Bohatým bral a chudým dával. O kom je řeč? Přece o jedné z největších literárních legend, Robinu Hoodovi. S počiny o tímto rekovi se poslední dobou doslova roztrhl pytel. Namátkou zmíním třeba počítačovou hru Gangs of Sherwood, deskový počin Robin Hood a jeho dobrodružství, a abych to zkompletoval, knihu, která se tímto hrdinou inspirovala, Vyvrhel. Nejspíš asi tak nikoho nepřekvapí, že když jsem vše zmíněné recenzoval já, Robin Hood: Sherwood Builders mi skutečně nemohlo utéct. Jak si tedy stojí dílo od MeanAstronauts skrz vydavatele PlayWay?
Malý Johne, bratře Tucku, co mám dělat?
Hra krásně a detailně sleduje příběh slavného sherwoodského bandity. Začneme luxusně zpracovanou 2D animací, která vás umístí přímo do dějového momentu, v němž se právě Robin z Locksley nachází. Dokonce i neznalec knižní předlohy či jednoho z mnoha filmů (vyjma toho posledního) musí ocenit příjemně zpracovanou legendu. Robin Hood: Sherwood Builders nijak nevybočuje z předem připraveného narativu, a tak hře dominuje především lesní bratrstvo snažící se vybudovat svůj lesní ráj.
Postavy jako bratr Tuck nebo Malý John jsou na denním pořádku a vystupují stejně jako v knihách – mile, nenásilně, ale především sází na jednoduchý, a přesto hezky připravený humor. Když Tuck vypráví o tom, že by lady Mariana mohla být více v kuchyni a starat se o Robina, který jí má více lovit zvěřinu, načež vám dá za úkol pár srnek ulovit, nejde se neusmát. Určitě může někdo namítnout, že toto staromilství o ženách patřících do kuchyně by mělo z her zmizet, nicméně vám k tomu řeknu jedno. Škubněte si. Robin Hood je příběh vytvořený v devatenáctém století a před 160 lety, kdy jste si nemohli dojít v prosinci do Kauflandu pro jahody, muži běhali po lese, aby sehnali nějakou tu potravu. Tedy pokud mohli – výnosy o šlechtickém majetku do toho mohou šíleně zasáhnout, ale to bych se rozvášnil v debatě trošku mimo recenzi.
Robin Hood a jeho skupina „Merry Men“ je skvělá, zábavná a už během herního rozjezdu ukazuje, že si užijete jedno krásné středověké dobrodružství. To zahrnuje třeba průzkum po lese, stealth mise, lovecké mise, bojové mise, zlodějské mise či loupežnické mise. Není to Assassin´s Creed Mirage, ale je to sakra pěkné, zábavné a propracované. A to jsme zatím jen u základů hry, ta se totiž začne velmi brzy stupňovat.
V Robin Hood: Sherwood Builders musíte řešit i jídlo a pití
Když slyším RPG, vždy chci mít co největší roleplay. Zde jsem jej dostal skutečně naservírovaný. Robin má žízeň i hlad a hlavně se umí vyčerpat. Není nad to, když bojujete, kutáte rudu po lese či sekáte dřevo na budování lesního království a váš hrdina najednou oddychuje únavou, protože se nenapil či nenajedl. Super detail, který mě ze začátku bavil, ale jak jsem hrou postupoval, neuvěřitelně mi lezl na nervy. Mám totiž občas problém postarat se sám o sebe, natož ještě o tamagočiho.
Kromě hromady misí a velmi silného roleplaye vyzdvihnu ještě alchymistickou laboratoř. Nebyla by to samozřejmě pořádná hra, kdyby zde nebyla troška toho magického tajemna. Můžete si totiž vyrábět i léčivé lektvary, a ty se neuvěřitelně hodí, protože s Robinem jsem toho protrpěl tolik, že jsem se lektvary doslova málem uchlastal.
Říkáte si, že hra se jmenuje Robin Hood: Sherwood Builders, tak kde je nějaké budování? Nebojte se, je ho vcelku hromada a jedná se o tu nejzábavnější část hry. Čím více zdrojů totiž máte, tím lepší základnu si pro své bandity vybudujete. Funguje zde velmi dobře management připomínající Red Dead Redemption 2, kde se zásoby, pracovníci i peníze určují vším, co přinesete vy, i tím, co si dokáží členové zařídit sami. Čím více domů postavíte, tím více parťáků máte, tím rychleji rostete, tím spíše bohatnete a jdete rychleji kupředu. Jednoduché, funkční. Už tedy musí přijít problémy.
Magie lesa
Hrdinu si vylepšujete ve velmi jednoduchém stromu dovedností. Levelování samo o sobě je ze začátku extrémně rychlé a vy si svého šampióna můžete dostat do topu. Brzy ale začnete narážet na problémy, které ani čas sám nepřekoná, jako je například vytváření lepších a silnějších zbraní. Zdroje jsou totiž důležitější než vybavení a hra vám to dává na můj vkus až moc najevo. Navíc neustále ukazuje okna s nápovědou a já jsem nenašel tlačítko, jak ji navždy umlčet. Dvakrát se mi sice hodila, ale těch zbylých tisíc oken, k ničemu.
Nahoře jsem to už nakousl, nyní do toho naplno vplujeme. Jedná se o boj. Robin Hood je lučištník od pánaboha a šermíř od nešiky. Ostřelování nepřátel do jejich slabin v brnění působí realisticky, funkčně a překvapivě plynule. Souboj s mečem byl však otravný a stále jsem mu nepřišel na chuť. Nehledě na to, jak dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, jak ten zatracený meč používat.
Nejvíce jsem si ale užil nádherný vizuál. Běhání po lese mě přivedlo do mých dětských let, kdy jsme si na tyto lesní bandity sami hráli. Stavěli jsme si bunkry na stromech a se šňůrami od maminek vyráběli ty nejméně funkční luky všech dob. Jenže ta atmosféra přátel u ohně, zpívání písniček a snaha navodit atmosféru, že je vše v pořádku, na mě dýchala jako to nejkrásnější lesní kouzlo. Podobu hry si nemohu nic než jen vynachválit. Navíc díky této pečlivosti vynikaly i herní puzzly. Nemusel jsem hledat nedostatky, ale především pořádně zkoumat. Jako zbojník.
Se zvukem je to však hrozné. Dabingu se dá vyčíst určité hlasové neherectví, horší je to ale se syntézou zvuku. Občas je zbytečně nahlas, jindy zase potichu a nakonec se dočkáte občasné konverzace, kdy v druhé polovině postava z ničeho nic přestane mluvit nahlas. I to se stává. To ale určitě ještě nějaký patch upraví.
Robin Hood: Sherwood Builders bylo možná pro vývojářské studio velké sousto, nicméně v závěru vznikl neskutečně poutavý počin. Občas to sice s ním je nahoru a dolů, nicméně splňuje snad vše, co bych si od hry přál – krásný svět, kamarády, dobrodružství a ožití legendy. Bohužel boj mečem, neustálé koukání na nápovědu a pokusy zaposlouchat se do zvuků lesa hře ubližují. Ale to nevadí, Mariana totiž vždy něco dobrého uvaří.
