Italské studio Milestone vydalo další ročník virtuální verze světového šampionátu v silničních motocyklech, MotoGP 22. Ten samozřejmě, jak už to tak u všech motorsportových klání bývá, přináší do hry kompletní sezónu tohoto roku se všemi jezdci, závody, týmy a dalšími věcmi okolo. Na rozdíl od kolegy F1 od Codemasters zde máme k dispozici kromě královské kubatury i kompletní plejádu doprovodných sérií, tedy Moto2 a Moto3. Asi největší novinkou oproti předchozímu dílu, nebo spíše rozdílem, je návrat historického režimu a také vyladění všech aspektů k ještě větší dokonalosti, což z MotoGP 22 dělá zase o trochu lepší simulaci, než tomu bylo před rokem. Jak se nový díl v celkovém ohledu povedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
Historický režim znázorňuje ikonickou sezónu 2009
Jak už bylo v úvodních větách řečeno, do virtuální série MotoGP se po roce vrátil historický režim. Ten konkrétně znázorňuje několik útržků z každého závodu sezóny 2009 a osobně mohu s klidným svědomím říci, že je návrat historického režimu skvělým zpestřením. Samotné vyprávění příběhu je zpracováno dobovými záběry z dané sezóny, kdy o celkové vítězství bojovali až do posledního závodu čtyři legendární jezdci. Kdo neví, tehdy spolu krvelačný souboj svedli Valentino Rossi, Casey Stoner, Jorge Lorenzo a Dani Pedrosa. V té době to byla jedna z nejikoničtějších bitev a zřejmě i nejlepší sezóna, jakou tento šampionát za poslední desetiletí zažil. Sice nejsem úplně zapálený fanoušek MotoGP a raději dám přednost formulím, ale něco jsem o tomto klání zaslechl i v reálu.
Každý záběr vám znázorní a v krátkosti popíše určitou situaci, po níž se následně vrhnete do hry s několika výzvami. Podobu zpracování bychom mohli hledat například u nedávných her od Codemasters, i když úplně totožné to není. Přece jen tomu chybí nějaký ten příběh, který by ovšem i u MotoGP mohl být zajímavý. To je ale otázka možná až blízké budoucnosti, jestli se Milestone do těchto vod bude chtít pustit. Já osobně bych tuto možnost ve hře vyzkoušel, jelikož jak v GRID: Legends, tak i F1 2021 se mi příběh líbil a bezpochyby by mě zajímalo, jak by se s touto nelehkou výzvou dokázalo italské studio popasovat.
Kariérní režim nenabízí téměř žádné inovace
Ačkoliv je historický režim v MotoGP 22 příjemným zpestřením, to samé se bohužel nedá říct o samotné kariéře, která je stručně řečeno identická s předchozími ročníky a nenabízí téměř žádné inovace. Jak už to tak u této série bývá, na úplném začátku si vytvoříte svého jezdce. Toho můžete samozřejmě do detailu upravit k obrazu svému. Následuje výběr šampionátu, ve kterém chcete vaši vysněnou kariéru začít, a hurá do hry. U tohoto bodu se ovšem na chvíli zastavím, jelikož výběr kubatury značně ovlivní vaše první hodiny ve hře. Pokud máte s virtuálním MotoGP zkušenosti, asi není úplně nutné ztrácet čas juniorskými šampionáty Moto2, případně Moto3. Jestli jste ovšem absolutní nováček série, osobně doporučuji začít od píky a nejprve nabrat zkušenosti z nižších kubatur. Přece jen je MotoGP 22 zase o něco blíže realismu, a i když samotný jízdní model je zde na velmi dobré úrovni, pro nové hráče simulovaných závodních her, a zvláště těch motocyklových, budou první hodiny představovat čisté peklo. Milestone ovšem u tohoto dílu myslel i na nováčky a do MotoGP 22 implementoval detailní tutoriál, který by vám měl alespoň trochu objasnit absolutní základy zdejšího ovládání a jízdního modelu. Nepočítejte ale s tím, že absolvování tutoriálu vás ovládání naučí, to budete do rukou dostávat až postupem času po dokončení několika závodů.
V prvních víkendech pravděpodobně budete končit na beznadějných posledních příčkách, a to i na nižší obtížnosti. Jakmile se alespoň trochu vypracujete, pocítíte opravdu razantní skok ve vašich zkušenostech a třeba v další sezóně nebo posledních závodech již budete moci přemýšlet i o nějakém tom prvním vítězství. Abych to tedy shrnul, jízdní model je ze začátku opravdu nemilosrdný a některé hráče může pravděpodobně i frustrovat. Čím více ale zdejší fyziku začnete chápat, tím pro vás bude MotoGP 22 zábavnější a po několika hodinách vás závodění bude jednoduše bavit. Ruku v ruce jde s jízdním modelem i zpracování umělé inteligence, která je v některých ohledech nerovnoměrná. V některých chvílích vás dokáže překvapit svou přílišnou agresivitou, která hlavně v začátcích může představovat problém. Mnohdy se stalo, že mi soupeři z ničeho nic vjeli do mé závodní stopy, což většinou, kvůli menším zkušenostem, představovalo jistý pád z motorky. Také jsou schopni jít pro vaše úspěšné předjetí i za hranice pravidel a mnohdy si všimnete vyjetí mimo trať. Nepochopitelně jsou soupeři rychlejší také při zatáčení, až to někdy působí, jako by vůbec nebrzdili. Naopak na dlouhých rovinkách jejich výkonnost klesá a zrovna na těchto částech okruhů jsem AI nejvíce předjížděl. V tomto ohledu by měl Milestone ještě zapracovat, umělou inteligenci patřičně vyladit a naučit ji větší férovosti, protože ve výsledku trochu kazí jinak zábavnou jízdu.
Kromě samotného závodění se ale musíte patřičně starat i o vaši stáj. K tomu vám poslouží detailní správa vašeho týmu, v níž najímáte nové inženýry, vyvíjíte vaši motorku pro větší konkurenceschopnost a tak dále. Nějakému lehkému managementu se tedy také nevyhnete. Jeho aspekty, jak už bylo řečeno, jsou prakticky totožné s předchozími ročníky, bez téměř žádných velkých inovací. Pokud už jste veterán série, který vlastní předchozí dva tři díly, MotoGP 22 vás v tomto ohledu asi nijak nedokáže překvapit.
Další režimy jsou klasickou plejádou
Tím jsme si shrnuli první dva režimy a nyní se pojďme vrhnout i na ty zbývající. Kromě kariéry a historického režimu je přítomen také klasický Quick Race, který se dále rozděluje na několik podkategorií. V té první si libovolně naservírujete závod, což znamená, že si vyberete okruh, kubaturu, jezdce a nastavíte si libovolné aspekty, jako je délka závodu či obtížnost vašich soupeřů. Druhá podkategorie nabízí tvorbu vlastního šampionátu. Buď můžete za libovolného jezdce odjet celou oficiální sezónu 2022, či si některé závodní víkendy odstranit, případně přesunout, nebo si kompletně vytvořit vlastní sezónu dle vašich představ. Pod třetí podkategorií se skrývá klasická časovka a poslední nabízí možnost rozdělené obrazovky neboli split screenu. Závod s kamarádem na jednom počítači tak rovněž nebude problém.
Co se týče multiplayeru, ten je taktéž podobný tomu z předchozího dílu. Novinkou je částečná podpora cross-playe, která však není úplně kompletní a vztahuje se pouze na daný typ konzole. Jednoduše řečeno si majitelé PS5 mohou zahrát s majiteli PS4, nikoli však Xboxu či PC, a opačně. Počítačoví hráči tak v tomto ohledu mají prozatím smůlu a doufám, že v budoucích ročnících Milestone implementuje kompletní podporu cross-playe.
Vizuální stránka má stále několik nedostatků
Jak už jsem z mých předchozích recenzí zvyklý, na závěr vám předám dojmy i ze samotné vizuální stránky. Ta sice dosáhla určitých změn oproti minulosti, avšak stále má také několik nedostatků. Zpracování samotných tratí a motorek je na velmi dobré úrovni. Zlepšilo se rovněž i nasvícení, kterého si nejvíce všimnete při osvícené trati katarského Losailu. Co už tak slavné není, je bezprostřední okolí okruhu, jemuž vývojáři zřejmě příliš mnoho času nevěnovali. Nijak fantasticky nepůsobí ani tváře jednotlivých jezdců, i když i v tomto ohledu jsme se dočkali drobných změn. Proto má Milestone do dalších let ještě co zlepšovat, aby se série MotoGP stala nadprůměrnou i po vizuální stránce. Vývojáře ale naopak musím pochválit za skvělou optimalizaci.
MotoGP 22 jsem měl možnost rozehrát ještě před oficiálním vydáním a již v této době byla technická stránka na skvělé úrovni. Za celou dobu hraní jsem si nevšiml žádného kolísání snímkovací frekvence ani žádného záseku či pádu hry. Díky nižším systémovým požadavkům si PC verzi MotoGP 22 zahrají i majitelé starších a slabších sestav, za což vývojáře chválím. Tím jsme se dostali na úplný závěr naší recenze a teď už nezbývá nic jiného než se vrhnout na klasické závěrečné zhodnocení.
MotoGP 22 je v celkovém součtu spíše drobnou inovací předchozího dílu, který posunuje některé aspekty zase o něco blíže realitě. Nebýt několika nedostatků v podobě špatně vyladěné umělé inteligence, některých neduhů v oblasti vizuální stránky a absence větších novinek, byl by MotoGP 22 absolutně dokonalý titul pro nováčky i zaryté veterány série. I přesto je však tento díl tím nejlepším, co Milestone kdy do světa vypustil. Za mě osm bodů z deseti.
