Milostný dopis je pro mě jedna z hrstky her, které hodnotím 10/10. Je to úplný klenot mezi mikrohrami a je neuvěřitelné, co se autorovi povedlo vytvořit z pouhopouhých osmnácti (v původním vydání) karet. Jak se mu však povedla fungl nová karetní hra Přestřelka, která inspiraci Milostným dopisem rozhodně nezapře?
Král mikroher
Přestřelka v našich končinách vyšla pod křídly vydavatelství Blackfire, které u nás po MindOKu převzalo i Milostný dopis. Pod původním názvem Quickshot Přestřelku v roce 2022 vydalo studio Arclight Games. Autor Seiji Kanai je opravdovým králem mikroher. Kromě nejrůznějších předělávek té svojí nejslavnější (například coby Mocichtiví mazlíci) vytvořil i sérii Lost Legacy nebo Krysí válku.
Vizuální styl Přestřelce vdechla francouzská ilustrátorka Pauline Detraz (ArcheOlogic, Akropolis, Život na dlani). Přestřelka je určena pro 3–7 hráčů od 8 let, přičemž pravidla obsahují i mód pro jednoho nebo dva hráče, využívající umělé protivníky. Jedna partie by vám neměla zabrat déle než deset minut.
S málo kartami velká paráda
Přestřelka je bleskurychlá karetní hra, v níž se snažíte mít na konci čtvrtého kola kartu vůdce nebo zbýt poslední ve hře. V každém kole jeden z hráčů zahraje jednu z hrstky svých karet lícem nahoru a ostatní hráči zahrají jednu kartu lícem dolů. Všechny karty se odhalí. Poté všichni, kdo zahráli stejnou kartu, ji musí otočit zase zpět lícem dolů. Karty, které zůstanou odhalené, se pak jedna po druhé vyhodnotí. Karty, které jsou lícem dolů, se v daném kole nevyhodnotí.
Udělat z takto jednoduché premisy a pár karet funkční hru, to umí asi jen Seiji Kanai. V Přestřelce zvolil přístup podobný svým předchozím titulům. V balíčku je totiž osm různých druhů karet, přičemž každá z nich má jinou schopnost. Všechny slouží k tomu, abyste ideálně mohli vyřadit soupeře a vyhrát tak hru dříve než na konci onoho čtvrtého kola. A sami přežít.
Co jen zahraji?
Podobně jako v Milostném dopisu, i v Přestřelce platí, že karty s nižší hodnotou mají mnohem silnější schopnosti než karty s vyšší hodnotou. Ty vám však snáze umožní získat kartu vůdce. Na konci každého kola ji totiž získá ten, jehož karta zahraná v daném kole měla nejvyšší sílu. Na rozdíl od Milostného dopisu se v Přestřelce nevyhodnocují karty hráčů v pořadí daném jejich posazením u stolu, namísto toho se vyhodnocují od nejnižší hodnoty.
Jako první se vyhodnotí karta Maskování, která vás v daném kole ochrání před vyřazením a otrávením. To je velice silná schopnost, karta má však sílu jen jedna a získat s ní kartu vůdce je tak poměrně obtížné. Sílu dva má Past, která vyřadí všechny čtyřky a pětky, které zůstaly otočené lícem nahoru. A pokud se vám pořadí někoho vyřadit, vaše síla v tomto kole bude devět. Lest obrátí pořadí síly a je tak jedním z mála způsobů, jak může vyhrát hráč, který zahrál Maskování. Posily vám umožní přesně to, co napovídá jejich název. Přivolat posily. Můžete tak z ruky zahodit jednu kartu a její sílu přičíst k síle posil.
Pátý Výbuch vyřadí všechny hráče, jejichž karta je otočená lícem dolů. Hra tím pro ně skončila. Zaměření vyřadí hráče s nejnižší silou. Pokud má však Maskování, je před vyřazením ochráněn. Jed donutí hráče s nejnižší silou odhodit kartu z ruky (pokud nemá Maskování). A konečně Přepadení neumí vůbec nic. Jen má sílu osm, tedy v základu nejvyšší.
A tebe vyřadím, a tebe vyřadím, a tebe vyřadím taky…
Musím uznat, že Přestřelka má velice trefně zvolený název. Její partie totiž opravdu působí coby bleskurychlá přestřelka, při níž se ani nenadějete, a někdo vás postřelí. Téměř naslepo vypálíte nějakou kartu, spolu s vámi i všichni okolo, a až se prach usadí, spočítáte ztráty. Hned od prvního kola kdokoliv může být vyřazen a nejednou se nám stalo, že druhého kola se dožili již jen dva hráči. A to z plného počtu. Hra je to velice rychlá a nebere si servítky, což je ideální na letní večery v bandě kamarádů, kteří ji neberou příliš vážně a jen se chtějí bavit.
A o zábavu v Přestřelce nebude nouze. Musíte se v ní naučit odhadovat své protihráče a pokusit se s omezeným počtem karet vymanévrovat mezi létajícími kulkami. Je to napínavé? Ano. Je to vzrušující? Ano. A je to ovlivněné náhodou? Rozhodně! A když už náhodou umřete, sice se jen budete po zbytek partie koukat na kamarády, ale alespoň vaše utrpení nebude trvat déle než deset minut.
Čím víc kamarádů, tím víc Přestřelky
Náhoda je největší slabina titulu. Před vámi jsou čtyři kola, na která dostanete do ruky pětici karet. Novou kartu si dobíráte pouze tehdy, když se stanete vůdcem pro další kolo. A tak se vám klidně může stát, že hned na začátku hry získáte třikrát Jed a dvakrát Výbuch a s tím toho moc nevymyslíte.
Náhoda je nejvýraznější v menší počtu hráčů, kdy zkrátka tolik karet ve hře není. Přestřelka však září v šesti nebo sedmi, kdy se plně rozvine její potenciál coby lehké karetní hry o odhadování protivníků. Tvůrci to evidentně věděli a můžete tak Přestřelku hrát s umělými protihráči. Jednoduše každému z nich vytvoříte vlastní balíček karet a každé kolo jednu z nich otočíte.
Boti jsou skvělí, do hry však vnáší ještě větší prvek náhody a odstraňují z ní to nejzábavnější, tedy odhadování a přepočítávání, co by asi tak ostatní mohli zahrát. Pro hraní sólo nebo v malých skupinkách bych tak Přestřelku nedoporučila. Přidat si v pěti nebo šesti hráčích jednoho bota však může být zajímavým zpestřením.
Ekologicky trochu jinak
Často si ve svých recenzích stýskám na to, že dnes mnoho her v obchodech nenajdeme v plastovém ochranném obalu, ale jen jsou krabice přelepeny nálepkami. Asi nejhorší případ byl Smíšený les, v němž byly velké nálepky, které nešly strhnout, jinak s nimi odešla i ilustrace na krabici. A ještě byly bílé, takže na polici jsou vidět i z dálky. Studio Arclight Games na to šlo jinak. Přestřelka byla totiž zabalena v recyklovatelném plastu. Ano, stále je to plast, ale alespoň trochu ekologický. A krabice se hrou je díky němu ochráněna mnohem lépe.
Co mě však trochu mrzí, jsou ilustrace na kartách. Přestřelka vlastně nemá žádné téma, a věřím, že by jí nějaké slušelo. Ačkoliv navíc Pauline Detraz na titulech, jako je ArcheOlogic, jednoznačně ukázala, že ilustrovat umí nádherně, v Přestřelce se příliš nevytáhla. Obrázky jsou generické, stejně jako rub karet, a celá hra na stole vypadá, jako by šlo jen o její prototyp. Na funkci to nemá příliš vliv, kamarádi se mi však mnohem lépe lákají na tituly, jejichž tvůrci produkční stránce věnovali více pozornosti.
Přestřelka je desetiminutová karetní hra do o trochu větší kapsy, která skvěle funguje pro hraní ve velkých skupinách lidí. Pojme totiž až sedm hráčů, přičemž čím více se vás u stolu sejde, tím strategičtější zážitek si užijete. Pokud máte ve hrách rádi skryté role a odhadování protihráčů, Přestřelka je velice dobrou volbou pro novou rychlovku na letní večery. Škoda jen, že v menších skupinách s umělými protihráči je až příliš závislá na náhodě a že se autor s ilustrátorkou nepokusili jí dát alespoň nějaké téma.
