Jedna malá, lehká krabička může přinést jedno velikánské mořské dobrodružství. Papírové moře od vydavatelství Mindok je jednoduchá karetní hra od tvůrců Bruna Cathala a Théa Rivièra. O český překlad se u nás postaral Karel Vlasák. A jaký má toto mořsko-papírové dobrodružství cíl? Získat mořské panny nebo hromadu bodů a především pobavit!
Vzhůru do karetních hlubin
Jako herní materiál vám poslouží 58 hracích karet jedenácti různých barev a šest přehledových karet, z nichž jsou dvě karty barvy a čtyři karty průběhu tahů, efektů a konce kola hry. Samozřejmě nemohou chybět ani pravidla. Vše je to schované v malé, nenápadné a velice krásné krabičce, která doslova odpovídá názvu hry. Obal v designu skládání papírových druhů origami však může být pro někoho, kdo vyhledává tenhle typ zábavy, trochu matoucí, neboť se v něm ukrývá karetní hra, nikoliv oblíbené japonské skládání rozličných motivů z papíru.
Příprava je velice snadná a rychlejší jsem dlouho nezažil. Připravte si přehledové karty, zamíchejte je a vytvořte dobírací balíček. Ten položte lícem dolů. Poté lízněte dvě vrchní karty a položte je vedle odkládacího balíčku na stůl. Ty budou zakládat dvě odhazovací hromádky. Následně náhodně rozhodněte o hráči, jenž začne. U nás to byl ten, kdo například naposledy snědl rybu, skládal origami nebo viděl moře.
Papírové moře se hraje na kola
Hraje se podle hodinových ručiček na tahy. Každý aktivní hráč musí provést následující kroky. Lízne si dvě karty z dobíracího balíčku, jednu si nechá v ruce a druhou odhodí lícem nahoru na libovolnou odkládací hromádku. Druhou možností je, že si vezme jen jednu kartu z jednoho z odhazovacích balíčků. Následuje vykládání. Hráč vyloží dvojici spárovaných karet. Páry poznáte dle znaku v levém horním rohu. Následně provede efekt vyložené dvojice.
Krabi například dávají dohromady jeden bod a jejich efekt je, že si můžete prohlédnout odhazovací hromádku, aniž byste měnili pořadí karet, a jednu si kartu si ponecháte. Nemusíte ji nikomu ukazovat. Za každý pár ryb je taktéž bod a jako efekt si doberete vrchní kartu z dobíracího balíčku. Efekty jsou jednoduché a jasné. Jakmile má hráč dohromady sedm bodů v součtu na stole i ruce, může kolo uzavřít. Pokud to neudělá, je na tahu soused po levici.
Kolo končí ve dvou případech. První je, že hráč jej ukončí – nechce-li nic riskovat –, každý hráč pak vyloží své karty na stůl, sečtou se body a zapíše se skóre. Druhá varianta se jmenuje Poslední šance. Tuto variantu zvolí aktivní hráč v případě, když věří, že ostatní i s případným tahem navíc nepřekonají jeho skóre. Aktivní hráč pak vyloží své karty, oznámí body a ostatní hráči následně provedou své tahy. Poté se počítají body a získávají odměny.
Kdo je vítěz?
Pravidla říkají, že je to ten, kdo získá čtyři mořské panny (jedná se prakticky o běžnou kartu, jako u párových, jen nasbíráte-li v tomto případě čtyři druhy, automaticky vítězíte, i kdyby soupeř měl o deset bodů víc) nebo překročí body potřebné k vítězství. Ačkoliv to není zakázané, mořské panny je nesmysl vykládat nebo odhazovat, vzhledem k tomu, že jejich efekt je použitelný především ve finálním počítání bodů. Ty jsou druhou cestou k vítězství a jejich počet ovlivňuje počet hráčů. Maximum, jak jste jistě odhadli, jsou čtyři. Ve dvou hráčích je nutné dosáhnout 40 bodů, ve třech 35 bodů a ve čtyřech 30. Případně vítězí ten, kdo v posledním kole překoná ostatní.
Hra obsahuje také sběratelské karty a prémiové karty. Každá z nich přináší jiné bonusy. Sběratelské karty se nevykládají a mají hodnotu dle toho, kolik jich získáte. Prémiové karty, jako třeba maják, hejno ryb nebo rodina tučňáků, naopak přináší bonus v podobě bodů ihned. Povětšinou se tak jedná o body, které potřebujete v součtech. Pravidla výše zmíněná možná zněla složitě, ve skutečnosti jsou ale velmi jednoduchá. Rozhodně však doporučuji si zahrát dvě až tři cvičné partie, protože v tomto případě skutečně platí, že praxí se člověk učí.
Herní doba se totiž liší dle vašich zkušeností. Poprvé jsme hráli jednu partii kolem čtyřiceti minut, kdy jsme se dohadovali, jestli vše děláme správně. Poslední partii jsme ve čtyřech zvládli do dvaceti minut a ve dvou máme nejrychlejší za patnáct. Znovuhratelnost se vytrácí pro mě obrovskou rychlostí, jakmile pochopíte herní mechanismy. Na stranu druhou, před spaním se jedná o ideální partii. Musím-li něco vyzdvihnout, je to nádherný, uklidňující, až melancholický design. Obrázky jednotlivých karet jsou kouzelné. Propopojení papírových skládaček s podmořským světem mě naprosto odzbrojilo a hlubiny okouzlily. Dočkáme-li se jednou nějakého pokračování, chtěl bych jen pro zábavu spatřit takto vyobrazeného složeného Spongeboba, který se bude držet za ploutev s mořskou pannou. Zní to jako blbost, ale říkám si, kdo žije v ananasu na dně moří? Vyobrazení je skutečně opojné. Až jsem si i jednu lodičku sám doma s nadšením musel složit.
Papírové moře je velmi jednoduchá hra plná zvratů a překvapení. Zpočátku zabaví na dlouhé večery a velmi rychle se ohraje, nicméně pravidla jsou velmi snadná, dobře napsaná a jedná se o karetku, kterou dokáží pochopit úplně všichni. Jedná se o zábavu do každé rodiny, kterou můžete kdykoliv vyndat, uklidit a díky velikosti krabičky nosit dokonce i na cestách.
