Římská říše a její pověstné legie patří bezesporu mezi stále zajímavé motivy pro různé herní a filmové žánry. Roma Invicta od nezávislého vývojáře Puntigames vás zavede do období antického Říma a do dob dobývání barbarské Gallie, tedy území plného nástrah, hlubokých lesů a divokých válečníků, kteří si jej budou bránit stůj co stůj.
Roma Invicta aneb inspirace sérií Total War
Vývojářské „one-man“ studio Puntigames, které stojí za hrou Roma Invicta, ji popisuje jako kombinaci hry od Amiga, North & South, a série Total War. Tato kombinace je vidět ihned při samém začátku hraní a jakožto odchovance série Total War mně přijde poměrně zajímavá. Nicméně implementace tohoto projektu má přece jen svá úskalí.
Roma Invicta tedy kombinuje strategické bitvy v reálném čase a zároveň tahovou strategii na velké mapě kampaně nebo světa, chcete-li. Mapa je poměrně malá a je tvořena několika oblastmi, které je možné, nebo spíše nutné, obsadit k absolutnímu vítězství. Celá mapa kampaně se dá bohužel obsadit za zhruba hodinu až dvě hodiny herního času. Samozřejmě sice záleží na vaší šikovnosti a zvolené obtížnosti, ale ani na maximální obtížnosti hra nepředstavuje výzvu.
Galské vesnice, případně oblasti na mapě můžete obsadit tím, že na ně pošlete své legie. Následně se buď utkáte s galskou armádu, nebo začnete zemi plundrovat a plenit. To má za následek samozřejmě více zdrojů než poklidně obsazení, ale také tím stoupá riziko povstání. Takto, prakticky bez hlubšího děje, postupujete celou mapou, dokud ji úplně neobsadíte.
Každé kolo se můžete s určitou legií přesunout dále, rozdělit ji na polovinu nebo naverbovat a doplnit nové jednotky. Nové jednotky můžete najmout za stříbrné mince, které jsou zobrazeny v pravém horním rohu obrazovky. Vybíráte je pak v pravém dolním rohu obrazovky a celkem originálně vám jsou poslány z Říma lodí. Následně se můžete rozhodnout, ke které z legií je přiřadíte. Zde nastává trochu problém, protože velmi často se vám bude stávat, že legie již nemůže pojmout více mužů, zatímco nepřátelská armáda je kolikrát několikanásobně větší než ta vaše.
Boje, které nezaujmou, a protivníci bez myšlení
Nyní se dostáváme k samotným bojům, které probíhají na obrazovce ve stylu zmíněné North & South. Na levé straně je umístěn nepřítel, tedy Galové, a na pravé straně jste umístěni vy. Ze začátku si ve stylu Total War rozmístíte jednotky a následně dáte spustit hru. Velení nad vašimi jednotkami můžete svěřit plně AI nebo se osudu vašich legionářů můžete ujmout sami.
Jednotky jsou ztvárněny dle reálných předloh, nicméně bitvy jsou poměrně nezáživné a ke strategické hře mají svou „obtížností“ opravdu daleko. Dobré však je, že legionáři mohou využít formaci testudo, tedy nám blíže známou jako formaci „želva“. Při této formaci se legionáři semknou jako jeden muž a kryjí se ze všech stran svými scuty. Na nepřátele můžete také hodit pilum, nicméně opět to není tak přímočaré – pilum můžete hodit pouze vodorovně a přímo před sebe. Pokud se tedy dostanete se svými jednotkami do šikmé pozice, označíte nepřátelské jednotky a zkusíte použít pilum, vojáci jej tupě hodí před sebe. Naštěstí můžete na nepřítele alespoň šikmo naběhnout a zaútočit.
Protivníci řízení AI se nechovají nijak zvlášť chytře. Většinou na vás nabíhají přímo a volí si nejslabší a zároveň nejbližší cíl – pokud tedy mají lepší, nebo spíše přímější, cestu ke scorpionu nebo vašim práčatům, budou se snažit naběhnout na ně. Pokud máte armádu tvořenou jen legionáři, nepřítel se prakticky vždy rozhodne k přímému útoku, jen velmi zřídka se pokusí využít jízdu, aby zaútočil na křídlo.
A to je prakticky všechno, přátelé. Pohled je tím smutnější, že jsou ve hře pouze čtyři typy jednotek a zároveň nepřátel – legionáři, tedy kontaktní jednotka s meči, skrimishers, scorpion a jízda. Adekvátní jednotky má v tomto duchu taky galská armáda.
Jednotky nemůžete vylepšovat, nezískávají zkušenosti, a nemůžete ani vylepšovat oblasti, které máte pod kontrolou, nebo z nich těžit nějaký bonus.
Srdce Říma krvácí, duch je však věčný
Hra je v pixel artovém zpracování, které je poměrně povedené. Můžete rozeznat jednotlivé jednotky, formace nebo i hody pilem atd. Mapa světa je pak v líbivě kresleném znázornění a určitým způsobem je škoda, že tak nejsou vedeny i bitvy.
Roma Invicta si pohrává s bezpochyby zajímavým nápadem a kombinací žánrů, která se bohužel nepovedla. Hra působí na první, druhý a třetí pohled spíše jako demo nebo titul, který je v předběžném přístupu. Tím spíše je těžké uvěřit, že se v dnešní době jedná o plnohodnotný titul, i když trochu tomu napovídá i velmi nízká cena. Hra je velmi krátká, bez hlubšího příběhu, nejsou zde žádné inovace jednotek ani získávání zkušeností. Velmi malé množství jednotek a velmi přímočaré vodorovné souboje hratelnosti také moc nedodávají, tím spíše že AI je i na nejtěžší obtížnost prostě tupá. I když jsem se těšil, až si hru zahraju, byl jsem velmi silně zklamán a bohužel ji nemohu doporučit. Jednoznačně promarněný potenciál.
