Na jednu stranu nám Marvel už dlouho dokazuje, že dostatečně dobře adaptované univerzum funguje jako továrna na tisknutí peněz. Na druhou stranu se i v dnešní době nekonečně dojených franšíz najdou takové IP, které z nejrůznějších důvodů komplexním a populárním adaptacím úspěšně vzdorují. Co se týče literatury, může přijít na mysl Úžasná Zeměplocha Terryho Pratchetta (pár stařičkých videoher a televizních filmů, nespočet amatérských divadelních her a jeden velice pofidérní seriál), z dalších příběhů je možné zmínit například Warhammer 40k (mnoho více či méně dobrých her, pár knih a mnoho zastavených fanouškovských projektů) nebo LEGO Bionicle.
Sbírka nezávislých sci-fi hororových povídek SCP Foundation se svými stovkami námětů a komplexním intertextovým příběhem nabízí takřka nevyčerpatelnou zásobu materiálu, a přece je povedených adaptací jako šafránu. GameZoo Studio se ale do tohoto záslužného úkolu pustilo a v roce 2022 nám představilo jako svou prvotinu hru SCP: Secret Files.
Co to je SCP Foundation?
V první řadě se bavíme o celkem jedinečném fenoménu. SCP Foundation, jak webová stránka tvrdí, je tajná společnost pověřená zajišťováním a uchováváním nejrůznějších nepřirozených artefaktů či bytostí. Některé jsou neškodné nebo i prospěšné, jiné naopak mohou lidem ublížit, ██████, či dokonce způsobit [DATA VYMAZÁNA]. Nadace SCP (Special Containment Procedures, případně Secure, Contain, Protect) se proto stará, aby všechny byly bezpečně pod zámkem a nemohly nikoho ohrozit. V mezičase se věnuje jejich studiu, případně řeší problémy, které se při této práci nevyhnutelně vyskytnou.
Když to zbavíme všeho kouzla, jedná se o kolaborativní webový projekt, do nějž mohou lidé nahrávat své vlastní návrhy nových objektů SCP. Pokud dostatek uživatelů příspěvek schválí, stane se oficiálním.
Jde tedy vlastně o směsku wiki, role-playe a krátkých sci-fi povídek, které mají určenou základní šablonu. Základní popis bytosti/artefaktu proto často doplní i různé fiktivní dokumenty či rozhovory se zaměstnanci Nadace, hojně prokládané vyretušovanými slovy a intertextově odkazující na jiné záznamy.
Vzato kolem a kolem, je to opravdu pozoruhodná záležitost… a samozřejmě i obří žrout času, pokud se do ní rozhodnete ponořit. Ostatně jen počet předmětů klasifikovaných jako SCP momentálně přesahuje sedm tisíc. Útěchou alespoň může být, že stránky SCP Foundation jsou dostupné také v češtině, pokud vám nevadí místy kostrbatý překlad. Jako poslední drobnost vězte, že za tuto zábavu můžeme poděkovat 4chanu. To už si přeberte, jak chcete.
Proč o ní neslýcháme častěji?
Potíže s adaptací jsou dvojího rázu. Zaprvé, SCP je skupinový projekt a podléhá specifickým licencím. Indie hry či jiná nezávislá tvorba sice mají zelenou, ale je nepravděpodobné, že se jej v nejbližší době ujme nějaké velké studio. Zadruhé, ze své podstaty jde o rozsáhlý a skoro nezpracovatelný příběh bez jednoho pevného kánonu. Fanouškovské práce mohou pokrýt jen zlomek dostupného obsahu, a stejně se výsledek většinou opírá o předchozí znalost wiki. SCP: Secret Files však přece jen už mají několik předchůdců.
Nejznámější je pravděpodobně SCP – Containment Breach (který jsem pár měsíců zpátky doporučoval v článku nezávislých hororovek), survival horor z roku 2012 od finského vývojáře Joonase Rikkonena. Zde se stanete pokusným subjektem D-9341, který se ocitl uprostřed úniku subjektů na jedné ze základen Nadace. Jako bezbranný člověk byste neměli očekávat záchranu, musíte si proto pomoct sami a pokusit se o útěk.
SCP – Containment Breach si můžete představit jako kombinaci Amnesie a Slendera na náhodně generované mapě. Místní variace Slendermana se však pohybuje pouze tehdy, když na ni nekoukáte… a proto jde o první videohru, která implementovala mrkání hlavní postavy jako herní mechaniku. Kromě této hrozby potkáte i několik dalších známých SCP a lore je celkově zpracovaný velice dobře.
O kvalitě (nebo přinejmenším popularitě) této hry svědčí také fakt, že jen na Steamu ji najdete hned ve třech verzích – dvou remasterech a multiplayerovém režimu.
Zdroj: Joonas Rikkonen
Pokud chcete spíše pasivní zábavu, Youtube nabízí půlhodinovou hranou jednohubku SCP: Overlord (či SCP: Dollhouse a SCP: First Contact od stejného autora). Případně můžete vyzkoušet i animovanou sérii Confinement, která je sice produkčně o dost levnější, ale také je mnohem více humorná.
Zdání nakonec klamalo
S SCP: Secret Files jsem měl poprvé tu čest při Steam Next Festu v podobě dema, které žádný valný dojem nezanechalo. Když pominu nepřiměřenou velikost stažených souborů a drobnost, že hru nebylo možné vypnout, ani její obsah příliš nezaujal. Příběh obnášející průzkum opuštěné výzkumné stanice, nulová invence po stránce hratelnosti a prvoplánové lekačky působily, jako by se vývojáři neobtěžovali využít více než dvě mozkové buňky.
Technické nedostatky naštěstí autoři mezitím odstranili a obsah… byl zavádějící. V první řadě nejde ani o primárně hororovou hru, ani o uzavřený příběh. Fakt, že tato ukázka představovala jen část většího obrazu, zůstal opomenut.
Vaší postavou je Karl Astana, nový rekrut do Nadace SCP. Coby vzdělaný muž zaujal jisté lidi, slovo dalo slovo a měl to štěstí, že dostal pozici archiváře – tzn. místo, kde se subjekty vůbec nejedná, a jeho život je tedy poměrně v bezpečí. V praxi to znamená, že vaší prací je v počítačovém rozhraní dávat dohromady záznamy jednotlivých SCP, v mezičase se pak můžete věnovat konverzacím s kolegy či seminářům o těch obzvláště pozoruhodných objektech. Na takto zajímavém pracovišti však ani kancelářská práce není úplně nuda.
Jen si to všechno zažijte
Tím jednodušším z vašich úkolů je čtení záznamů a jejich kompletování za pomocí zvýrazněných odkazů ve složce, čímž se dozvíte více o daném SCP. Ano, víceméně je to jen lehce ozvláštněná forma wiki, ale proč ne – pokud člověk holduje univerzu SCP, stejně se podobnému čtení nevyhne. Buď se tedy nenásilnou formou něco nového přiučíte, anebo si alespoň osvěžíte některý ze starších příspěvků.
Ty zajímavější případy však mají svůj vlastní interaktivní příběh, abyste si incident s daným předmětem mohli prožít sami. Co třeba SCP-701 – divadelní hra, jejíž inscenace nevyhnutelně končí krveprolitím? Anebo SCP-426, tedy toustovač, o němž se kdovíproč nedá mluvit jinak než v první osobě? A co SCP-1762, nepochopitelný zdroj malých dráčků z origami? Tyto a několik dalších vám SCP: Secret Files ukáže pěkně zblízka.
Tato jednotlivá SCP představují vlastní uzavřené hry s odlišnou stylizací, laděním i herními mechanikami. Namátkou tak navštívíte vyprávění ve stylu dětské knihy, lehký survival horor, simulátor řízení… Vývojáři se střídání žánrů nebáli. Také v rámci postupu příběhem máte o zábavu postaráno a vyzkoušíte si například jednoduchou rytmickou minihru či 3D verzi Flappy Birda. Může to působit nahodile, avšak jako celek to překvapivě dobře funguje. Nezapomeňte, že tu nejde nutně jen o hratelnost – spíše to berte jako ochutnávku, jak by dobrá adaptace SCP Foundation mohla vypadat.
Dostatečně rozmanitá zábava
Na první počin nezávislého studia se vůbec jedná o solidní práci. Již od začátku lze vidět jasný tvůrčí záměr a díky sjednocené stylizaci jednotlivé příběhy drží pohromadě. Graficky se sice nejedná o tříáčkovou produkci, ale kvalita je opět proměnlivá záměrně a autoři věděli, na co si dát pozor (kupříkladu pokud máte oko pro detail, začnete si tak v polovině hry všímat, jak vynalézavě se vyhýbají renderování lidských obličejů a živých lidí obecně). Stejné péče se dočkala i zvuková stránka a soundtrack se dostaví především ve chvílích, kdy logicky dává smysl, případně ve stylizovaných pasážích. K tomu je potřeba vyzvednout dabing většiny postav, který je rovněž poměrně kvalitní.
S tím vším se prolíná hlavní dějová linka Karla Astany ve formě simulátoru chůze se čtením textů a občasnými konverzačními stromy. Zůstává spíše v pozadí, aby nezastiňovala ostatní příběhy… a v současné chvíli končí velice neuspokojivě. Jasný cliffhanger dává tušit, že vývojáři ještě neřekli poslední slovo, což se vzhledem k modulární povaze hry dá celkem očekávat.
Ohlášeno již bylo příběhové DLC s oblíbeným SCP-049, k němuž i stihla proběhnout soutěž pro fanoušky, avšak tím novinky končí. Vývoj mezitím skončil u ledu a vypadá to, že GameZoo Studio přinejmenším dočasně pozastavilo činnost. Vzhledem k potenciálu hry je to celkem škoda.
Z SCP: Secret Files se vyklubalo příjemné překvapení, které naznačilo možnost, jak celý projekt SCP adaptovat. Třebaže hratelnost není nijak složitá či originální a jednotlivé segmenty dohrajete do hodiny, vývojáři vykročili správným směrem a každý příběh nabízí dostatečnou míru invence, aby sám o sobě zaujal a hráči utkvěl. Pro fanoušky SCP Foundation jde takřka o povinnost, pro ostatní může jít o dobrý úvod do tohoto univerza. Nepříjemný dojem může akorát zanechat kratičká celková herní doba, jejíž plánované dodatky jsou momentálně nejisté.
