Období studené války? Bomba. Špionážní zápletka, kde jsou v čele představitelé Stasi, jedné z nejlepších tajných služeb všech dob? Boží. Neustále opomíjené východní Německo v porovnání se západní části? Paráda. Historické mysteriózní psychodrama se zajímavými postavami? I to je mi slíbeno. A nakonec mimozemšťani? To je ono! Podivné nebe nad východním Berlínem, které na český trh přineslo nakladatelství Comics Centrum, mě tak neskutečně nabudilo svojí obálkou a synopsí, že jsem dílu od scenáristy Jeffa Lovenesse a kreslíře Lisandra Estherrena prostě musel dát šanci, i kdyby pro StB hlášení nebylo. Posaďte se, rozsviťte lampičku, zahleďte se do onoho oboustranného zrcadla, začínáme.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Jeff Loveness
Lisandro Estherren
Comics Centrum
Alexandra Niklíčková
128
barevný
pevná s přebalem
duben 2021
978-80-7652-043-1
Vítejte v minulosti okořeněnou sci-fi
Příběhově se ocitáme ve východním Berlíně, východním Německu (pro úplnost – západní Berlín, Berlínská zeď, oboje stejně ve východním Německu) v roce 1973, kdy železná opona stále visí nad celou Evropou a studená válka mrazí celý svět. Jen tak pro připomínku, válka ve Vietnamu právě končí, okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy už trvá přes pět let, Američané přistáli na Měsíci a v NDR stále neumí hrát lední hokej. Nicméně stejně v celém východním Německu operuje legendární tajná služba Stasi – organizace plná špiónů, která vyšperkovala hlídání hlídaných hlídanými.
Jak je pro toto období typické, šachová partie mezi východem a západem je v plném proudu a šachové figurky v podobě špiónů strčí do kapsy nejednoho agenta 007. Američané tak vysílají svého agenta pana Herringa do východního Berlína, a ač to během komiksu vypadá, že svou práci dělá vskutku nerad, dělá ji nadmíru dobře. Jenomže sám už má všeho plné zuby, je na pokraji vyhoření, špiónování ho nebaví a chce domů. Jenomže jak tomu tak bývá, jeho poslední mise změní celý jeho život. Východní Němci a Sovětský svaz mají totiž něco mocného, něco, co by mohlo změnit celé lidstvo. Je tak na něm, aby podal hlášení svým nadřízeným.
Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou řeknu, že příběhově mě komiks neuvěřitelně zklamal. Podivné nebe nad východním Berlínem rozjíždí extrémně hodně témat o životě, jeho smyslu, naději, budoucnosti, politice, přežití, mimozemských civilizacích a tajných službách, chce zahrát na notu historické reality prolnuté fikcí a všechno to reálně dělá. Jen mi přijde, že děsně polovičatě. Otevírá spoustu existencionálních témat, ale vlastně žádné nevyřeší. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a rozhodl jsem se pro toto shrnutí, přímo ve smyslu recenzovaného počinu. Scénář je jako párek v rohlíku, jen bez párku a kečupu a hořčice. Prakticky je to suchý rohlík. Chce neuvěřitelně zaujmout, ale přepřemýšlel sám sebe. Celodějově.
Zdroj: Comics Centrum
Podivné nebe nad východním Berlínem neobsahuje nebe
Stejně tak je to vlastně i s názvem komiksu. Zní poutavě, že? Asociuje vám to nějaké to vesmírné drama o přežití. Ironií poté ale je, že pouze původní scény se odehrávají pod nebem východního Berlína. Ten zbytek je někde úplně jinde a já vám to raději neřeknu, abych vám nezkazil překvapení.
To pro mě ale bylo v postavách. Jak si představujete agenty východních státních služeb? U nás příšerně slavná StB, v Sovětském svazu KGB, rumunská Securitate, polská SB nebo právě Stasi. Všechny jsou postaveny do té nelichotivé kontrolní role, východní zlé, západní dobré, ale upřímně, myslíte, že je v tajných službách ten rozdíl natolik markantní? Já osobně si to nemyslím a je mi velmi sympatické, že si to očividně nemyslí autor Jeff Loveness ani pan Herring. Všechny agentury mají za cíl držet bezpečnost v zemi a pečovat o informace. Přesně tento formát i částečně představuje komiks u postav. Každý agent, kterého uvidíte, je nějak vyškolený, ale ne vygumovaný. Každý z nich jedná velmi racionálně, vypočítavě a přesně tak, jak si od tajných agentů představuji. Tedy až na koncovku, tam to pan Herring mohl zvládnout trošku lépe, stejně jako ona ví kdo.
Zdroj: Comics Centrum
Létajícího talíře se ale nedočkáme
A nakonec je tu ono vesmírné mystérium. Ten hlavní tahák. Tajné služby a ufouni. Osobně jsem zklamaný. Jsou tam? Ano. Jsou zajímaví? Vůbec. Jak jsem psal výše. Je zde mnoho témat, mnoho věcí k uchopení a scénář to absolutně nezvládl. Podivné nebe nad východním Berlínem bylo tímto předem odsouzené k narativní zkáze a bohužel, nespasitelně. Otázku co je pravda a lež jsem slyšel tolikrát, že místo toho, abych se nad tím skutečně zamýšlel… a vidíte, tohle byl odstavec o mimozemšťanech. Takto přesně funguje komiks.
Co naopak budu kvitovat, je kresba. Mně osobně lahodí a nemohu se na vynadívat. Lisandro Estherren je skutečný umělec a svou kreativou se rozhodně nebál ukázat své přednosti. Surová, nevybroušená, přísná, krutá, temná, až noirová, přesto ale neuvěřitelně čistá. Našel jsem v ní zalíbení a následně si užíval jemné hraní mezi temnotou, depresí a barvami přinášejícími naději do zoufalství. Jestli mi něco zachránilo počin, byla to ona. Bez pochyb.
Podivné nebe nad východním Berlínem je experimentální komiks, který se nebál zabrousit do vod, v nichž se velmi těžko plave. Ono to možná vypadalo, že do titulu po celou dobu recenze bezhlavě kopu, ale v nějakých závěrečných součtech to není úplný nesmysl. Historické pojetí je velmi dobré, tajné služby jsou vystiženy pěkně, postavy mají hlavu a patu (občas). Jen ten příběh je prostě nic neříkající. Vzal si toho spoustu ke zpracování, ale nedokáže a neví, jak vybrousit pořádnou zápletku. Kdyby takto ale vypadala studená válka, tak kdo ví, třeba je zde další romantické pojetí dějin.
