Omlouvám se, že začnu neoriginálně: Moons of Darsalon je v zásadě křížencem slavné logické série Lemmings a plošinovky typu Oddworld: Abe's Oddysee. Pravděpodobně už jste na toto přirovnání narazili mnohokrát, ale je natolik výstižné, že se mu nechci vyhýbat jen proto, abych působil neotřele.
Španělské indie studio Dr. Kucho! Games, jehož jádro de facto tvoří jediný vývojář, v této dlouho vyvíjené hře navazuje na svou starší arkádovku Pilots of Darsalon. Jak název napovídá, zavítáme na množství měsíců obíhajících vzdálenou planetu Darsalon. Na ní se pohybují lidští pracovníci, takzvaní darsanauti, kteří zde těží vzácné suroviny. Jelikož měsíce jsou nehostinné, řada pracovních týmů se na nich ztrácí. Je tedy na vás vypravit se na třicítku záchranných misí a dovést všechny nešťastníky zpět na stanici.
AI tvoří retro
Výrazným prvkem Moons of Darsalon je retro stylizace, která působí chytlavě a je schopna vyvolat nostalgii, ale nevztahuje se přímo ke konkrétní éře v dějinách videoher. Nahrávací obrazovky imitující načítání programu z magnetofonové kazety okatě odkazují na osmibitový počítač Commodore 64. Barevná paleta a několikavrstvé paralaxní pozadí ovšem připomene spíše hry z přelomu šestnáctibitové a dvaatřicetibitové éry. Vzpomeňme třeba na série Earthworm Jim nebo právě na Oddworld.
Jiný druh retra nejdeme v key artech, kterými se během nahrávání můžeme pokochat. Ty nesou jasný estetický nádech přebalů z amerických brakových sci-fi magazínů z 50. let a zároveň je z nich poznat generativní AI model Stable Diffusion. Hlavní vývojář Moons of Darsalon, známý jako Dr. Kucho!, otevřeně přiznává, že umělou inteligenci k výrobě těchto obrázků opravdu použil. Pokud se to někomu nelíbí, může si v menu navolit starší verzi obrázků, které vypadají méně bombasticky, zato jsou tvořené ručně.
Příkazy a vynálezy
O co ve hře jde? V každém levelu musíte hledat osiřelé darsanauty, ochránit je před nebezpečím a v pořádku je dopravit na základnu. Darsanauti sami nejsou moc samostatní, a tak jim musíte pomáhat udělováním jednoduchých příkazů. Mohou vás buď následovat, čekat na místě, nebo se na váš pokyn vydají doleva či doprava. Sami máte k dispozici několik různých technických nástrojů. Svítilna vám nejen dovolí se zorientovat, ale hlavně díky ní můžete navigovat ostatní darsanauty temnými úseky. Laserová puška vám pomůže vyřídit si to s nepřátelskými mimozemšťany. Speciální Ground Maker naopak umožňuje stavět provizorní mosty a jiné konstrukce tam, kde je třeba. A taky je tu vystřelovač světelných lamp a jetpack. Ve vybraných levelech dokonce máte k dispozici různé dopravní prostředky, jako je vesmírné vozítko nebo výsadkový modul s raketovými motory.
K úspěšnému splnění úkolů potřebujete obvykle kombinaci logického uvažování i hbitých prstů. Moons of Darsalon je dobře nadesignovaný tak, aby vás učil za pochodu. Složitost a komplexita levelů narůstá přirozeně, takže si některé základní mechaniky nejprve pořádně osvojíte, než je budete nuceni vzájemně kombinovat. K základnímu splnění levelu často postačí zachránit třeba jen několik málo darsanautů, ale pozdější úrovně se odemykají na základě nasbírání dostatečného počtu hvězdiček. Těmi jste odměňováni v případě, že plníte i nepovinné úkoly – třeba se vám podaří zachránit všechny, nebo level dokončíte v určeném čase.
Když se vám nedaří, obviňte vývojáře!
Dr. Kucho! si dal práci s různými detaily, jako je třeba animace lezení po žebříku, po nichž postavičky jednoduše nekloužou, ale skutečně poměrně elegantně šplhají, jak jen jim to dovolí nízký počet pixelů, z nichž se skládají jejich těla. Nevyhnul se ovšem některým očekávaným problémům, které vám herní zážitek budou trochu kazit. Darsanauti jsou opravdu hloupí jako Lemmingové (spíš ještě hloupější) a někdy vás budou štvát svou schopností zamotat se i v jednoduchém terénu. Ovládání vozidel a jetpacku hodně pracuje se setrvačností a není dvakrát příjemné, ale dá se na něj časem zvyknout. Nakonec mě tak nejvíc štvalo ovládání výskoků, při nichž se moje postavička někdy nezachytávala za okraje tak, jak jsem čekal.
Moons of Darsalon pro takové situace nabízí přidrzlou radu – pokud se postavy nechovají tak, jak si představujete, obviňte vývojáře. Anebo se prý hru můžete pořádně naučit. Troufalý, sebereflexivní humor ve stylu Earthworm Jima u této poznámky zdaleka nekončí a stává se jedním z výrazných rysů Moons of Darsalon. Vlastně se mu daří udržovat příjemný zážitek tam, kde hratelnost zadrhává.
Moons of Darsalon je vlastně jakousi postmoderní mozaikou, která je na jednu stranu jasně odvozená od několika slavných vzorů, ale přitom vlastně originální. Sebeuvědomělý humor, dobře navržené levely a plynulá křivka obtížnosti převažují nad dílčími problémy s ovládáním a chováním pixelovatých panáčků, které zachraňujete zřejmě proti jejich vůli. Díky mnoha estetickým aluzím budou ze hry nejvíce nadšení herní nostalgici.
