Herní novináři někdy mohou mít s hrami zážitky, o které jsou běžní hráči ochuzeni. Snad nikdo, kdo si váží vlastních peněz, by si třeba nějakou hru nekoupil jen tak naslepo, aniž by o ní cokoli věděl. Já se ovšem jako recenzent k jednomu takovému zajíci v pytli dostal. Tedy, vlastně to nebyl zajíc, ale králík. Když jsem novinku Rusty Rabbit spouštěl, nevěděl jsem o ní naprosto nic. Ale na screenshotech jsem viděl bílého ušáka v mechovi a zdálo se mi, že by to mohla být nějaká humorná skákačka. Brzy jsem byl překvapen, co je to ve skutečnosti za hru a přiznávám se, že první hodinu jsem protrpěl a přemýšlel, jestli už neexistuje umělá inteligence, která by ji za mě mohla dohrát (recenzi bych si napsal sám, protože sebevědomě věřím, že stále dovedu psát lépe než AI). Po oné hodině útrap se ovšem Rusty Rabbit konečně pořádně rozjel, já si navykl na jeho mechaniky, a nakonec se u něj velmi dobře bavil. Pojďme si teď vysvětlit, čím vás tenhle králík může okouzlit a čím vyděsit.
Králík šrotokopem
Když už víte, že hrdinou je králík v mechovi, měl bych hned objasnit dějový kontext, v němž se pohybuje. Navzdory tomu, že hra obsahuje solidní dávku humoru, její dominantní tón je překvapivě vážný a melancholický. Nacházíme se v postapokalyptické budoucnosti. Zemi postihla nová doba ledová a lidé ji dávno opustili. Mezitím se ovšem z králíků vyvinuly antropomorfní, mluvící bytosti, které si založily vlastní civilizaci a ze své interpretace lidské historie si udělali náboženství. Po někdejších pánech tvorstva zbyl rozsáhlý technický komplex známý jako Komínová hora (Smokestack Mountain). Někteří králíci jej považují za posvátný, ale je především nebezpečný a plný agresivních robotů. Jenže se v něm také dají najít hromady starého haraburdí a součástky z lidské techniky, které se dají zpeněžit.
Právě sběratelskými výpravami do nitra Komínové hory se živí protagonista hry: samotářský, bručounský a tak nějak rezignovaný šrotokop (rust digger) jménem Stamp. Víme jen to, že měl kdysi rodinu, ale nějakým způsobem se od něj odcizila jeho dcera. Teď jen sbírá starý šrot, občas se pustí do spletité konverzace s králičími obyvateli vesnice Mosazov (Brass Village) a jen nerad se v útrobách Komínové hory potkává s bláznivým týmem šrotokopů, jehož název má zkratku BB (přičemž se jeho členové sami neshodují, co tato zkratka znamená).
Covidová tíseň
Důležitou informací, která se ke mně nedostala dříve, než jsem se do hry pustil, je skutečnost, že Rusty Rabbit je dílem japonského studia Nitroplus. To je známé především díky vizuálním románům. Kdybych to věděl, nebyl bych tak konsternovaný, když se na mě vyvalily tuny dlouhých a košatých dialogů (jak už to v japonských hrách bývá, některé jsou nadabované, jiné čistě textové). Zhruba v první hodině hraní je to skutečně na hranici snesitelnosti. Hra vás seznamuje se svým fikčním světem a vysvětluje vám základní mechaniky. Třeba slavný Super Metroid si pro tyto účely vystačil jen s lehkými náznaky a nikdy nebral hráči ovládání z rukou. V Rusty Rabbitovi se ovšem všechno velmi dlouze okecává. Než si tím vším projdete, de facto vás čeká několik minut dialogů na každých pár sekund hraní.
Jakmile ovšem přežijete úvod a dialogy začnou přicházet spíše po desítkách minut strávených v Komínové hoře, nejspíše si vás rychle získá hutná atmosféra, jíž hra disponuje. Kromě postapokalyptické melancholie ji definuje cynismus a tíseň hardboiled detektivek, k nímž odkazují zejména Stampovy vnitřní monology. Příběh je dílem Gena Urobučiho, známého spisovatele a scenáristy, který je asi nejvíce známý svou prací na kyberpunkovém anime Psycho-Pass. Urobuči psal námět Rusty Rabbita v době covidových lockdownů a na jeho tísnivé náladě je to dost poznat.
Metroidvania pro začátečníky a mírně pokročilé
Kultovní Super Metroid v tomto textu nevzpomínám náhodou. Po stránce hratelnosti se totiž Rusty Rabbit dá popsat jako taková metroidvania light. Komínová hora se skládá z několika odlišných komplexů, které jsou dále rozdělené do menších dungeonů ohraničených teleporty. S jejich pomocí se můžete volně přesouvat po již navštívených lokacích a nebo se vrátit zpátky do Mosazova, kde si lze vylepšit mecha, prodat nasbírané haraburdí, upgradovat zbraně, nebo si pokecat s místními a dozvědět se tak víc o herním světě. Rusty Rabbit tedy obsahuje klasické prvky metroidvanie, jako je nutnost získání určitých upgradů, abyste se mohli dostat na dříve nepřístupná místa, ale na poměry svého žánru není vůbec komplikovaný. Levely jsou kupodivu do velké míry lineární a snadno se v nich orientuje. Navigaci ulehčuje i přítomnost zmíněných teleportů.
Na začátku nemůžete dělat o moc víc, než skákat a používat slabý vrták, ale postupem času získáte také brokovnici, ostrou čepel a nakonec ničivé kladivo na obzvláště tvrdé materiály. S přibývajícími upgrady se rovněž samotný pohyb v levelech stávám komplexnějším a více testujícím vaši šikovnost. V jednom bodě jsem dokonce asi na půl hodiny zakysnul, protože jsem si nebyl jistý, zda se dá určitá překážka skutečně nějak překonat, nebo jsem v jiné lokaci minul nějaký upgrade bez něhož se dál nedostanu.
Jo. Kirjú-čan!
Byť je zábavné Komínovou horu prozkoumávat a hledat v ní všechny cennosti a předměty, akční stránka hry je spíše slabší. Jelikož velké části terénu lze odvrtávat, pohyb hrou není ani tak založený na skocích, jako spíš na lezení po zdech. Stamp je však ve svém mechovi docela nemotorný a někdy má problém překonat hranu plošinky, na kterou leze. Pokud potřebujete skákat, není lehké dobře trefit místo dopadu. V tomto ohledu taktéž hraje Rusty Rabbit nižší ligu než série Metroid.
Hra je zpracovaná v Unreal Enginu 5, díky čemuž může využívat pokročilé efekty včetně ray tracingu. Její vizuální design je ovšem spíše jednoduchý. Levely, byť příjemné na pohled, se skládají z pomyslných (a často vlastně doslovných) pravoúhlých bloků, což Rusty Rabbitovi dodává zřetelný indie ráz. Postavy králíků s jemnou, nadýchanou srstí ale vypadají moc hezky. Skoro jako oživlí plyšáci. Povedený je také dabing postav, zejména samotného Stampa. V angličtině jej mluví americko-korejský youtuber Yong Yea, který by v nějaké rozhlasové hře klidně mohl hrát Phila Marlowa. Hráče ovšem bude spíše těšit dabing japonský, v němž si hlavního ušatého hrdinu střihnul Takaja Kuroda. Jeho hluboký hlas mají západní geekové nejvíce spojený s Kazumou Kirjúem, hrdinou série Yakuza / Like a Dragon.
Jestli jste od Rusty Rabbita čekali bláznivý akční zážitek, jste na špatné adrese. Vývojáři ze studia Nitroplus pro hráče připravili solidní, přímočarou a hratelnostně odlehčenou metroidvanii říznutou vizuálním románem. Její kouzlo ovšem nespočívá v tom, jak se hraje. Chytlavá je především svou atmosférou a předkládaným fikčním světem. Právě to ji v dobrém odlišuje od konkurence, která klidně může mít komplexnější a vybroušenější herní mechaniky.
