Víte, jak si Rytíři kulatého stolu pravidelně připomínali ctnosti? Chrabrost, síla, chránit bezmocné, říkat pouze pravdu, být odvážný a usilovat o moc jen pro svého krále? A zatímco první díl série Johna Gwynna Věrní a padlí s příhodným názvem Moc máme již za sebou, nakladatelství Host přineslo díl další, a právě v rámci rytířských ctností se jménem Odvaha. Pokud ale budete čekat něco ve stylu legendárního Lancelota, Gawaina nebo Percivala, zahrajte si raději Knight vs Giant: The Broken Excalibur, protože v dnešním knižním příběhu byste si tyto ctnosti vážně přáli přečíst.
Autor:
Vydavatel:
Série:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
John Gwynne
Nakladatelství Host
Věrní a padlí
Pavel Černovský
687
černobílý
pevná vazba
2024
978-80-275-2066-4
první
Tak, kde jsme to skončili?
Miluji rozsáhlé epické fantasy příběhy, od Pána prstenů po Kolo času. Doslova se v nich dokáži vyrochnit, i když se v nich zvládnu také občas ztratit. Ostatně takový Dům mrtvých je vážně chaos. Problémem pokračovacích dílů ale je právě určitá nenávaznost na díl předchozí, a i když Odvaha začíná okamžitě, kde Moc končila, měl jsem sakra problém se zorientovat. Většinu tohoto problému dokázala pokrýt úvodní mapa, ale stejně to není úplně ono, protože když se, řekněme, sto padesát stran snažíte znovu zajet do děje, vaše hlava vás má tendenci odrazovat, ať to dále neděláte.
Nic to ale nemění na tom, že se vrací všechny známé postavy. Velice otravná dívka Cywen, Nathair táhnoucí a likvidující všechno, co je před ním, i mladý Corban, jenž se snaží dostat s ostatními do jediného možného útočiště. Do toho zde je proroctví o Jasné hvězdě, několik politických machinací, rozházený svět, temné síly a samozřejmě Vojsko Padlých, protože když už je všechno v ohni, proč nakonec nerozfoukat i popel.
Troufnu si říct, že dějově a hlavně tempem příběhu jsme se nyní posunuli dál, než jsme v Moci mohli vůbec byť jen trošku doufat. Děj krásně graduje s přimíchanými akčními sekvencemi, kterých je nyní konečně více. Bonusem a velkou přidanou hodnotou je hraní na drsnější notu, neboť už nejde jen o postpubertální hrátky a problémy s tatínkem, ale více prostoru dostávají určité pasáže ohledně mučení nebo sexuální scény. Není to sice tak brutální jako v Makové válce, přesto velmi dobře vykreslené.
Zdroj: Nakladatelství Host
Odvaha nabídne i světlo v temnotě
Pokud něco John Gwynne umí, je to budování charakteru postav a donucení čtenáře, aby si je zamiloval. Jak už jsem zmiňoval u prvního dílu, ani jeden charakter není plochý, všechny hlavní postavy mají nějaké to pozadí a neskutečně mě baví koukat se, jak dospívají stránku za stránkou. Především mladý Corban. Na toho kluka se toho hodilo vážně hodně, ale jeho pasáž o přátelství a lásce je nádherná, klidná a dovolím si říct, že až skoro pohádková na to, co všechno čtenáře v některých momentech čeká.
Nic to nemění ani na tom, co všechno se děje na celém kontinentu a jak spletité události sunou děj kupředu. Jasně, musíte si zvyknout na vyprávění z více úhlů pohledu, ale ono to za to vážně stojí, protože jednotlivé části na sebe navazují. Především právě akční sekvence, v nichž John Gwynne místy připomíná skvěle píšícího Anthonyho Ryana. Jeho dílo Vyvrhel právě ukázalo, jak mohou vypadat skvěle napsané bojové sekvence, a Odvaha to možná i povyšuje na vyšší level. Upřímně si myslím, že takto popsanou akci jako čtenáři jen tak někde neprožijete.
Aby toho nebylo málo, na pozadí toho všeho je samozřejmě čistá a krásná fantasy. Lidé se vraždí už staletí, králové a královny bojují o území tisíciletí, ale v válka bohů pučící v pozadí a šedé eminence dílo vážně posouvají ještě o pár kroků dál. Odhalování všech těch budoucích akcí a plánů, které autor přichystal pro svou sérii, druhým dílem ani zdaleka nekončí a příběh určitě extrémně vygraduje, jakmile bude moci. Politika a intriky zde totiž také drží nadstandard, a tak si na některé odpovědi ještě budeme muset chvilku počkat.
Zdroj: Nakladatelství Host
Gwynne je známý svým realistickým stylem psaní, který kombinuje detailní popisy bitev s hlubokým prozkoumáváním emocí a motivací postav. Jeho svět je komplexní a propracovaný, my si to můžeme vychutnávat z první řady a není čeho litovat. Byť ten začátek je vážně chaotický a pro netrpělivé čtenáře může být hodně odrazující. Autor ale ukazuje, proč je jeho původní série natolik úspěšná a proč pobavila tolik čtenářů fantasy. Musím sice přiznat, že Hlad bohů je někde trošku jinde, ale Odvaha svému žánru rozhodně ostudu nedělá a já se nemohu dočkat, jak bude vrchol Věrných a padlých vypadat. Lásku k postavám zde totiž mám neuvěřitelnou a nechci, aby mi skončily na štítu.
