Fanoušci adrenalinových sportů, zbystřete!! O kvalitách nové hry Riders Republic od společnosti Ubisoft jsme vás informovali už před nějakým časem v našem článku o beta verzi. Již tehdy na mě tento nový sportovní titul plný adrenalinu udělal více než pozitivní dojem, což znamená, že jsem se již nemohl dočkat, až si na svém počítači konečně spustím finální plnou verzi, o které také bude dnešní recenze. S klidným svědomím už nyní mohu říct, že nadšení setrvalo a Ubisoft podle mého názoru odvedl jednu z nejlepších prací za poslední roky, jelikož Riders Republic je prostě skvělou hrou, jež mě dokázala v mnoha ohledech překvapit i více, než bych čekal. Pokud jste fanoušci sportovních nebo i závodních her, bude vás Riders Republic bavit, a bude vás bavit hodně.
V zimě a tak trochu i v létě
Opět musíme zmínit neskutečně rozsáhlou mapu, která se dělí hned na několik regionů a obsahuje snad všechny typy podnebí světa. Najdeme zde zasněžené kopce, hluboké zelené lesy, hornaté skály inspirované americkými kaňony nebo třeba vyprahlé pouštní prostředí. Mapa je opravdu velká a prostředí pestré. Ať už se tedy rozhodnete sjíždět prudké písečné kopce na kole nebo se raději vrhnete na jízdu se snowboardem z vrcholků hor či si libujete v prozkoumávání mapy z ptačí perspektivy pomocí wingsuitu, vždy dostanete zcela odlišný zážitek nejen po stránce hratelnosti.
Kombinace prostředí s několika typy prostředků, s nimiž brázdíte zdejší mapu, funguje naprosto skvěle a dává titulu jistou odlišnost od ostatních sportovních a v druhé řadě také závodních her. Určitě nemůžeme zpochybňovat velmi dobré kvality například legendární Forzy Horizon, která má určité aspekty s Riders Republic tak trochu společné, ale přece jen mi svět, který nabízí více druhů jízdy, přišel ještě krapet zábavnější. Sice po stránce hratelnosti nelze úplně Forzu Horizon s Riders Republic srovnávat, poukazujeme ovšem na to, jak Ubisoft dokázal vytvořit nabitý otevřený svět s několika možnostmi odreagování, které hráče neomrzí ani za několik desítek hodin.
Proč se o Forze Horizon zmiňuji? I zde je totiž hlavním příběhem jakýsi festival, konkrétně se jedná o festival adrenalinových sportů v několika disciplínách. Nalezneme zde tedy několik typů, jež se dále dělí na tzv. disciplíny. Zdejší svět můžete prozkoumávat na kole, na snowboardu, na lyžích, ve wingsuitu nebo s křídly vybavenými raketovým pohonem. To všechno doplňují filmečky a bláznivé barevné prostředí protkané nejrůznějšími efekty, což můžeme znát právě z výše zmíněné Forzy Horizon nebo posledního Dirtu 5, kteří jsou rovněž plné různých efektů a rozmanitého prostředí. Do toho tu jsou k dispozici velké firmy a jejich eventy, jako je Red Bull Ultra Natural či Red Bull Holy Bike a další.
Příběh? Proč?
Riders Republic se hráči snaží pomocí cutscén a dialogů vyprávět i jakýsi příběh, což musím říci, že mi na hře trochu vadí. Osobně nejsem moc velký zastánce toho, aby jakýkoliv závodní či jiný sportovní titul trpěl příběhovou stránkou, přece jen se bavíme o typu hry, kde je v první řadě důležité závodění. Příběh navíc není nikterak zajímavý a hlavně v úvodních hodinách je i značně otravný, poněvadž v té době dostáváte nejvíce informací o tom, kde vlastně jste. Určité příběhové aspekty na vás poté čekají v pokročilých stádiích, přičemž největší problém vnímám v tom, že dialogy zablokují veškeré interakce. To v praxi znamená, že se nemůžete pohybovat po mapě ani například rozjet jízdu na kole, zkrátka vůbec nic. Vždy musíte počkat, až dialog, nebo v tomto případě spíše monolog, skončí, jelikož vaše postava toho za celou dobu moc neřekne. Úplně s klidem tedy můžete většinu cutscén přeskakovat. Žádných dramatických informací se v nich rozhodně nedočkáte a ani vás absence znalosti příběhu nebude nijak zvlášť omezovat v samotném hraní.
Dojet první či předvést nejlepší triky
Disciplíny se v Riders Republic dělí na několik podkategorií, konkrétně zde nalezneme Bike Race, což je klasický závod, kdy má hráč za úkol dojet první nebo v nejrychlejším čase. Druhým režimem je Bike Freestyle, kde zase musíte předvést nejlepší triky. V bledě modrém se pak podobného stylu eventů dočkáme i u zimních sportů pod názvem Ski Racing, potažmo Sky Freestyle. Výčet režimů zakončíme tzv. Rocket Suitem, kdy závodíte s křídly, na nichž je umístěn speciální raketový pohon, a jako poslední jsou závody s klasickým wingsuitem. Všechny disciplíny ovšem nemáte přístupné hned ze začátku a některé si za pomocí hvězd, jež dostáváte za úspěšně dokončené závody, musíte postupem času zpřístupnit.
Hvězdy jsou ve hře jakýmsi hlavním aspektem a kromě nových sportů vám odemykají i všelijaké doplňky či různé sponzory. Tím se ve hře posouváte neustále dál a rozšiřujete své adrenalinové možnosti. U každé disciplíny máte navíc k dispozici i levelování vaší postavy, které je založeno na zkušenostních bodech. Ty také dostáváte za úspěšně dokončené závody, přičemž za každou novou dosaženou úroveň se vám odemknou nové závodní stroje s lepšími statistikami. Výhodou je, že každý závod lze ve hře opakovat, a pokud byste se náhodou dostali do bodu, kdy nedokážete závod vyhrát, můžete ho později odjet znovu s lepším strojem.
Absolutní volnost
Kromě několika závodních disciplín obsahuje rozsáhlá mapa i spoustu vedlejších aktivit a samozřejmě také velmi kvitovaný multiplayerový režim Mass Race. V něm se spolu s až 64 hráči (minulá generace konzolí může vzhledem ke svému limitujícímu výkonu naráz pojmout jen okolo 20 hráčů) zúčastníte masových závodů v několika disciplínách současně, z nichž po cca třech kolech vyjde celkový vítěz. Masové závody mi dělaly malé vrásky na čele už v beta verzi, jelikož disciplíny s tolika hráči najednou jsou do značné míry chaotické, a počítejte s tím, že vždy se budete v prvních metrech modlit, abyste přežili. Na druhou srandu je to docela sranda. Dalšími režimy pro více hráčů je tzv. Tricks Battle Arena, kde se hráči rozdělí do dvou týmů po až šesti hráčích a jejich úkolem je, jak už název napovídá, předvést co nejlepší triky a získat co největší počet bodů. Posledním je Free for All, kde ve výše vyjmenovaných disciplínách soutěží všichni proti všem, ovšem na menší vzdálenosti.
Pokud byste ovšem nechtěli absolvovat žádný typ sportu, můžete si jen tak volně jezdit po obrovské mapě a kochat se zdejší krajinou. I ve volné hře je totiž možné předvádět různé triky se ziskem bodů. Další možností je navštívit Riders Ridge, což je středisko, kde si kromě výběru disciplín pro více hráčů můžete trénovat vaše dovednosti nebo upravit vaši postavu různými estetickými doplňky. Oblečky pro postavu kupujete pomocí vydělaných peněz nebo za RC mince – herní měnu, již si kupujete za reálné peníze. Ano chápete správně, v Riders Republic jsou bohužel dostupné mikrotransakce. Naštěstí si za ně kupujete pouze estetické doplňky, takže na samotnou hratelnost jejich přítomnost žádný vliv mít nebude.
Ovládání spíše arkádové
Samotné ovládání funguje relativně dobře a vzhledem k jeho zaměření ho můžeme označit za spíše arkádovější. I přesto se však najdou nějaké neduhy, především ovládání wingsuitu a křídel s raketovým pohonem. Řídit tento typ prostředku je velmi náročné a vyžaduje notnou dávku trpělivosti a nervů. Já osobně jsem u létajících strojů hodně nadával a po několika pokusech jsem se milerád vrátil raději k horskému kolu a lyžím. Ty se naopak ovládají skvěle a i na klávesnici s myší, které nejsou pro hraní Riders Republic úplně doporučené, byla odezva takřka okamžitá. Rozhodně ale v případě vlastnictví dejte raději přednost gamepadu, pro který je titul primárně optimalizován. Pokud náhodou ovladačem nedisponujete, klidně si Riders Republic dejte i na klávesnici s myší, chybu podle mého názoru rozhodně neuděláte.
Každý prostředek navíc můžete ovládat jak v první, tak i třetí osobě. Ja jsem dával přednost spíše té třetí, kde kamera působila o něco stabilněji, což se v celkovém výsledku podepsalo i na celkové hratelnosti.
Vizuální zpracování nadchne
Po vizuální stránce toho není moc co vytknout. Riders Republic vypadá opravdu skvěle, a pokud máte k dispozici výkonný stroj, jistých grafických orgií se zřejmě dočkáte. S tím souvisí i optimalizace, jež je rovněž na nadstandardní úrovni. Za celou dobu hraní jsem nezažil žádný dramatický zásek či pád hry. Nějaké drobné bugy, jako je občasný zásek v nějaké textuře, by se ve hře našly, ale není to nic, co by zásadním způsobem ovlivnilo hratelnost, a oprava podobných chyb je otázkou jedné aktualizace.
Osobně mě také překvapilo, že u tak rozsáhlé mapy nejsou žádné načítací obrazovky mezi jednotlivými regiony, a také samotné načítání hry po zapnutí bylo velmi rychlé. Jen ty servery Ubisoftu občas malinko zazlobí a delšího připojování se sem tam prostě dočkáte, ale opět nemůžu říci, že by to bylo něco, co by mi nějak extra vadilo. Připojen do hry jsem byl nakonec vždy bez odpojení a servery ve své podstatě mi ani nikdy nespadly.
Celkově na mě i v plné verzi udělalo Riders Republic skvělý dojem a jsem rád, že jsem měl tu možnost plnou verzi pro naši redakci recenzovat. Pokud se na titul postupem času nezapomene, jako na pět let starý STEEP, má Riders Republic bezesporu slibnou budoucnost. Nyní už je čas se vrhnout na závěr naší recenze, tudíž výsledné hodnocení.
Riders Republic přináší jedinečný zážitek, který nabízí velkou porci všelijakých adrenalinových aktivit. Pokud hledáte otevřený titul, kde se můžete vybláznit a odreagovat, nebo pokud jste hráli předchozí STEEP, je Riders Republic přesně tou hrou, jakou hledáte, a rozhodně posouvá hranice svého předchůdce o značnou délku dál. Uvidíme, jaký zájem projeví hráči po čase, ovšem již teď má nový sportovní titul od Ubisoftu k úspěchu velmi dobře nakročeno.
