Sekiro: Shadows Die Twice je hra, na kterou se těšil snad každý fanoušek kultovní série Dark Souls.
Titul je zasazený do Japonska v době Sengoku džidai, tedy období válčících států, jehož výsledek formoval Japonsko do dnešní doby. Tehdy se zrodilo hned několik legend a mýtů zejména o bojových dovednostech a disciplíně samurajů, nadlidských dovedností shinobi (ninjů), okouzlujících vražedkyň kunoichi (žena shinobi-ninja) a v neposlední řadě se začal formovat opravdový kodex cti.
Samurajové opravdu vládli vynikající disciplínou a oddaností ke svému pánu, který byl znám jako daimjó a byl nezávislý pán přidělené provincie. Nicméně způsob boje samuraje zahrnoval přísná pravidla, a to nejen v souboji s jiným samurajem, ale i během velkých bitev. Samuraj byl v první řadě služebník (neplést si se sluhou na úklid na zametání listí) a i určitý „reprezentant“ svého pána. A pomineme-li mistrné ovládání zbraní, musel také důkladně znát politický a společenský kodex.
Špinavé taktiky shinobi
Určitým „opakem“ samuraje byl shinobi, nám spíše známý jako ninja (hanlivé označení). Shinobi byl mistr bojových umění a boje se zbraněmi. Specializoval se však také na vraždy, sabotáže a na získávání informací, či záchranu rukojmí (tím se nejvíce proslavil Hattori „Ďábel“ Hanzō, který osobně provedl záchranu dcer Tokugawa Ieyasu z hradu Kaminogō v roce 1562). To bylo pro urozeného a disciplinovaného samuraje naprosto nepřijatelné jednání.
Ve hře Sekiro: Shadows Die Twice se ujmete role osiřelého chlapce, který během jedné bitvy ztratil vše. Tohoto „hladového vlka“, se ujme zkušený válečník Owl, který z něj udělá opravdového mistra shinobi. V roli Vlka neboli Sekira budete ochraňovat mladého lorda, který je zároveň dědic trůnu, a tudíž je ve velkém nebezpečí. Věci bohužel nejdou podle plánu. Mladý lord je unesen a vy v jednom ze soubojů přijdete o levou paži, na jejíž místo dostanete „primitivní“, leč užitečnou protézu. Tím vaše cesta za dobrodružstvím začíná.
Nádherné pohádkové scenérie z Japonska
Kromě nádherných lokací se můžete těšit na průchod „pohádkami“, legendami a děsivými historkami z Japonských pověstí a bájí, které se tradují i do dnešní doby. Některými se pak straší malé děti nebo bývají údajně spatřena před blížící se katastrofou. Zejména pak děsivá monstra z japonské mytologie, tajuplné lesy, ve kterých zní flétna krásné Uppachi, nebo třeba pověstného gigantického bílého hada, který je spojován s řadou legend a zlých znamení.
Oproti předešlým Souls hrám (Dark Souls série) je zde až nezvyklá míra pohyblivosti a obratnosti. Má to však své opodstatnění. Na rozdíl od Dark Souls zde nemáte těžká brnění, velké obouruční meče nebo nutnost řešit váhu. Díky protéze navíc získáte i vystřelovací hák, díky němuž se budete moci změnit takřka ve Spider-Mana z Japonska. Hra je zaměřena hodně na pohyb a používání vystřelovacího háku, tomu jsou samozřejmě uzpůsobeny i lokace. Nechybí zde množství stromů, střech či jiných „pomůcek“, na které můžete váš hák vystřelit a přitáhnout se.
Trochu se opláchnout neuškodí
A to není všechno. V Sekiro dokonce můžete plavat. Tato novinka opět skvěle zapadá do koncepce a celkového gameplaye, protože plaváním si opět můžete otevřít jednu alternativní cestičku mezi lokacemi. Samozřejmě je zde více způsobů, jak se skrze danou lokaci dostat. Můžete se tiše plížit v křovinách a zabíjet zezadu, proskákat přes stromy a střechy až do další lokace nebo se pokusit vrhnout do zuřivého boje tváří v tvář nepřátelům.
Jednotlivé lokace jsou na sebe perfektně navázány a tvoří tak jeden velký celek a vy máte pocit, že se snad pohybujete po půlce Japonska.
Vývoj vaší postavy prošel také velkou změnou. Zapomeňte na zaručeně nejlepší buildy na meče, velké zbraně nebo souboj z dálky. V Sekiro totiž nic takového nenajdete. Vývoj postavy ve stylu „klasického souls“ systému zde prostě není.
Staňte se opravdovým mistrem meče
Místo toho odemykáte různé stromy bojových umění, které vám propůjčí několik pasivních atributů a speciální útok, který si poté můžete zvolit. V jeden moment můžete mít pouze (krom lehkých a silných útoků) jeden mistrovský útok a jeden konečný způsob zabití, který spíše funguje jako doražení protivníka. To je vše. Protéza vám poté ještě propůjčuje 3 možné útoky, které však spotřebovávají tzv. emblémy, takže jejich použití je spíše na záchranu z těžké situace než na využití v normálním souboji.
Zapomenout můžete i na těžká a lehká brnění, velké množství zbraní, či speciálních pomůcek, jako jsou bomby nebo plynové granáty. Chápu, že skuteční shinobi opravdu používali hlavně své „kratší“ katany, ale díky tomu může tento výčet působit trochu chudě. Chybí zde možnost „zablbnout“ si s naginatou, dlouhým mečem Nodači nebo boj s dýkami. Nejvíce to zamrzí, když potkáte na své cestě nepřítele, který tyto zbraně má a dělá doslova úžasné kombo sekvence, ze kterých vám spadne čelist, a to nejen proto, že vás je z pravidla tento mistr naginaty schopen zabít na jednu kombo sekvenci, ale také proto, že pohyby a animace postav jsou doslova úchvatné.
I obyčejný ashigaru vás může zabít
Jak bývá u „Dark Souls her“ zvykem, i zde platí, že i obyčejný ničema vás může zabít. Opatrnost je opravdu na místě. Nicméně hlavní podívanou představuje povedené spektrum bossů, z nichž někteří jsou přímo inspirovaní japonskou mytologií. A i když platí, že „Stíny umírají dvakrát“, tak jedno je jisté: pouze dvakrát vám to stačit nebude a hra vás dokáže pěkně potrápit. Každopádně to je přesně to, co se od těchto her očekává.
Sekiro: Shadows Die Twice má různé konce. Z toho vyplývá, že si hru vychutnáte hned na 4 průchody. Je zde klasicky „zlý a hodný konec“ a poté 2 „skryté konce“, ke kterým se dostanete, pouze pokud budete dobře číst rozhovory, a hlavně informace kolem vás. Ve hře se nachází posvátné pergameny, které doplňují příběh, a z nichž se dá leccos vyčíst.
Krásná grafika a skvělý zvuk
Sekiro: Shadows Die Twice má úchvatnou grafiku a ve 4K je opravdu radost pohledět na různé scenérie. Mohu vám zaručit, že často jen zůstanete nevěřícně zírat s pootevřenou pusou a budete se kochat panoramatem, ať už se bude jednat o lehce promlžené jeskyně, hořící hrady nebo tajemné lesy.
Po zvukové stránce se nedá hře nic vytknout. Hra má příjemný soundtrack ve stylu Souls her a některé pasáže se vám doslova vryjí do paměti tak silně, že při jejich poslechu budete mít pocit, „jako byste tady někde často umírali“. Pro umocnění pocitu ze hry je doporučeno hrát s japonským dabingem a s anglickými titulky.
Sekiro: Shadows Die Twice vnesl svěží vítr do Dark Souls her, a to nejen svým osobitým herním stylem, ale především zasazením do Japonska. Dokáže ne jednou zvednout ze židle a doslova vám navodit „náladu“, kdy chcete někoho pořádně praštit, abyste si ulevili z frustrace. Titul má navíc povedenou grafiku, ozvučení i příběh a jde o určitou „povinnost“ pro všechny milovníky Dark Souls her a Japonska.
