Jste pirát, který se po nespecifikované námořní bitvě ocitá na opuštěném karibském ostrově. Nikdo z vašich druhů není naživu, takže vám doprovod dělá jen přidrzlý papoušek. A někde na ostrově se skrývá bájný poklad démonického Davyho Jonese (jde o produkt staré námořnické legendy, nikoli jen postavu z hollywoodských Pirátů z Karibiku). Vydáváte se jej tedy najít. Zhruba takto vypadá základní premisa dobrodružné hry Pirates VR: Jolly Roger, která v nejbližších dnech dorazí na Steam a o několik měsíců později také na PS VR2. V následujícím textu si probereme, čím vás tato novinka od polského týmu Split Light Studio může potěšit a čím naopak zklamat.
Příliš těšení může škodit
Při pročítání diskuzí fanoušků virtuální reality mám trochu obavu, zda někteří od Pirates VR: Jolly Roger nemají přehnaná očekávání. Nikoli ohledně kvality, ale především ohledně rozsahu. Jde o jednu z mála her pro VR, které vycházejí primárně pro počítače a od prvních promo materiálů se mohou chlubit detailní, áčkovou grafikou, takže je přirozené od ní čekat blockbusterové parametry. Je tedy hned na začátku potřeba říct, že Pirates VR: Jolly Roger je ve skutečnosti hra obsahově malá a hratelnostně skromná. Vývojáři slibovali, že na její konec se průměrný hráč dostane za čtyři až šest hodin. Pokud bude pečlivě hledat všechny poklady a plnit nepovinné výzvy, je to nejspíš realistický odhad. Ovšem já až tak puntičkářský nebyl a závěrečné titulky jsem viděl ještě před uplynutím čtvrté hodiny hraní. Není to určitě něco, co bych chtěl Pirates VR vyloženě vytýkat, protože podobně krátkých VR titulů najdeme spoustu, ale rozhodně na to chci upozornit.
Další věc, která nemusela být dopředu úplně jasná, je žánrové zařazení hry. Takže vězte, že Pirates VR: Jolly Roger je především adventura. Prozkoumáváte různé lokace, řešíte hádanky a zpřístupňujete si cestu dál. Akčnější pasáže, které tuto základní hratelnost zpestřují, sestávají z poměrně častých soubojů s nepřáteli a občasného lezení po skalách. V promo materiálech hry se mluví také o pastech, ale s těmi se vlastně setkáte jen v jednom případě. Pokud rádi plníte hry na 100 %, můžete se ještě bavit sbíráním porůznu rozházených či poschovávaných cenností, díky nimž si pak odemykáte výše zmíněné výzvy. Jedna spočívá ve šplhání v časovém limitu, druhá v hodu sekerou na terč.
Sviť, lampičko, sviť!
Pojďme se nyní na jednotlivé komponenty hratelnostní smyčky podívat blíže. Průzkum a hledání způsobu, jak odemknout cestu do další lokace, vám zabere většinu času. Hádanky nejsou nijak náročné a kdybyste se u nich přece jen zasekli, napoví vám buď výřečný papoušek, nebo přímo vnitřní hlas ústředního hrdiny. Musíte například najít různé součástky rozebraného mechanismu, pomocí nějž si otevřete mříž. Jindy mohutnou bránu otvíráte manipulací s pákami ve správném pořadí. Nejkomplexnější úkol vás čeká hned na začátku a principiálně připomíná klasické klikací adventury. Ocitnete se na pláži na pokraji džungle a objevíte zamřížovaný vchod do jeskyně. Klíč ke mříži se nachází v truhle, ale kolem té se poflakuje skupinka nepříliš přátelsky naladěných jaguárů. Takže musíte vylézt po skalách a svalit dolů balvan, jehož burácivý pád šelmy zažene. Abyste s klíčem v ruce mohli vylézt zpět, je nutné se potopit pod mořskou hladinu a z nalezených dílů sestavit krumpáč, kterým rozbijete kameny bránící vám v cestě.
Z prosluněné pláže se brzy přesunete do temných podzemních prostor – projdete si jeskyněmi, opuštěným žalářem či starobylým podzemním chrámem. V těchto prostorách se vám bude hodit lampa, do níž je potřeba doplňovat olej, aby dobře svítila. Umí však víc než to. S její pomocí lze vyslat magický světelný výboj, který likviduje kostlivce, ohnilé piráty a jiné pekelné potvory, které budete potkávat. Nedlouho poté ovšem najdete konvenčnější a zároveň užitečnější zbraň v podobě pistole s křesadlovým zámkem. Čas od času můžete protivníky také mlátit po hlavách (a jiných částech těla) různými kontaktními zbraněmi a nástroji. Ty však nemají velkou výdrž.
Nerozbitná keramika
Souboje patří spíše ke slabším složkám hry a působí víc jako rutinní vata než jako zdroj hráčského vzrušení. Vaše zbraně (tedy hlavně křesadlová pistole, případně lampa) jsou pomalé, zato nepřátelé velmi rychlí. Bojové úspěchy jsou tak odvislé hlavně od schopnosti mířit a případně ustupovat, aniž byste někam spadli nebo se zasekli o překážku. Jelikož je Pirates VR: Jolly Roger hrou pro virtuální realitu, vyloženě se nabízelo, aby v něm byl třeba šerm nebo nějaký jiný propracovanější systém kontaktního boje, ale nestalo se tak. V recenzní verzi mě navíc potrápila nemožnost upravit náklon ovladačů, neboť na mém headsetu (Questu 3 připojeném přes Steam Link) jsem musel mít nepříjemně vykroucené zápěstí, abych střílel rovně.
Nepotěší ani skutečnost, že hra nabízí jen velmi limitované možnosti interakce s okolím. Fyzika je omezená víceméně jen na (uspokojivé) reakce nepřátel na zásahy. Jinak ale nemůžete dělat nic. Maximálně zvedat předměty, které jsou ke zvednutí určeny. Bizarní skutečností je, že keramické nádoby, v nichž se občas nacházejí poklady, jde rozbíjet pouze výstřelem z pistole. Na údery pěstmi, sekerou či krumpáčem nijak nereagují.
Lesk i bída jeskyní
Víc než fyzikou Pirates VR: Jolly Roger zaujme grafikou. Ta není vůbec zlá, nicméně velmi těžko se její kvality zachycují ve 2D. V oficiálních promo materiálech hra vypadá až moc dobře a screenshoty či videa od hráčů jí naopak nedělají dobrou službu, protože jsou obvykle poznamenané výraznou kompresí a případně aliasingem, jemuž se lze účinně vyhnout jen na velmi výkonných sestavách. Kupodivu mě po vizuální stránce nejvíc nezaujala bujná džungle ani rozsáhlá jeskyně s barevnými krystaly, ale hlavně pasáž v jeskyni, kde se světlo z lampy efektně odráží od mokrých vápencových povrchů a vytváří tísnivou atmosféru. Povedený je také design nemrtvých pirátů, na které narazíte v pozdějších fázích hry. Budete ale potkávat také rozplizlé textury nebo objekty, jimž ke kráse schází ještě docela dost polygonů. Pokud jste hráli třeba Horizon Call of the Mountain, nad Pirates VR žasnout nebudete. Graficky se nachází minimálně o stupeň níž.
Pirates VR: Jolly Roger patří mezi hry, které není lehké hodnotit, protože záleží hlavně na kritériích, podle nichž ji chcete poměřovat. Při hraní jsem se bavil a stráveného času nelituji, nicméně mám předtuchu, že hráči, kteří očekávali rozsáhlé a komplexní dobrodružství, budou nutně zklamaní. Na Pirates VR se těžko bude vzpomínat jako na příklad klíčového titulu pro PCVR. Je to prostě jen vcelku sympatická, malá adventura, která se shodou okolností hraje ve virtuální realitě.
