Gearbox se rozhodl ke kroku, který pravděpodobně nikdo nečekal. Studio je známé především díky populárnímu univerzu Borderlands, o kterém všichni víme, že je dost šílené. Společnost Gearbox Software se však z neznámého důvodu pokusila vytvořit hru na motivy vysoce ceněného titulu Tales from the Borderlands, za nímž stojí Telltale Games. Nejnovější přírůstek do série se jmenuje New Tales from the Borderlands a má být duchovním nástupcem předchozí hry. Účelem této recenze je říct vám, zda se to Gearboxu podařilo, nebo ne.
Máme tu trojici outsiderů
Ve hře New Tales from the Borderlands se můžete vžít do rolí tří hratelných postav, které jsou těmi nejhoršími, jaké jsem za poslední měsíce viděl. Nejprve se vám představí pacifistická vědkyně Anu, kterou opravdu nelze poslouchat, pak se vám představí její nevlastní bratr Octavio, snažící se být frajerem, a v neposlední řadě tu máte Fran, majitelku obchodu s mraženými jogurty.
Tato prazvláštní trojice se musí spojit, aby ukradla tajemný krystal z dobře střeženého trezoru, okamžitě ho prodala za pořádný balík peněz a mohla žít život, po kterém vždycky toužila. Nicméně aby to nebylo tak jednoduché, po zmíněném krystalu jde také otravný šéf megakorporace jménem Tediore a do toho všeho se ještě přidá podivná mimozemská entita
.Mnoho fanoušků na Borderlands miluje, že se příběh hlavních i vedlejších postav různě větví a vyvíjí. To však v New Tales from the Borderlands nečekejte. Hlavní trojice nemá pro své činy jiný skutečný důvod než rychlý zisk. Horší snad je, že se postavy ani nevyvíjí a svým způsobem na nic nereagují. Když v jedné epizodě naše pacifistická vědkyně vrazí nepříteli do oka pistoli a zabije ho, člověk by tu čekal nějakou zásadní změnu charakteru, vinu apod., ale to se nekoná – místo toho vtipkuje, že je to její nový styl.
Kdo psal scénář?
Na New Tales from the Borderlands mi vadilo neustálé přepínání mezi postavami. Neměl bych s tím problém, kdyby to nebylo každých zhruba pět minut. Dobře, teď možná přeháním, ale pořád platí, že než se stačíte sžít s jednou postavou, hra vás okamžitě přepne na jinou. Zároveň by se nemělo zapomínat, že se jedná o titul na motiv Telltale Games, tedy interaktivní film, který přichází s nějakými quick-time eventy, ale z větší části jste jen v roli diváka.
Co se týče rychlých zkoušek vašich reflexů, máte jich jen několik a spočívají především ve stisknutí tlačítek v přesném pořadí, v jakém se zobrazují na monitoru, nebo šipky v určitém směru. Jen tak mimochodem, pokud šipka ukazuje doleva, stisknete tlačítko A. Občas se vám naskytne příležitost ke střelbě, která funguje tak, že myší najedete na nepřítele, kterého chcete zasáhnout. Chápu, že se vývojáři pokouší hru nějakým způsobem okořenit a zároveň udržet hráčovu pozornost, ale rozhodně by to šlo udělat lépe.
Možná to vypadá, že jsem proti New Tales from the Borderlands zaujatý, protože jsem zatím neřekl nic dobrého. Problém je ale v tom, že na tomto titulu nemohu najít nic moc pozitivního. Postavy jsou velice špatně napsané, nemají jinou motivaci než rychle vydělat peníze, jejich příběh není vůbec dobře vykreslený ani rozvinutý. Člověk by si myslel, že to zachrání alespoň vtipy, jenže ani to ne. Možná už se ve svých ani ne třiceti letech řadím to role boomera, a proto nedokážu ocenit vtipy, ve kterých má robot prodloužený orgasmus nebo se baví na téma análního znásilnění apod.
Všichni víme, že Telltale Games umí vytvářet vlastní hry. Pokud jste hráli Wolf Among Us, The Walking Dead nebo předchozí Tales from the Borderlands, víte, že pokaždé měli velkou volnost. Mohli jste se toulat po okolí a hledat sběratelské předměty, vést různé dialogy s ostatními postavami nebo si jen užívat prostředí. Bohužel v New Tales from the Borderlands je toto kouzlo pryč, což je docela škoda. Je to o to horší, když zjistíte, že studio Gearbox Quebec, které nemá s vývojem rozvětvených her žádné zkušenosti, najalo část původního týmu, jenž pracoval na výše zmíněném Tales from the Borderlands. Proto absolutně nechápu, co se mohlo pokazit – myslím, že jak samotné studio, tak i fanoušci by byli raději, kdyby se vývoje opět ujali Telltale Games. Po lokacích se sice stále můžete volně pohybovat, ale máte velmi omezený prostor a jediné, co můžete najít, jsou peníze, za které si můžete koupit doplňky (ty jsou pouze kosmetické, jinak nemají žádné další využití) nebo akční figurky, s nimiž můžete
Minihra s válečnými figurkami
Během svého dobrodružství, jehož cílem je ukrást krystal, můžete nasbírat celkem sedmnáct figurek, se kterými budete bojovat. Rád bych řekl, že se jedná o skvělou minihru, při níž se zabavíte, ale není tomu tak. Opravdu se snažím najít na titulu něco skvělého a rád bych vám o tom pověděl, ovšem nic takového opravdu není. Co se týče figurek, klání začíná tím, že si vyberete jednu ze sedmnácti postaviček, které mají klasické statistiky jako poškození a obranu. Po výběru se spustí zápas, který funguje pomocí quick-time eventů a mačkání tlačítek myši, to je vše. V této minihře se neprohrává, takže se nemusíte vlastně ani snažit.
Ha! Konečně něco kloudného
Co nemohu hře New Tales from the Borderlands vytknout, je grafika. Musím přiznat, že jsem ještě neviděl, aby hlavní postavy vypadaly hůř než vedlejší, ale této hře se to podařilo. Teď vážně, kreslený styl, kterým je titul proveden, má v sobě jisté kouzlo a svým způsobem zachraňuje jinak špatný celek. Dabing postav – ačkoliv přinejmenším v případě Anu trhá uši – je povedený. Teď to vypadá, že si protiřečím, tak to vysvětlím. Michelle Rambharose, která propůjčila hlas Anu, odvádí s dabingem skvělou práci. Je vidět, že se opravdu pokouší, aby její postava projevovala emoce, a to ve velké míře, prostě do toho dává všechno. To, že je neposlouchatelná a v některých případech spíše kýčovitá, je však jiná věc.
Je New Tales from the Borderlands opravdu špatný?
Osobně bych Nové příběhy z Pohraničí přirovnal k Mafii 3 nebo ME: Andromeda, a to jen proto, že oba tyto tituly nebyly komunitou přijaty dobře. Troufám si však tvrdit, že jakmile by nenesly jména velmi populárního univerza, vlna nevole vůči těmto dvěma projektům by nebyla tak velká, a to je stejný případ i New Tales from the Borderlands. Kdyby šlo o úplně jinou hru, která by s touto sérií neměla nic společného, byla by přijata mnohem lépe než nyní. Samozřejmě se mohu mýlit a konečný verdikt komunity by byl nakonec stejný.
New Tales from the Borderlands se poněkud těžce hodnotí, protože svým způsobem má potenciál na to, aby se stal plnohodnotnou součástí zajetého univerza Borderlands. Bohužel vývojáři z neznámého důvodu nedokázali potenciál uchopit a místo skvělého titulu jsme dostali něco, co bych možná nazval zkušebním testem fanouškových nervů. Opravdu doufám, že podobně jako v případě série Postal se na tento díl zapomene a bude se dělat, že nic takového neexistuje.
