Pokud si vybavíte stařičké Commandos, Shadow Tactics je něco velmi podobného. Stejně jako Commandos i Shadow Tactics: Blades of the Shogun je realtimovou strategií s velmi vysokou obtížností a nutností si každý svůj postup dobře promyslet. Jedna chyba a následky mohou být fatální. Za každou chybu zde dostanete bolestivou facku. Vývojářské studio Mimimi Games oživilo již snad dávno zapomenutý herní zážitek, který nikdo nečekal.
Trocha historie jako úvod do děje
Děj se odehrává v Japonsku v období Edo, tedy období, které následovalo po Sengoku džidai (období válčících států). Z této doby vzešel jediný vítěz Tokugawa Iejasu. Období Edo je tedy obdobím, kdy byl oficiálně založen šógunát Tokugawa a prvním šógunem byl Tokugawa Iejasu. Následně až do roku 1867 vládli Japonsku Tokugawové.
Zpět z historie do Shadow Tactics: Blades of the Shogun. Iejasu Tokugawa je sice šógun, ale vzhledem k tomu, že je již po období válčících států, nemůže svoje nepřátele likvidovat přímo na bitevním poli nebo je nechat veřejně popravit, zvláště ne silné politické nepřátele, kteří mají určité postavení u různých klanů.
Iejasu Tokugawa má však problém s jistým tyranem jménem Káge. Úkol je tedy jasný, provádět různé špinavé taktiky, abyste Káge-sana oslabili a Tokugawa tak měl ještě lepší pole působnosti. Tímto úkolem pověří Tokugawa zkušeného mistra samuraje Mugena. Mugen je opravdový samuraj a je pro něj otázkou cti, aby svůj úkol splnil za každou cenu.
Postavy ve hře Shadow Tactics: Blades of the Shogun
Během první mise se seznámíte s profesionálním shinobi (ninja, jak jej známe my, je hanlivé označení) Hayatem, který pomůže Mugenovi a na oplátku Mugen pomůže s jistou záležitostí Hayatovi. Váš tým se postupně rozroste a bude skládat z 5 postav.
Každá postava je unikátní a je nutné postavy kombinovat. Hayato jakožto shinobi je tichý, rychlý, má skvělou katanu a k tomu má k dispozici shuriken a hází kamínky, kterými odlákává pozornost nebo plaší zvířata.
Samuraj Mugen je tank, který může lákat nepřátele na saké, a díky skvělému zvládnutí boje s mečem může zlikvidovat i tři protivníky najednou, ovšem pouze obyčejné vojáky, nikoli samuraje. Ostatně poslat Mugena na duel proti jinému samuraji je samo o sobě skvělá podívaná, nečekejte však žádné dlouhé souboje ve stylu amerických filmů, ve skutečnosti se souboje samurajů skládaly ze dvou blokací meče (mnohdy ani to ne), náhlého provedení útoku, a jeden ze samurajů byl mrtvý.
Yuki má v inventáři nášlapnou past (zpracovaná podle historické předlohy) a píšťalku, s kterou láká nic netušící vojáky do smrtící léčky.
Dále tu máme krásnou kunoichi (označení pro ženy shinobi) Aiko, která se za určitých podmínek může převléci za gejšu a svádět tak vojáky, nenápadně je likvidovat, nebo se dokáže dostat i do těžko střežených míst.
Takuma se svoji arkebuzou (arkebuza je palná zbraň původem ze 14. století, do Japonska je přivezli jezuitští misionáři) dokáže zasáhnout cíle na poměrně dlouhé vzdálenosti. Je to klasický sniper, zde není co rozepisovat, snad jen že si musíte dávat pozor na hluk výstřelu a na to, aby vám nespadl z nějaké vysoké výšky. Takuma má však k ruce svého chlupatého tanukiho, který se jmenuje Kuma a kterého naprosto zbožňuje malá Yuki.
Nutno zmínit, že všechny postavy mají své originálně zpracované pohyby a útoky, které vypadají naprosto skvěle a jsou opravdu dobře propracované.
Zdroj: igdb.com
Mise, které rozhodně nejsou jednoduché
Vaším úkolem je povětšinou někoho eliminovat, něco ukrást nebo něco zničit. Ovšem i když se to může zdát přímočaré a lehké, opak je pravdou. Kromě prvních dvou map, které jsou trošku menší, zde máte opravdu obrovské mapy, na kterých je spousta nepřátel, civilistů, ale také přírodních nástrah a zvířat.
Průchod jednotlivými mapami opravdu není procházka růžovou zahradou, ale spíše se jedná o průchod nebezpečným prostředím, kde každé zaváhání a chyba mají drtivé následky. Například, ve sněhu každý zanechává stopy. Co se stane, když voják na obchůzce uvidí ve sněhu stopy po vašem záškodníkovi? Zpozorní a vydá se po stopách. Když máte štěstí, tak se vydá sám, když je to horší, zavolá si na pomoc jiného vojáka nebo celou situaci nahlásí rovnou samurajovi.
Pokud hlášení dostane samuraj, tak už je opravdu zaděláno na velký problém. Samurajové jsou mistry v boji s mečem a tváří v tvář se jim může rovnat pouze Mugen. Dokonce i zkušený shinobi Hayato má v boji se samurajem problémy.
Rozsáhlé mapy plné nástrah
Na mapě jsou i různé přírodní nástrahy, které můžete využít ve svůj prospěch. Zde je opravdu radost sledovat, když někoho nalákáte pod pohybující se balvan a následně na dotyčného onen šutrák shodíte. Navíc vše vypadá jako nehoda, a tak i když se běžný voják Ashigaru přeci jen přiběhne podívat, co se stalo, tak řekne „haha karma, to máš za podvádění v shogi (japonské šachy)“. Celé hře to tak dodá i lehce humorný nádech, který o to víc potěší a zabaví.
Můžete také rozzuřit tažného vola, který poté nabere někoho rohem. Možností, jak využít přírodu, přesněji řečeno své okolí, je zde opravdu mnoho, vývojáři si dali opravdu záležet. A prakticky na každé mapě naleznete takovýchto prvků hned několik, dobré načasování a nalákání však nepřítele do takovéto „přírodní pasti“ chce však už trochu umění a taktického myšlení.
Zabít a uklidit
Když se bavíme o možných způsobech, jak projít mise, je nutné si uvědomit, že boj tváří v tvář se nemusí vždy vyplatit. Ostatně tato hra je o taktickém přemýšlení, ne o bezmyšlenkovitém útoku na hlavní bránu. Navíc, i když je na první pohled na mapě pouze „pár“ nepřátel (mapa je od začátku celá odkrytá, takže si můžete každý krok rozmyslet), tak to neznamená, že to tak zůstane, někdo vás uvidí, začne řvát, náhle je poplach a z okolních domků (když jste ve městě) začnou vybíhat vojáci.
Je zde možnost i nepřátele odlákat, například pomocí kamínku (kterým se dají vyprovokovat i tažná zvířata), na určité místo, položit na cestu saké anebo rovnou odlákat jejich pozornost za pomoci gejši. Obyčejní vojáci se podívají skoro úplně všude a normálně se pohybují, baví s kamarády a ostatními vojáky, rádi se také otočí za hezkou gejšou.
Jsou zde i důstojníci, kteří ze svého místa jen tak pro nic za nic neodejdou. Velmi často jsou na pro vás důležitých místech a vy strávíte třeba i několik minut, než naleznete určitý způsob, jak se jich rychle, potichu a elegantně zbavit. Nezapomínejte, že kromě samotné eliminace zde máte ještě tělo vaší oběti. Když ho někdo uvidí, je hned poplach a je jedno, zda tělo najde civilista, který polekaný běží věc nahlásit nejbližšímu vojákovi, nebo přímo samuraj.
Zdroj: igdb.com
Hratelnost, která vám bude připadat povědomě
Hratelnost a ovládání je na velmi příjemné úrovni. Ovládání v podání myši a klávesnice funguje skvěle. Jedná se o klasické schéma, kdy se bez klávesnice obejdete, nicméně je vhodné ji použít pro rotaci mapy, případně pro rychlejší přepínání útoků a jiných specialit. U rotace mapy, respektive přepínání pohledu, je to však v některých situacích trochu slabší, někdy prostě budete rotovat a rotovat ve snaze najít nejlepší pohled, jen abyste zjistili, že pohled předtím byl patrně nejlepší.
S hrou vás ihned na začátku seznámí příjemný tutorial, který vám všechno důkladně vysvětlí. Zde by si některé hry mohly vzít příklad, jak má vypadat tutorial.
Grafika a zvuk
Dostáváme se ke grafické stránce hry. Grafika je lehce kreslená a velmi líbivá, plná barev, ale ne křečovitě. Tento grafický styl hře naprosto sedí a nedá se mu nic vytknout. Mapy jsou opravdu zpracovány na velmi vysoké úrovni, jak do detailnosti, tak propracovanosti, co se týče různých interaktivních prvků, a zároveň je zachován jakýsi japonský glanc a elegance.
Za velké vyzdvihnutí však stojí uvést, že za celou dobu hraní jsem nenarazil na žádný bug. A to ani v grafice, ani v hratelnosti, prostě nikde. Žádné zasekávání postav, propadání textur, žádné neviditelné stěny, prostě nic. Jen již zmíněné lehké problémy s kamerou, to vše kazí.
Na vysoké úrovni je také umělá inteligence, která se však spoléhá spíše na své zorné pole, případně na vizuální prvky, jako jsou stopy ve sněhu nebo neodklizené mrtvoly. I když reaguje na zvukové podněty, tak je to rozhodně v daleko slabším perimetru než u zmíněného vizuálního vjemu. Nejedná se o nic, hrozného, ale zejména v posledních dvou misích to je nejvíce patrné. Nicméně když voják vidí nebo usoudí, že nemá šanci, tak raději uteče a doběhne pro posily.
Zvuková stránka hry je perfektní, můžete si vybrat, zda chcete, aby mezi sebou postavy mluvily japonsky anebo anglicky. Dabing je velmi povedený a dabéři zde opravdu odvedli skvělou práci. Hudba je velmi příjemná a skvěle doplňuje atmosféru, taktéž i zvuky zbraní, různých efektů, přírodních nástrah a samozřejmě i samotné zvuky přírody.
Shadow Tactics: Blades of the Shogun je opravdu skvělá a těžká hra, jedná se o výzvu pro taktické myšlení. Pokud se vám líbila hra Commandos, máte rádi real-time strategie, stealth akce a máte k tomu všemu ještě rádi výzvy a Japonsko, tak je tahle hra přímo pro vás. Není divu, že tato hra se drží na vysokých příčkách ve všech hodnoceních.
