli můžete svým vojákům pouze říct, kam mají jít, a to je všechno. Osobně mi zde chyběla rozšířená škála možností velení, ale opět to se dá do hry pochopitelně časem přidat.
Grafika je skvělá, stejně jako u FPS režimu. Z jiných titulů jistě znáte, že jakmile si jednotky nebo jiné objekty přiblížíte kamerou, bývají dost rozmazané nebo se nedají moc prohlížet. Silica vám umožní detailní pohled na jednotlivé jednotky a budovy a musím uznat, že je skutečně fantastické: opravdu mě bavilo sledovat, jak Harvester ničí krystaly svými obřími kotouči. Po grafické stránce vývojáři opravdu excelují. Efekty střel, ať už od pěchoty, nebo tanků, jsou po zvukové stránce na špičkové úrovni. Nejvíc mě dostal způsob, jakým se střely odrážejí od pancíře vozidel, což je opravdu nářez.
Vstupte do kůže neohrožených brouků a získávejte kontrolu nad nepřítelem
Kromě ovládání lidských jednotek máte možnost postavit se na stranu nepřítele, v tomto případě neohrožených brouků. Doufám, že na tom vývojáři zapracují, protože potenciál je zde velký. Nevím, jak vy, ale já vždycky zbožňuji, když vám některý titul umožní hrát za původní obyvatele planety. Brouci nemají infrastrukturu jako lidská populace, líhnou se z vajíček. Takže nemůžete jen tak přijít k terminálu a vybrat si nového brouka, za kterého byste mohli hrát. Jak to tedy udělat? Jednoduše, prostě přijdete k většímu broukovi se svým malým krabíkem – primární jednotkou – a obsadíte jeho mysl neboli převezmete nad ním kontrolu.
Z této frakce jsem si nejvíce oblíbil Huntera, protože je opravdu rychlý a snadno s ním zabíjíte nepřátele. Zato otravní Goliáši, kteří dávají za mě největší poškození, jsou vzhledem ke své velikosti extrémně pomalí. Vynahrazují to však tím, že jsou při pohybu neuvěřitelně odolní. Stejně jako u lidí se po poražení protivníků ocitnete v nedaleké základně, v tomto případě v líhni: v podobě malého krabího těla. Upřímně doufám, že se objeví nové druhy brouků, díky nimž přibydou do hry další útočné a taktické možnosti. Nebylo by špatné hrát za královnu, díky níž byste mohli svým pěšákům nařídit, aby základnu obsadili nebo alespoň obklíčili. Rovněž by nebylo od věci umožnit broukům, aby se při útoku schovávali v zemi. Možná by jim šlo dát bonusové nebo negativní efekty v závislosti na počasí. Totéž by se dalo udělat i pro lidi. Případně by mohla přibýt schopnost stavět předměty, jež přímo ovlivňují kyslík na planetě a zabíjejí veškerý nepřátelský život.
Více než jen bitva, ale méně než plnohodnotný zážitek
Posledním herním režimem – ano, Silica nabízí tři – není nic jiného než Arena. Jak název napovídá, jedná se o klasickou bitevní vřavu všichni proti všem. Při ní máte přístup k celé soupisce jednotek. Proto bych Arenu doporučil jako menší nástavbu tutoriálu, protože vám dá lepší představu o tom, jak jednotlivé formace fungují. Pokud jste se nedostali ke hře za Scorpiona ve druhém módu, zde zjistíte, že střílí jedovaté projektily ze svého ocasu. Jenže jeho chvost není nekonečná střelecká hlavice, takže se po chvíli přehřeje a vy budete muset chvíli počkat, než vychladne… ano, vážně se přehřeje.V současné fázi hry nemohu arénu doporučit jinak než jako výukový program, který vám pomůže seznámit se s různými jednotkami. Nepřináší totiž nic navíc kromě neustálého zabíjení. Nenajdete zde žádné dodatečné mise ani další styly, jimiž by aréna byla oživena.
Silica na Steam Deck: kompromisní zážitek s velkým potenciálem
Co mě opravdu těší, je kompatibilita hry se Steam Deckem. Když se podíváte na profil titulu, uvidíte informaci, že je kompatibilní jen částečně. To však nebrání tomu, abyste si Silicu užili naplno. Je pravda, že RTS část se hraje o něco hůře, vzhledem k malému displayi, ale FPS pasáže se naopak ovládají skvěle. Proto si dovedu představit, že až bude mít Silica více možností a přibudou další nové prvky, bude to skvělá hra, kterou si užijete jak doma, tak na cestách. Na to, že se jedná o early access titul, už nyní toho nabízí poměrně hodně, nicméně v této fázi se velmi rychle omrzí a začne se opakovat.
Příjemné překvapení s potenciálem a komunitní podporou
Pokaždé, když recenzuji určitý titul, do toho jdu s tím, že od hry nic neočekávám. To platí jak pro nezávislé značky, tak pro větší projekty od zavedených studií. Tuto metodu považuji za nejlepší, protože kdybych byl ze hry před jejím spuštěním nadšený a nakonec mě zklamala, moje recenze by nemusela být objektivní. Totéž pak platí i obráceně. Silica od českého studia Bohemia Interactive je pro mě příjemným překvapením a věřím, že až vývojáři dotáhnou některé věci do konce, bude to opravdu skvělý titul.
Co se týče negativ, mě osobně nejvíce zaráží, proč jsou zde dvě lidské frakce, když mezi nimi není absolutně žádný rozdíl kromě příběhu a názvu. Možná se to v dalších fázích vývoje hry změní, ale těžko říct. Někomu bude asi vadit absence češtiny. Upřímně řečeno, textu zde není mnoho, takže není třeba vysvětlovat, že titul je pouze v angličtině. I dětská obrázková knížka má více slov než Silica, což není myšleno ve zlém. Tři herní režimy, které titul nabízí, jsou dobrou ukázkou toho, co můžeme od projektu očekávat.
Evokují také lásku a péči, s jakou byla hra vytvořena. Jistě, má své technické nedostatky, a jsou věci, které mohou Silice prozatím ubírat kladné body. Jenže žádná z her nezačíná bez větších či menších problémů. Stále se jedná o předběžný přístup, díky němuž na ně může komunita upozornit a pomoci vývojářům dovést Silicu k dokonalosti. Možnost hrát s přáteli nebo cizími lidmi vás navíc může na dlouhou dobu přikovat k židli. Tuto pecku můžete bez problémů spustit na Steam Decku, což se o většině nových titulů říci nedá. Doufám, že tvůrci také později přidají možnost komunitního tržiště a podporu modifikací.
Silica nabízí zajímavý zážitek, zejména v režimu z první osoby (FPS). Vizuálně zaujme realistickým prostředím a detailní grafikou. Režim RTS (real-time strategy) je však ve srovnání s jinými hrami tohoto žánru poněkud nepřehledný a omezený. Chybí v něm možnost přizpůsobení mapy a rozšířené velení jednotkám. Ovládání vozidel a střelba ze zbraní jsou zábavné a přidání možnosti hrát za nepřátele dodalo bitevní vřavě zase další rozměr. Celkově má Silica potenciál, nicméně některé aspekty potřebují vylepšit a rozšířit.
