Četli jste naši recenzi na Mortal Kombat 1? Článek, stejně jako samotná hra, vyšel už před rokem, takže vám jej raději připomeneme: Restart slavné bojovkové série jsme pochválili. Skvělou grafikou a zpracováním soubojů jsme byli okouzleni, příběh nás víceméně uspokojil, ale ošívali jsme se nad tučnou cenovkou. O prvním příběhovém rozšíření nazvaném Mortal Kombat 1: Khaos Reigns bychom ve stručnosti mohli říct vlastně to samé. Tuto recenzi jste si ovšem určitě neotevřeli jen proto, abyste se spokojili s podobně lakonickým konstatováním. Pojďme si tedy Khaos Reigns rozebrat podrobněji.
Miláček davů
Mortal Kombat je celosvětově o něco méně populární než konkurenční série Street Fighter a Tekken, které preferují zejména asijští hráči. Nikdo ovšem nemůže zpochybnit, že jde o jednu z nejznámějších a nejvlivnějších videoher všech dob, jejíž výrazné otisky nalezneme v širší popkultuře. A tím nemyslím jen filmové, knižní či komiksové adaptace, ale také zlidovění různých prvků – například hlášek „choose your fighter“ nebo „finish him!“. Přiznávám, že sám jsem své první dětské krůčky na internetu absolvoval pod přezdívkou převzatou od jednoho z hrdinů Mortal Kombatu a e-mailovou adresu nesoucí jeho jméno používám dodnes.
Tvůrci z NetherRealm Studios dnes jdou této obecné popularitě naproti přidáváním hostujících bojovníků z jiných popkulturních franšíz. Vybudovali ji ovšem již dávno výraznými původními postavami, přístupností pro začínající hráče, stylizovanou splatterovou brutalitou a spektakulárním audiovizuálním zpracováním, které se po celá 90. léta nikomu nepodařilo úspěšně napodobit. Počínaje předchozím restartem Mortal Kombatu z roku 2011 série přitahuje mainstreamové publikum rovněž velkým důrazem kladeným na příběhovou kampaň pro jednoho hráče. Vyprávět příběh už krátce po zrodu moderních bojovek zkoušely třeba série Fatal Fury: King of Fighters nebo Art of Fighting, ale novodobý Mortal Kombat posunul laťku o pořádný kus výše díky propracovaným příběhovým cutscénám.
Je svůdné být bohem
Děj Khaos Reigns začíná jednou z mnoha roztržek mezi dlouhodobě znepřátelenými klany nindžů. Scorpion, čelní představitel klanu Širai rjú, je napaden přímo během své svatby s partnerkou Harumi. Útok má pochopitelně na svědomí jeho zhrzený bratr Sub-Zero, velmistr klanu Lin-kuej, jemuž dominují hlavně Sub-Zerovy učednice Sektor a Cyrax. Veškeré sváry odehrávající se v Pozemské sféře (Earthrealm) ovšem brzy musí ustoupit do pozadí, neboť se objeví závažnější nebezpečí. Vládci Sféry chaosu (Khaosrealm) Havikovi se podaří unést Strážce času Gerase a do zajetí záhy padne také Sub-Zero, který ve své impulzivnosti vojska Chaosu pronásleduje. Liu Kang se proto rozhodne sestavit ze Scorpiona, Cyrax a Sektor tým, který má zapomenout na dosavadní animozitu a vydat se překazit Havikovy zlotřilé plány.
Mortal Kombat 1 představením nekonečného počtu paralelních časových linií, v nichž postavy potkávají velmi odlišné osudy, zavlekl sérii do osidel kontroverzního konceptu multiverza, které se již popkulturním fanouškům zajídá. Mortal Kombatu však svědčí lépe než superhrdinským filmům, kde vědomí, že žádná událost není definitivní, narušuje pocit napětí. Nechceme přece, aby staré a oblíbené postavy hru opouštěly jen proto, že se jejich příběhový oblouk uzavře (ať už brutální smrtí, či přívětivějším způsobem). Zároveň můžeme ocenit, že je máme k dispozici ve více variantách, mezi kterými si lze vybírat. Popkulturní postavy bohů a polobohů snad mají nárok na nesmrtelnost i na pavučinu různých, navzájem nenavazujících, příběhů do stejné míry, jako jí mají bohové, o nichž se dozvídáme z orálně předávaných mýtů a legend.
Chaos vládne, ale ne moc přesvědčivě
Předrenderované cutscény si v Khaos Reigns udržují filmařskou bravuru, jíž se Mortal Kombat mohl chlubit již v minulosti. Jednoduchost a velká žánrová nadsazenost vyprávěného děje jim nijak neubírá schopnost poutat pozornost. Vlastně cutscény hravě překonávají veškeré dosavadní pokusy Mortal Kombat adaptovat do filmu. Přesto je příběhová kampaň ve srovnání se základní hrou citelně slabší. Částečně za to může menší rozsah, a tedy i menší počet ovladatelných postav. Výraznější problém ale představuje skutečnost, že děj je spíše jakousi odbočkou od hlavních výzev, jimž hrdinové čelí, a chybí mu hlubší motivy i zajímavější záporák.
Nepopírám, že je Havik ve své nové podobě skvěle zahraný a že je mu vlastní jisté zlověstné charisma. Nedozvíme se však nic o jeho motivacích, což z něj dělá prosté naplnění stereotypní šablony zlouna, jehož zkaženost se manifestuje hlavně neustálým řečněním o chaosu a maniakálním smíchem. Završení vyprávění je bohužel vyloženým zklamáním, jelikož mu schází potřebná gradace a působí tak nepříjemně náhle a useknutě.
Ženy ve zbroji
S rozšířením příběhu přináší Mortal Kombat 1: Khaos Reigns také staronové postavy. Tou obecně nejoblíbenější je Noob Saibot, démonický nindža s temným zevnějškem i duší. Přiznávám ovšem, že v mém hráčském srdéčku bylo vždycky místo spíše pro dvojici Sektor a Cyrax, která mě v novém zpracování potěšila. Obě postavy se prvně objevily v Mortal Kombatu 3 jakožto mužští členové Lin-kuej přetvoření v nelítostné kyborgy neschopné mluvit lidskou řečí. V základním Mortal Kombatu 1 se dvojice objevila v řadách asistujících (tedy přímo nehratelných) bojovníků, přičemž si zachovala původní podobu i genderovou identitu. Khaos Reign však odhaluje, že v současné časové linii stvořené Liu Kangem se věci odehrály trochu jinak. Nejenže Sektor a Cyrax jsou tentokrát ženy, ale zároveň zůstaly lidmi, neboť namísto úplného přetvoření v kyborgy si jen oblékly speciální robotickou zbroj.
Stopy původních charakterů, s nimiž se obě postavy roku 1995 zrodily, však zůstaly zachovány. Cyrax je z dvojice ta více soucitná a pochybující, zatímco Sektor zůstává oddaná Sub-Zerovi a jeho zásadám. Vlastně se divím, že robonindžové dosud tak trochu stáli ve stínu jiných postav, neboť skvěle vypadají a mají efektní, snadno proveditelné speciální útoky. Moderní redesign Sektor i Cyrax každopádně dopadl stejně dobře jako jejich dabing a hraní za obě tyto postavy je zábava.
To nemá cenu! Má to cenu?
Později budou v rámci rozšíření odemčeni ještě tři hostující bojovníci – vrahoun Ghostface ze slasherové série Vřískot, terminátor T-1000 (ano, ten z tekutého kovu) a barbar Conan. Spolu s vydáním Khaos Reigns se několika bezplatných bonusů navíc dočkali i majitelé základní verze hry. Jde o nové arény, znovuzrozený herní režim Towers of Time a hlavně animality. Tyto variace populárních fatalit, groteskně brutálních poprav poraženého protivníka, se kupodivu dosud objevily jen v Mortal Kombatu 3 a jeho pozdějších verzích Ultimate Mortal Kombat 3 a Mortal Kombat Trilogy. Při provedení animality se vítězný bojovník doslova promění ve vražedné zvíře. Cyrax se kupříkladu stává obří vosou napouštějící své protivníky jedem. Sektor nepřátele drtí v těle nosorožce. Vražedná ovšem dokáže být i taková Kitana, jejímž zvířecím alter egem je přerostlý kolibřík.
Právě s přihlédnutím k tomu, že část nového obsahu je vlastně zdarma dostupná pro všechny, je největším problémem Khaos Reigns jeho cena. Za bezmála 50 eur (cca 1200 korun) se prodává spousta rozsáhlých, plnohodnotných her, zatímco tady dostanete zhruba tříhodinovou kampaň a šestici nových postav. Jak moc vám přijde cena tohoto rozšíření adekvátní, nechám na vás. Je to hodně subjektivní záležitost a nefandím nějakému přepočítávání vynaložených peněz za hodinu zábavy ani podobným fintám.
Mortal Kombat 1 je v současnosti nejspíš nejatraktivnější bojovka pro široké hráčské publikum a dovede nadchnout grafickým designem, zajímavými postavami, parádním zpracováním soubojů a říznými cutscénami. Khaos Reigns potěšení ze singleplayerového zážitku rozšiřuje, ale již o něco méně chytlavým způsobem než základní hra. Zůstává také otevřenou otázkou, jestli množství nového obsahu odpovídá poněkud nadstandardní ceně.
