Většina úspěšných armád historie měla svůj typický styl a způsob boje. Mezi jedním ze stylů boje bylo zejména v Evropě adekvátní užití štítu a štítových formací jako taktických prvků k ovládnutí bitvy (východní země a Země vycházejícího slunce měly jiný způsob boje, zbraně a rozdílné pohledy na boj, tak zde štíty nebyly tolik využívané). Hra Shieldwall vám nabízí možnost vyzkoušet si na vlastní kůži, jaké to je být velitelem jednotky, která používá specifické štítové formace známé z historie.
Shieldwall a formace známé z historie
Svinfylking, známá spíše pod názvy „prasečí šíp“, „kančí rypák“ či „prasečí hlava“, byla velmi účinná verze štítové útočné formace, v klínovém útvaru používaném germánskými národy době železné. Jednalo se o velmi účinnou formaci k prorážení rovných šiků nepřítele, a to zejména při postupu z kopce dolů. Rodiny a příbuzní či nejbližší sousedé se řadili vedle sebe, což přispívalo k morální soudržnosti. Tato taktika byla obdivuhodná pro postup proti linii, ale byla velmi špatná a smrtelně neúčinná v případě ústupu a také v případě nutnosti rychle měnit formace.
Další typičtí válečníci s jejich typickou formací byli hoplité, používající formaci falanga, která byla spíše obávaná kvůli šestimetrovým kopím v semknuté formaci než kvůli štítům. Na začátku bitvy se k sobě v několika řadách celá falanga pevně semkla tak, aby se jednotliví členové útvaru navzájem kryli štíty. Tato formace byla v tváří tvář čelnímu střetnutí prakticky nepřekonatelná. Dlouhá kopí znemožňovala nepříteli dostat se hoplitům na kontaktní vzdálenost a ohrozit je.
Legendární formace testudo je patrně jedna z nejvíce známých štítových formací historie, kterou používaly římské legie. Jedná se o velmi specifické seskupení pěších vojáků se štíty, kteří jsou pevně semknuti do pravidelného útvaru. První řada kryje svými štíty zvanými scutum přední linii, boční řady pak kryjí boky útvaru a ostatní vojáci uvnitř seskupení používají štíry k obraně útvaru seshora. Díky tomuto efektu došlo k odvození názvu, tedy celkový pohled byl podobný krunýři želvy, který chrání celé její tělo. Tato formace se používala zejména při postupu proti střeleckým tvrzím nebo útvarům s lučištníky. Postup tohoto útvaru byl však velmi pomalý, a to zejména kvůli pevně semknuté formaci a postupu „jako jeden muž“, kdy byl celý útvar závislý na každém jednotlivci. Vzhledem k tomu, že vojáci byli velmi důsledně trénováni v používání této formace, bylo možné ji na povel velitele ihned zrušit a přejít do aktivního útoku, případně ze zadních řad hodit pilum při postupu k nepříteli.
Zdroj: igdb.com
Semknout a zpátky ani krok
Za hrou Shieldwall stojí ruské vývojářské studio Nezon Production, které se inspirovalo historickými bitvami z období Římské říše, konkrétněji dobou tažení Julia Caesara a následujícími lety. Ve hře je plnohodnotná kampaň, kde se ujímáte role samotného Julia Caesara a pod jeho (vašim) velením postupujete se svou jednotkou legionářů od vítězství k vítězství. Samozřejmě se jedná o značně alternativní formu boje, nicméně velmi zábavnou.
Každá kapitola kampaně a také následná mise jsou inspirovány historickými bitvami. Před začátkem jste podrobně seznámeni s událostmi, které podle skutečnosti k dané bitvě vedly. Čekají vás tak bitvy v Arrasu, bitva o Alesii, bitva u Sabis, obléhání Alexandrie apod. Hra v tomto ohledu kombinuje příjemnou a sympatickou hratelnost s určitými historickými prvky.
Nicméně zde již historie končí. Vývojáři se však do hry snažili implementovat určité rozložení dané oblasti podle historických map a okrajové znázornění vybavení jednotek a jednotlivých frakcí.
Krom kampaně je ve hře Shieldwall také multiplayer, kde můžete bojovat proti jiným hráčům nebo počítačem ovládaným botům. Můžete hrát za Řím, Řecko, případně za Galii, Persii nebo třeba i Egypt. Každá z těchto frakcí má také i své velitele, nebo lépe řečeno typické hrdiny. Za Řím se jedná o zmíněného Julia Caesara, ale také třeba Spartaka (což je trochu zavádějící), Řeky pak vede do boje Achilles a Galii Vercingetorix.
Bitvy, ať již multiplayerové nebo kampaň, pak probíhají formou herního režimu Capture The Flag, tedy zaberte území označené vlajkou. V kampani máte přidělenou výchozí pozici, v multiplayeru má pak každý hráč svou tvrz. Vaším cílem je obsadit vlajky a udržet je po určitou dobu.
Zdroj: igdb.com
Bitvy na život a na smrt
Bitvy jsou v Shieldwall velmi příjemným střetnutím a jsou skvěle vyvážené. Kombinují určitou míru tlaku i tahu a zároveň je atmosféra umocněna velmi povedenou orchestrací v soundtracku. S tím se pojí také zvukové efekty boje, a zejména pak pokřiky a projevy vojáků, které jsou v lehce vtipném formátu komiksových nebo legových postav. Umělá inteligence se snaží postupovat logicky a zároveň i využívat určitých specifik terénu s kombinací taktiky, i když někdy se taky trochu „uhne“. V některých momentech je však obtížnost extrémně nevyvážená a nepřítel je v kampani snad kombinací všech světových stratégů, a to zejména když používá katapult, který je vždy perfektně zaměřený na vaší pozici, i když se pohybujete.
Postupem času, jak hrajete, se vám hromadí zlato. Ze začátku utrácíte zejména za vojáky, přístup však máte i ke stromu dovedností, který, i když se může na první pohled zdát chudý, má o to větší důležitost. K dispozici jsou vylepšené jednotky, úrovně zbraní na dálku a řada vylepšení pro snížení cooldownů, bez kterých se prostě neobejdete. Zlato pak přibývá rychleji, čím více držíte vlajek nebo zabraných klíčových bodů. Držet se pasivně pouze ve vlastní základně tedy nemá žádný velký význam, protože dřív nebo později vás nepřítel, který ovládá většinu vlajek, prostě převálcuje.
Po odemčení armádního standardu se vám zpřístupní další strom vylepšení, který obsahuje řadu pasivních efektů, jež vaši jednotku nesmírně vylepší. Můžete zvýšit jejich poškození, obnovit zdraví a zvýšit rychlost přibývání zlaťáků, přičemž další dovednostní body závisí na tom, jak dlouho se vám podaří udržet váš standard naživu.
Bohužel nelze nechat část vojáků z vaší skupiny hlídat vlajku, což je poměrně frustrující. Vzhledem k tomu, že vaše vojsko je tvořeno pouze několika vojáky (max 25), se hra může celkem snadno proměnit v pouhé pobíhání po mapě s celou vaší armádou a zabírání vlajek. K boji se tak nemusíte ani dostat, pokud budete před sebou vzájemně utíkat a zabírat vlajky.
Zdroj: igdb.com
Grafika, ozvučení a zábava
Jak jsem již zmínil, každá z map je v Shieldwall odlišná, a tedy podporuje trochu odlišný taktický přístup. Některé třeba nabízejí plíživé cesty mezi jednotlivými záchytnými body, které vás mohou nutit kroužit kolem nepřítele mnoho minut, zatímco jiné jsou přímočařejší.
Jedna z map má dokonce pouze jedinou centrální vlajku a nevyhnutelná zóna zabíjení, která ji obklopuje, se postará o spoustu zběsilých momentů.
Graficky se jedná velmi příjemné dílo s tím, že podoba vojáků je v určitém „legovém stylu“, nebo vám tak bude alespoň do určité míry připadat. Na výzbroji vojáků můžete vidět typické rysy pro danou frakci, z nichž je primární zaměření na Řím a Julia Caesara. Díky poměrně jednoduchému grafickému zpracování však můžete také vidět naštvané výrazy vojáků nebo jejich úsměv po vyhrané bitvě. Toto je znázorněno v klasickém legovém stylu, tedy oči a ústa. Hratelnost je pak na bázi klasického ovládání z pohledu třetí osoby.
Hru doplňuje již zmíněný soundtrack v orchestrálním stylu spolu s ozvučením zbraní, pokřiků vojáků a dalších efektů.
Předběžný přístup
Hra je momentálně v předběžném přístupu, a proto se některé její aspekty, mechanismy a vlastnosti ve finální podobě mohou značně lišit. Vývojáři nicméně celkem pravidelně přidávají nový obsah a jejich poslední počin je mapa Kolosea, která je dostupná v režimu multiplayeru a volných bitev proti AI.
Shieldwall je velmi příjemný titul, který kombinuje elegantní a chytlavou akční hru z pohledu třetí osoby s jednoduchým grafickým zpracováním. Hra je velmi zábavná, a díky povedené správě družstva, výběru různých taktických možností v hravém stylu a ozvučení dává příjemný požitek z hraní. Některé prvky je však potřeba ještě doladit, zejména optimalizaci v souboji proti botům a v kampani u určitých bitev i silně nevyváženou obtížnost, kvůli které se hra může stát velmi frustrující.
