Předem vás upozorňuji, že Batora: Lost Haven je stále ve fázi vývoje a vyjít by měla údajně ještě tento rok. Toto však nebude recenze, ale pouze první dojmy ze zatím dostupné počáteční fáze hry. Berte ji proto prosím s rezervou. Vývojáři před sebou mají stále dlouhou cestu, na jejímž konci se skutečně máme na co těšit.
Kdo se nehrozí činu, slov se nelekne
Všichni se snažíme vybudovat si své zázemí, svůj domov a v něm si držet osoby nám nejbližší. Je tak pro nás doslova nemyslitelnou noční můrou představa, že bychom o všechno najednou přišli. Avril byla obyčejná šestnáctiletá dívka do doby, než přišla o vše, na čem jí záleželo. Její svět se obrátil vzhůru nohama, její domov byl zdecimován a všichni milovaní zmizeli společně s ním. K záchraně své domovské planety a jediné blízké přítelkyně získá Avril mimořádné schopnosti, aby se stala hrdinkou… či zatratitelem? Hranice mezi dobrem a zlem je totiž tuze tenká a budete to právě vy, kdo rozhodne o tom, jakým směrem se Avril vydá. Vaše rozhodnutí ve finále ovlivní každého sebemenšího živého tvora a nasměrují osud vesmíru. Připravte se, že za své volby budete muset nést plnou zodpovědnost, proto si dejte dobrý pozor na to, jaká slova volíte.
Několikrát budete vystaveni morálnímu dilematu, kdy bude nutné učinit závažné rozhodnutí. Vaše volba přímo ovlivní děj příběhu a postavy v něm vystupující. Vzhledem k tomu, že mi tvůrci umožnili zahrát si pouze úvodní demo, nemohu s jistotou říci, jak moc do hloubky vaše činy ovlivní celkový spád děje. V mém případě však mohu prezentovat volbu mezi tím, zda vezmete drobným kamenným obyvatelům zářící krystal, jenž je sytí a díky němuž jsou nekonfliktní, a vyměníte jej s mocným démonem za život uneseného otce nebohé dívky. V případě, že krystal skutečně odnesete, zachráníte život nevinného muže, ale rozpoutáte tím masakr na druhé straně, protože hladoví a agresivní obyvatelé začnou vyjadřovat svou nespokojenost. Pokud se rozhodnete pro druhou možnost, zabráníte tím masakru, ale otec zemře a vy budete čelit nenávisti jeho zhrzené dcery. Musíte tedy volit to menší zlo, ale nikdy nepůjde zavděčit se všem, což na Avril nechá určité následky.
Slunce a Měsíc
Každá strana mince má svůj rub a líc, stejně tak neexistuje dobro bez zla. Avril se stala vyvoleným, kterému byla svěřena moc světla a tmy neboli Slunce a Měsíce. Tyto dvě entity vás budou po celou dobu provázet a radit vám v těžkých situacích. K mému překvapení fungoval duch Slunce jako onen záporný protipól Měsíce, jehož názory se absolutně nepřikláněly k etické rovině. Tyto entity vám propůjčí své síly k boji s nepřáteli. Zatímco síly Slunce (oranžové) se zaměřují na fyzické poškození v boji s velkým mečem na blízko, schopnosti Měsíce (fialové) vám umožní naopak útočit na dálku a zasazovat duševní rány. Každý nepřítel je jednou ze dvou zmíněných barev označen tak, abyste ihned věděli, jakými útoky ho porazit. Soubojový systém je tedy postaven na tom, abyste mezi těmito dvěma silami přepínali a tím způsobili správné poškození tomu správnému nepříteli.
Avril ovládá dvě různé síly a má také celkem dva ukazatele zdraví – oranžový a fialový. Ty jsou přehledně znázorněny ve spodní části obrazovky. V případě, že dostanete zásah od fialově označeného protivníka, vám též ubyde zdraví z ukazatele stejné barvy. Důležité ovšem je, že jakmile se byť jeden z nich dostane na nulu, Avril umírá. Princip je poměrně jasný a jednoduchý, ale v praxi se to jednodušeji řekne, než udělá. Chce to trochu zvyku a především souboj s bossem může mnohé potrápit. Věřím však, že by velkou měrou pomohlo do nastavení zakomponovat možnost upravit si dle libosti své ovládání a citlivost myši. Při prvním spuštění je myš totiž příliš citlivá a v menu s tím nic neuděláte.
Bez hádanek to nejde
Síly Slunce a Měsíce se vám nebudou hodit pouze v boji, ale také při řešení několika logických puzzlů. Ze začátku jsem si říkala, jak moc jsou jednoduché a přímočaré, ale brzy se začaly komplikovat. Naštěstí ten klamný dojem větší náročnosti brzy opadl. Při správné kombinaci obou sil se nemáte čeho obávat, ale kdo ví, co nás bude čekat v plné hře. Zatím se jako největší problém jevilo lehce vrtkavé ovládání koule.
Upřímně řečeno, příběh jako takový mě velice zaujal a ze začátku jsem si říkala, jaká je to škoda, že hráč dostane pouze pár hektických informací a je vhozen přímo do již rozběhnutého děje. Moje prvotní zmatení je možná dáno až moc velkou rozmazleností příběhovými hrami, ale třeba se v plné verzi dočkáme lepšího a více názorného startu. Pro postup a postupné odhalování pravdy budete sbírat vzpomínky všemožných duší, uvězněných ve velkých růžích. Ukázka hry mi trvala něco málo přes hodinu a vyobrazovala první z celkem čtyř planet, které Avril navštíví. Batora: Lost Haven mě vedla striktně lineárně za ručičku a nedala mi možnost zabrousit do vedlejších úkolů… pokud tedy nějaké ve hře vůbec budou. Doufám, že ano, už jen z toho důvodu, že tak rozmanité prostředí k tomu doslova svádí.
Fialová, oranžová
Batora: Lost Haven vskutku lahodí oku. Izometrický pohled se postará o přehlednost okolí a vmísí na obrazovku skutečně širokou herní oblast. Svět působí barevně a živě, na každém kousku se něco děje. Jednou to jsou malé postavičky obyvatel dané planety, jindy vesmírné víry, bublání lávy, šelestění větru či magické portály. I přepínání mezi fialovým a oranžovým bojovým módem je zpracováno stejně přitažlivým efektem jako další kouzla a celé to působí esteticky krásně. Modely postav ani prostředí nejsou nejrealističtější, ale trochu jednodušší stylizace se k indie titulu hodí mnohem více. Skvěle funguje také soundtrack, který v různých situacích mění své tempo od klidného a relaxačně hypnotizujícího až po rychlý a dramatický, který při boji přesto nepůsobí nijak rušivě.
Jediným zklamáním pro mě byla absence cutscén po nalezení vzpomínek, kdy jsem místo části příběhu viděla pouze černou obrazovku. Jakmile se přede mnou objevilo poděkování značící konec hry, ani nemáte ponětí, jak moc jsem chtěla do něčeho praštit. Škoda, že dosavadní verze hry není o něco delší, protože jsem rozhodně nechtěla přestat hrát takto brzy.
Batora: Lost Haven má našlápnuto vskutku směle a nyní už je jen na vývojářích, jak titul dotáhnou. Kromě úpravy ovládání a lehce zmatečného začátku zatím nemám co vytýkat. Hra je rozhodně i nadále v mém hledáčku a já se velice těším na plnou verzi.
