V potu své tváře budeme jíst chléb (dokud se nenavrátíme do země), ale nejen chlebem živ je člověk, hlad je jenom převlečená žízeň, pivo je tekutý chléb a naše země vede celosvětově ve spotřebě piva per capita. To vše a mnohem více vám může připomenout Pivo a chléb. Ačkoliv název zní jako popis stravy průměrného vysokoškolského studenta, jedná se ve skutečnosti o povedenou strategickou deskovou hru pro dva lidi, kterou v červnu roku 2023 vydala společnosti Albi.
Dva konkurenční zemědělci
Pivo a chléb vás přivítá natřikrát rozkládacím herním plánem, který představuje dvě identické vesnice na opačných stranách řeky. Každý hráč má tak k dispozici pivovar a pekárnu (oboje s prostorem na vyložení karty), skladiště surovin s devíti políčky a po straně herního plánu šest vyznačených oddílů, kam zasouvá karty použité jako stavby. Kromě řeky, sloužící jako zdroj vody, se na herním plánu nachází ještě pole s ječmenem, pšenicí, žitem a chmelem. Všechny tyto suroviny představují dřevěné žetonky, které (až na pšenici a žito, ty se navzájem občas pletou) mají rozdílné barvy i tvary. Posledními důležitými prvky jsou políčka pro karty na obchodování a počitadlo let, na němž sledujete průběh hry. Jak tomu u současných deskovek bývá, u jednotlivých herních prvků naleznete také drobné návodné ilustrace znázorňující některá pravidla.
Celý herní plán je přehledný i dobře výtvarně zpracovaný a žetony surovin sympatické, i když z nějakého důvodu nechtějí nikdy do krabičky pasovat úplně přesně. Spolu s tím ani papírový inzert nepůsobí příliš bytelným dojmem, ačkoliv jinak vypadá krabice zvenku úhledně.
Velice jednoduchý princip
Některé deskovky se složitými pravidly příliš nezatěžují, vymezí vám jen ty nejnutnější hranice a zbytek zábavy tvoří interakce herních prvků a jednotlivých hráčů. Toto do jisté míry platí i pro Pivo a chléb.
Hra probíhá v šesti kolech odpovídajících šesti rokům, třem úrodným a třem neúrodným. Každý rok se podle pravidel dělí do čtyř fází, avšak tři z nich jsou spíše kosmetické a znamenají vlastně jen přípravu/úklid herního plánu a hracích karet. Nejdůležitější je fáze akcí, při níž vy i váš protivník musíte svých pět karet střídavě nějak použít – pro zisk zdrojů, zisk bodů, anebo pro získání trvalých bonusů. Jakmile oba hráči své karty vyčerpají, ukončí kolo, posunou ukazatel na počitadle let a začínají nanovo.
Základ hry je tak jednoduchý, že se jeho shrnutí vejde na poslední stránku pravidel, případně Albi pro hráče zase jednou nabízí videonávod.
Jak sklízet, péct, vařit a stavět
Na každé kartě je vyobrazeno buď pivo, nebo chléb (na rubu jsou barevně i symbolem odlišeny), a lze ji zahrát třemi způsoby.
Jako první může posloužit pro sklizeň, vyložíte ji tedy před sebe a vezmete si suroviny, znázorněné na horní třetině karty, z herního plánu do svého skladiště.
Druhou možností je uvařit/upéct pivo či chléb. V tom případě zaplatíte uvedený počet surovin a položíte kartu na své pole pivovaru/pekárny lícem dolů. Tam prozatím zůstane, a dokud ji neodklidíte, nemůžete danou budovu znovu použít. Jakmile kartu přesunete ze stolu do zásoby, získáváte počet bodů uvedený na obrázku zlaté mince.
Ve spodní třetině karty je pak popsán bonus, který dostanete, pokud ji využijete jako stavbu. Pro tuto možnost zasunete kartu (podle daného symbolu, který odpovídá druhu bonusu) pod jednu ze šesti pozic na herním plánu, aby šel vidět pouze tento spodní popis stavby.
Schopnosti staveb jsou různorodé a umožňují například další zisk surovin, rozšíření skladiště, bonusové body na konci hry nebo větší výběr karet při dobírání. Vhodná kombinace těchto efektů je tedy pro úspěch zásadní.
Kromě toho vám právě stavění dovolí odklidit uvařené pivo či upečený chléb z herního plánu do zásoby, stavět proto musíte průběžně.
Do tohoto jednoduchého principu ještě zasahuje zmíněné rozdělení na úrodné a neúrodné roky, které se odráží v herních mechanikách a musíte s ním předem počítat. Neúrodný rok především znamená, že se na polích urodí méně surovin, takže se při sklizni spíše může stát, že už nebude z čeho brát. Kromě toho si vyložené karty sklizně z předchozího roku berete zpět do ruky, teprve poté si dobíráte do počátečních pěti. Jako poslední máte k dispozici tři karty výměny na straně herního plánu – můžete začít tah tím, že si jednu z nich vezmete a nahradíte ji svou, avšak musíte ji ihned použít. Na konci neúrodného roku již karty sklizně nepoužíváte, ale dáváte je do odkládacího balíčku.
Na prvním místě vyváženost
Pivo a chléb má za svůj hlavní princip rovnováhu, a to ve všem – balancovat musíte neustále.
Musíte sklízet, abyste měli materiály, produkovat, abyste se jich zbavili, a stavět, ať si pak uvolníte místo pro další kartu. Příliš mnoho sklízení vám přeplní skladiště, přílišné stavění vás zase na konci hry nechá bez bodů.
Koneckonců ve finálním hodnocení se pivo i chléb hodnotí zvlášť a počítá se to číslo, které je menší. Nějaký min-maxing v tom stylu, že byste třeba vařili jenom pivo, vám proto výhru stoprocentně nepřinese.
Druhý půvabný aspekt hry představuje neustálá nucená interakce se soupeřem. V úrodných letech si po každém kole navzájem vyměníte karty, takže musíte dobře zhodnotit, co použít, co si nechat, případně co doufat, že po tahu druhého dostanete zase nazpět. Můžete protihráči omylem nahrát dobrou kartu sklizně či výhodnou stavbu, ale stejně tak se můžete schválně zbavit toho, co by mohl potřebovat. V neúrodných letech si zase můžete dělat naschvály pomocí tří výměnných karet, které máte k dispozici oba. Pokud přesáhnete kapacitu svého skladiště, musíte přebytek surovin nabídnout soupeři; ani v tomto ohledu tedy nejste v bezpečí.
Taková třešinka na dortu je skutečnost, že na soupeřovo skóre nevidíte, a proto musíte spoléhat buď na svou paměť, nebo na odhad. K tomu ještě udržujte přehled o tom, jaké karty zrovna mezi vámi kolují a kdo má jaké bonusy z budov…
Probíhají tu tedy jak myšlenkové hry, tak neustálá optimalizace a plánování na několik tahů dopředu, a to s velkým množstvím proměnných. Nic proti ničemu, může to být geniálně jednoduché i bolestivě složité, ale nemusí to být nutně věc, ke které si budete chtít sednout po náročném dni v práci.
Obal hry slibuje herní dobu pro dva hráče od třicet minut nahoru, s čímž se nedá nesouhlasit. V případě opakovaných partií se naopak hra zrychlí natolik, že vám klidně postačí i dvacet minut.
Teoreticky ani jedno není úplně pravda, shodou náhod hned naše první partie probíhala ve čtyřech lidech (tedy na každé straně dva hráči) a i s touto obměnou zůstala zábavná. Problém byl akorát v tom, že zmíněná kombinatorika i psychologie se v tomto případě násobí dvěma, a tak se některé tahy neúměrně protáhly. Pokud však máte nastudovaná pravidla a nacvičenou spolupráci, může se jednat o docela příjemné zpestření.
Pivo a chléb nabízí celkem přímočarou hratelnost se sběrem a využíváním surovin, avšak rozšiřuje ji o nutnost dobře vyvažovat použití jednotlivých karet a průběžně zohledňovat při tazích vašeho soupeře. Pokud hledáte neotřelou strategickou zábavu pro dva hráče, lze tuto hru jen doporučit.
