Slyšeli jste už někdy rčení „Nikdy neštvi svého chlebodárce“? Pokud ne, tak vám to právě teď sděluji… příště už budu hodnější. V tomto článku se zaměříme na velice zajímavou hříčku, která zároveň slouží jako má vstupní brána do tohoto chlupatého světa. O existenci furíků jsem věděl již delší dobu, koneckonců jsou součástí různých veletržních akcí. Jenže nikdy jsem nepochopil a zároveň neokusil žádnou z videoher, která je primárně pro ně určena… až do dnešního dne. Předem upozorňuji, že pokud nejste příznivci obrovských, chlupatých a rozmanitě vypadajících pelikánů, nepokračujte ve čtení. V životě jsem nespatřil tolik šťastných ocásků jako právě zde. Předmětem recenze je titul od nezávislého studia Red Six Development s názvem Mistress Furry.
Styďte se, developeři
Žijeme v době, kdy velká studia odmítají lokalizovat své špičkové projekty do naší krásné češtiny. Přitom je to jeden z mála jazyků, který disponuje opravdu pestrou paletou nadávek a pochopitelně i jiných slovních variant, jež je radost využívat… jako třeba slepice. Většina z vás jistě zaznamenala různé petice a negativní ohlasy, když Ubisoft oznámil, že jejich tehdejší Assassin's Creed: Valhalla nebude obsahovat náš mateřský jazyk. Zmíněná společnost není jediná, která se rozhodla k tomuto neblahému kroku.
Upřímně, když jsem zjistil, že Mistress Furry obsahuje české titulky, byl jsem velice překvapen. Zároveň jsem si myslel, že mě odvezou k hrobníkovi z toho, jaký záchvat smíchu mě postihl. Ten protiklad je totiž poměrně úsměvný. Jistě, někdo by mohl namítnout, že velké RPG bude nákladnější na překlad, neboť bude obsahovat statisíce slov, zatímco titul, jehož námětem je hromada zarostlých genitálií, bude mít značně menší objem textu. Do jisté míry máte pravdu. Recenzovaný kousek skutečně obsahuje naprosté minimum slov, vlastně nemá ani žádné dialogy. Jediný moment, kdy spatříte naši krásnou řeč, je v hlavní nabídce, kde zjistíte, že Mistress Furry nabízí sedm kampaní a k tomu další tři bonusové. Dámy a pánové, svět nažhavených a chlupatých kuliček právě začíná.
Rozmanitá hratelnost
Chlupatý chytač. Ne, to opravdu není název béčkového porno filmu, i když by se dal využít. Nicméně v tomto případě jde o pojmenování první kampaně, respektive režimu, který vám Mistress Furry nabízí. Hratelnost je naprosto jednoduchá – hrajete za papouška, jenž musí chytat roztomilé padající předměty, jako jsou koťátka, zmrzlinky a furíci, a vyhýbat se těm odpudivým, jako je roztrhaný medvídek či zombie furík. Jakmile nasbíráte potřebné množství, bude se vám na pozadí postupně odhalovat fotografie nejchlupatějších aktérů. Těšit se můžete například na vyobrazení dvou vlků v kožených BDSM věcech s tím rozdílem, že se oddávají análním hrátkám. Jenže zajímavé na tom je, že místo hlavní části genitálie je v zadnici toho druhého strčený pytel až po kořen… jeden pytel vládne všem. Právě teď mi došlo, že jsem zapomněl v úvodu zmínit, že se jedná o homosexuální titul.
Další režim, který můžeme zmínit, je Chlupatý had. Upřímně, recenzovaný kousek má fantastické a velice zábavné překlady. Zrovna u jmenované části jsem se na chvíli zastavil a začal přemýšlet nad tím, zda existuje člověk, který svému nářadí říká „chlupatý had“, a jak by to vypadalo, kdyby ho takto oslovil při styku s dívkou. No, ale raději se posuneme dál. Někteří z vás si jistě vybaví dobu, kdy na Nokii 3310 hrávali hru Had. Chlupáč je jeho napodobenina. Ovládáte svého plaza a snažíte se s ním nasbírat tlapičky, což v tomto případě představují potřebné body. Po jejich získání se vám, stejně jako u výše zmiňovaného chytače, odhalují pornografické snímky. Dále tu naleznete variaci například na Kámen, nůžky, papír nebo pexeso. Pozor, má to i multiplayer!
Chlupatí samečci, kam se podíváš
Během psaní recenze na Mistress Furry jsem pozoroval svou bengálskou kočku, která s údivem sledovala dění na monitoru. Když jsem po ní chtěl, aby mi to vysvětlila, jen se na mě podívala, seřvala mě za vyrušení a odkráčela pryč. Víte, co je na tom všem nejlepší? Že zde naleznete padesát osm obrázků ve vysoké kvalitě. Abych řekl pravdu, ani většina erotických her, které disponovaly statickými snímky, nebyla tak propracovaná jako Mistress Furry. V životě jsem neviděl tolik barevných a do detailu propracovaných vercajků. To raději nemluvím o zvířecí zadnici, která je více naplněná tekutinou než… doplňte si raději sami.
Nejhorší na tom je, že ty obrázky jsou opravdu pěkně zpracované – ta barevnost, detaily, všechno je to skvělé, jen kdyby nešlo o zvířata. Po odehrání této hry mnohem víc nechápu, co lidé na tomto hledají, co je na tom vzrušuje a proč to vlastně existuje. K tomu všemu hraje pohodová muzika, která se poměrně dobře poslouchá. Jestli vás zajímá, jak by vypadal vlk se zeleným pankáčem a radioaktivním bimbasem, tak tady ho máte vyobrazeného. Stejně tak je tady vlk, pravděpodobně motorkář, co má tanga s americkou vlajkou. Pokud patříte mezi fanoušky tohoto žánru, tak Mistress Furry rozhodně doporučuji. Určitě se vám to bude líbit a nějakou tu hodinku v zavřeném pokojíčku u toho strávíte. Jestli ale nejste zastáncem těchto projektů, raději si zahrajte nějakou variaci na chlupatého hada.
Je to špatné?
Nechci přímo tvrdit, že Mistress Furry je špatnou hrou, neboť po herní stránce jsem se celkem bavil. Variace na hada, kámen, nůžky, papír, puzzle, paintball a další režimy jsou poměrně dobré. Jediné, co mi to opravdu kazilo, bylo, že po sebrání určitého počtu bodů mi přes celý displej Steam Decku vyskočil pes s modrým penachimem, z něhož to tryskalo na všechny světové strany, a zároveň tím svým obrovským ledoborcem proráží zadní vrátka Mordoru. Tady už ani Rohan nepomůže. Takže za mě osobně titul není špatný po herní stránce, ale po té obsahové už ano… však jsou to zvířata. Jak ale říkám, pro příznivce furíků a těchto zvláštností to může být naprosto fantastická a zábavná kratochvíle.
