Morkredd je velmi jednoduchá puzzle kooperativní hra od vývojáře Hyper Games a vydavatelství Aspyr. Naším hlavním úkolem v této hře je tlačit světelný kruh nazvaný Orb přes různé překážky, nástrahy a logické hádanky. Orb osvětluje malou část hrací plochy, po které se můžeme i s naším co-op parťákem pohybovat. Ve zmíněném světelném okruhu Orbu jsme v bezpečí, avšak jakmile vykročíme mimo okruh světla, temnota nás pohltí a my umíráme. Největší pozornost musíme soustředit hlavně na to, aby stíny vytvořené naší herní postavou neublížily našemu co-op parťákovi. Tento způsob hraní funguje téměř celou hru bez nějakých větších změn.
Tajuplnost na prvním místě
Herní prostředí Morkreddu nám připomíná pozůstatky nějaké archaické vyspělé podzemní civilizace s prvky různých fantasy tvorů. Samotné grafické prostředí vypadá krásně a severští autoři hry si s ním vyhráli poměrně dost. Vyvolává v nás hned od začátku tajuplnou atmosféru, kde opravdu netušíme, do čeho to vlastně jdeme. Hudební stránka má v tomto směru také dost podstatný vliv a hře jen přidává na záhadnosti. Pocity toho, že nás něco sleduje a na každém tmavém rohu na nás čeká smrt, jsou velmi dobře vyzdvižené.
Během hraní však pomalu zjišťujeme, že hra se drží systému, jak se říká, „na jedno kopyto“ a až po téměř 70 % progresu hry dochází k nějaké změně a oživení. Právě proto nám hra po pár desítkách minut hraní přijde nezáživná, poměrně nudná a stereotypní. Podobný přechod je i z poměrně zajímavých archaických lokalit do prostředí nechutnějšího biologického vzhledu. Příběh je velmi chatrný, což na jednu stranu přidává hře na tajuplnosti, ale na druhou stranu se toho během celého hraní moc nedozvíme. O nějaké zápletce či rozuzlení děje se tu tak ani nemůžeme bavit.
Co Morkredd nabízí?
Morkredd nabízí mimo DLC další dvě možnosti hraní. Jednou z nich je již zmíněný multiplayer, druhou možností je „překvapivě“ singleplayer. Tyto možnosti se od sebe téměř neliší, až na jeden velmi podstatný element. Během multiplayeru hrajete samozřejmě se spoluhráčem a hra nám v jistých pasážích symbolicky připomíná i vztah, kdy oba partneři před sebou tlačí světlo, aby přežili, a zároveň musí dávat pozor jeden na druhého.
Samozřejmě ve dvojici se to táhne lépe. To narážíme hlavně na singleplayer, kdy musíme ovládat dvě postavičky naráz, což je holý nesmysl. Představme si, že musíme za pomoci kláves sledovat jedním okem jednu postavičku a druhým okem postavičku druhou. K tomu ještě přidejme ovladatelnost jak šipkami, tak současně i WSAD. Jen toto dá člověku hodně zabrat a my musíte myslet na čtyři věci naráz. Přitom ještě musíme plnit cíl samotné hry, dávat pozor na různé překážky a snažit se plnit logické questy. Za nás je tento mód absolutně nedomyšlený, nedotažený, a další komentář k tomu není potřeba přidávat. Proto se ještě vrátíme zpět k multiplayeru, na kterém hra staví. Zde je velká škoda, že ho můžeme hrát jen buď u jedné klávesnice, jako na začátku minulého století, nebo přes často nefungující Steam Remote Play Together.
Klasický online multiplayer zde bohužel chybí. Při tomto způsobu hry zde nastává problém u akčního tlačítka shift, kdy hráč musí zbytečně řešit situace, které jsou způsobené špatnou ovladatelností Remotu. Konkrétně pokud zmáčkneme levý shift, automaticky se spustí i pravý a to může během hraní nadělat pěknou neplechu. Zajímavé a dost náročné jsou achievementy na Steamu, kdy většina z nich nepřekonala ani 10 % dosáhnutí a téměř polovina není dosažena ani ze 3 %. Když už jsme u achievementů, zmíníme jeden z nich, který můžeme získat, pokud se nám podaří hru projít do dvou hodin. Zde zdůrazňujeme, že nejde o nějak velmi časově náročnou hru – nám se ji podařilo projít přibližně za tři hodiny. Za aktuální cenu 16,79€ Morkredd nabízí moc málo muziky, proto jej spíše doporučujeme ve slevě.
Morkredd je kooperativní logická puzzle hra, která není příliš časově náročná. Překvapí vás v ní tajuplnost prostředí, zvýrazněná pěkným grafickým zpracováním a atmosférickou hudbou. Příběh, ovládání a cena tu celkem výrazně pokulhávají, ale největším přešlapem je nedomyšlený singleplayer.
