Paw Paw Paw je kooperativní hra ve stylu beat 'em up z bočního pohledu. Tuto zábavnou hříčku nám přináší Simpleton, malé nezávislé studio z Indonésie, které můžete znát díky hrám jako Loading Story, Grammarian Ltd a Galactic Rush.
Nosit kalhoty je hrdelní zločin!
Představte si jeden krásný den, ve kterém sedíte doma na záchodě, na gauči, nebo dokonce na posteli a najednou vaši hodinu skvělého odpočinku u časopisu „Chvilka pro tebe“ zničí obrovský vesmírný kámen zvaný meteorit. Ten záměrně přistane ve vašem obývacím pokoji a udělá nejen krásnou díru do stropu ale i do podlahy. Místo toho, abyste byli totálně naštvaní a chtěli na někoho křičet ze všech sil, zjišťujete, že kámen ukrývá neznámý předmět. Předmět vás natolik fascinuje, že se ho rozhodnete vzít a rázem třímáte kouzelný materiál, jenž vám zcela změní život. Tento vzácný a takřka božský objekt není žádný Excalibur, kámen mudrců ani Ohnivý pohár. Není to ani ztělesněný Optimus Prime, ale je to zkrátka věc skrývající tajemnou realitu. Skutečnosti, o nichž můžete vědět jen vy sami – a co že je tento předmět vlastně zač? No přece obyčejné kalhoty.
Takto totiž začíná příběh této hry, v němž velký vůdce, král Králíček III., propadne záchvatu šílenství, který může souviset s nedávným přistáním meteoritu. Náhle se rozhodne, že každý musí nosit kalhoty, jinak bude čelit jeho hněvu. Odpůrci takového nesmyslu, mezi nimiž jsou i různá zvířata, vytvoří odboj známý jako skupina „protikalhoťáci“. Protože kdo by nechtěl ukázat svůj nahý zadek celému světu. Přidejte se k této skupině a bojujte za právo žít svobodně bez omezení v podobě kalhot – bez ohledu na to, kdo nebo co se vám postaví do cesty.
Grafické zpracování a chytlavý hudební doprovod
Než se pustíme do samotné recenze hry, rád bych se nejprve pozastavil u její grafiky. Na první pohled může působit dojmem, že se jedná o dětskou videohru, a přesně to jsem si myslel zpočátku také. Není se čemu divit, vzhledem k tomu, že se jedná o roztomilou hru plnou barev a zvířátek. Jakmile jí však dáte šanci a vyzkoušíte ji, zjistíte, že to není až tak dětská záležitost, protože hlavy nepřátelům byste jinak rozhodně sekat nemohli.
Paw Paw Paw má také poměrně chytlavý hudební doprovod, který vás po pár minutách rozhodně donutí si pobrukovat. Jsem si jistý, že nejsem jediný, komu záleží na soundtracku hry. Pro mne osobně totiž grafika není až tak důležitá, pokud má hra dobrý příběh a kvalitní hudbu – což Paw Paw Paw splňuje.
Zvířátka umí Česky
Zároveň bych rád zmínil, že mě docela překvapilo, že hra pocházející z Indonésie má kompletní českou lokalizaci. Teď můžeme namítnout, že se jedná o malou indie hru, takže překlad nestojí tolik peněz, ale v tomto případě mi o peníze nejde. Je totiž poměrně smutné vidět, jak velké herní společnosti mající peněz nazbyt nedokážou či nechtějí své hry překládat do našeho rodného jazyka. Pak tu máme malá studia, která možná ani nemají tolik finančních prostředků, a přesto investují do překladu, ale co si budeme povídat, někdy jsou tyto malé indie hry mnohem lepší než některé triple-A záležitosti.
Volba není až tak důležitá
Nejprve si musíte vybrat jednu ze čtyř postav nabízených na začátku: lučištníka, barbara, botanika a válečníka. Lučištník ovládá luk, který vám umožní zabíjet nepřátele na dálku, zatímco barbar vládne mocnou sekerou umožňující způsobovat velké poškození – i když pomalejším tempem. Pro skutečně hbité bojovníky je tu však botanik ovládající dýku. Klasický válečník je pak spíše klasickým univerzálním bojovníkem vybaveným mečem a štítem. Je to docela slušný výběr, vzhledem ke čtyřem hratelným zvířatům a skutečnosti, že je můžete mezi úrovněmi libovolně měnit: díky tomu můžete zjistit, jaký herní styl vám vyhovuje nejlépe.
Greenpeace na vás!
Jakmile se rozhodnete pro jednu z postaviček, přichází čas vrhnout se do třiceti úrovní příběhového režimu, který je určen až pro čtyři hráče. Mise jsou většinou rychlé a přímočaré: žádná z nich netrvá déle než pět až deset minut, což se zdá být pro beat 'em up ideální. Cílem je porazit každého nepřítele, na kterého narazíte, od krys přes různé druhy ptáků až po rotvajlery či jeskynní lidi.
Útočný arzenál, jímž disponujete, není nijak zvlášť rozsáhlý: dva normální údery, dvě speciální schopnosti a několik dalších komb k odemčení je tak akorát, abyste se vyhnuli pocitu přílišné repetitivnosti – v tomto ohledu pomáhá i tempo úrovní. Některé schopnosti postrádají nápaditost, ale mezi ty nejzajímavější patří vyslání velkého množství šípů na bojiště nebo uvěznění nepřátel v rostlinách či jejich zasažení silným štítem. S přibývajícími zkušenostmi a zvyšováním úrovně můžete získané body ve stromu dovedností utratit za vylepšení speciálních manévrů.
Abyste však mohli vylepšovat své dovednosti nebo nakupovat léčivé lektvary, musíte si nejprve zajistit herní měnu: jídlo. Jídlo lze získat poměrně snadno, v podstatě jen zabíjením nepřátel, rozbíjením beden, nebo dokonce kácením stromů. Ano, environmentalisté teď musí skřípat zuby, bušit pěstí do stolu a možná i sepisovat jakoukoliv petici za odstranění této mechaniky ze hry, protože kácení stromů je asi tak stejný hrdelní zločin jako kohoutí zápasy ve Far Cry 6.
Roztomilejší Souls hra
Chystáte-li hrát Paw Paw Paw sami, musíte se připravit na to, že to nebude v žádném případě snadné. Pokud se domníváte, že bezmyšlenkovité mačkání tlačítek vás provede celou kampaní Paw Paw Paw, jste na omylu. Osobně jsem si zpočátku myslel, že půjde o velmi jednoduchou hru, a to díky příběhu a celkovému podání, ale nakonec mě tento titul rychle přesvědčil o opaku. Triky, úskoky a blokování s cílem odvrátit jakékoliv poškození jsou nezbytné, protože obyčejní padouši se projeví jako tvrdí a zákeřně mazaní: je to takové okouzlující Dark Souls. Střety s bossy jsou pak docela obtížné a v některých ohledech docela nefér. Bez ohledu na obavy z překonávání bossů je dobré, že se objevují po několika úrovních, což zajišťuje dostatečné zpestření.
Zároveň se zde nachází i několik záludných úrovní s aktivitami, jako je sjíždění kopce na snowboardu, tlačení vozíku směrem k nepřátelskému táboru nebo překonávání hrozby pádu do smrtící jámy. Navíc celková svěžest hry je přímo ukázková díky mnoha prostředím, ve kterých budete bojovat, s nebezpečím rozesetým všude kolem. Počítejte tedy s tím, že na své výpravě za králem budete procházet lesy, centra měst, jeskyně, hory, vlaky a další místa.
Robin Hood z vás nebude
Navzdory své jednoduchosti má Paw Paw Paw v některých oblastech co zlepšovat. Z technického hlediska jsou hitboxy nerovnoměrné a tento nedostatek se ještě více projeví při použití bojovníka na dálku, jako je lučištník. Šípy, jimiž byste měli zasáhnout cíl, místo toho proletí kolem něj, což je poněkud frustrující. Robinu Hoodovi nebo Legolasovi by se podobná nepříjemnost nikdy nestala, a pokud ano, stejně by se o ní nikdo nedozvěděl. Navíc umělá inteligence společníků je prakticky nepoužitelná a často umírají s velkým utrpením. Vzhledem k tomu že stojí pořádný kus herní měny – jídla – se s nimi raději neobtěžujte.
Zbytečné herní mody, které ve hře být nemusí
Mimo kampaň jsou k dispozici další dva režimy, ale opravdu bych nedoporučoval ztrácet s nimi příliš mnoho času. Survival vás postaví proti vlnám nepřátel v těch nejnudněji vypadajících prostředích a vy jen musíte vydržet co nejdéle. Pak je tu režim VS, při kterém se můžete utkat až se třemi dalšími hr
Celkově je Paw Paw Paw slušná bojovka nesnažící se brát se příliš vážně, jejíž cena je úměrná několika hodinám stráveným hraním. Mise sice budete muset často opakovat, protože narazíte na zatraceně tuhé nepřátele, ale krátké úrovně vám pomohou tento stres odbourat. Rozmanitost v rámci úrovní je také opravdu dobrá, ale bylo by fajn mít k dispozici více pohybů. Bohužel vše sráží slábnoucí AI společníků a nespolehlivá detekce zásahů.
