To jsem takhle jednou přemýšlel, co bych si mohl zahrát se synem v kooperaci na jedné konzoli. Výběr už nebyl úplně jednoduchý. Vzhledem k tomu, že musely automaticky odpadnout všechny násilné hry, se seznam možných titulů dost zmenšil. Moc toho není a máme toho už dost vyzkoušeného. Nakonec nám napovědělo samo Sony, když do nabídky PlayStation Plus přidalo hru Minecraft Dungeons. Hru od které by se dalo čekat, že by mohla býti dětskou alternativou Diabla 3. Prostá reálného násilí.
Minecraftový vizuál
Hned první pohled na menu mě skoro od hry odradil. Něco tak ošklivého jsem dlouho neviděl. Aby bylo jasno, nejsem nějaký zarytý odpůrce pixel artu. Musí mi to ale dávat trochu smysl. Původní Minecraft vznikl jako amatérská hra. Autor si nemohl licencovat drahý engine, aby jeho svět vypadal více k světu. Minecraft vypadal tak, jak mohl vypadat nejlépe. Na nic si nehrál a byla to trefa do černého. Když se pak na stejný styl použije licencovaný Unreal Engine 4, vypadají pixelovaté kostičky, v mých očích, už trochu nepatřičně.
Ale tak v pohodě. Je to Minecraft, všichni čekají jednoduché kostičky. Proto si to možná také kupují. Jenže v Minecraft Dungeons se nekutá do země, ani se tady nic nestaví. V této hře se jen bojuje a nehrozí ani deformace terénu po výbušninách či výbušných kouzlech. Grafický styl se k akční hře tohoto typu příliš nehodí. Je to celé dost nepřehledné a už jen členitost terénu mi dělala často problémy při hledání cesty. Nepřátel je hodně. Všude létají kostičky, v kooperaci jsem často ztrácel přehled, kde se ostatní pohybují, a pletli jsme si postavy. Všechno je si velmi podobné, až skoro stejné. Může za to chudá paleta barev a všudypřítomné kostky. Ani snad nechci vidět, jak vypadá hra ve čtyřech hráčích.
Zvuky či hudební podkres situaci příliš nezachraňují. Jen minimalistické a nevýrazné melodie doprovázejí standardní zvuky rubání. Nic zapamatování hodného. Znalci to už určitě znají, nic moc nového se v této oblasti nestalo.
Zdroj: Mojang
Diablo pro děti
Bojem a herním systémem je Minecraft Dungeons hodně podobný zmíněnému Diablu, jen se to tady namísto vkládání bodů do různých schopností řeší předměty. Síla předmětů z beden nebo mrtvých nepřátel se odvíjí podle levelu vaší postavy a zvolené obtížnosti. Volba mezi šesti stupni obtížnosti také závisí na levelu vaší postavy. Kdo zná Diablo 3, bude tady jako doma. Pevně nalajnovaná hlavní příběhová linka a náhodně generované vedlejší mapy. Jen je to o poznání ošklivější a nepřehlednější.
Příběh o záchraně světa před zlem také není kdovíjaký zázrak. Snaží se to odehrávat v odlehčeném, až skoro roztomilém tónu. Pixelové kostičky bohužel i tomuto aspektu hodně ubírají. Vypadá to prostě divně. Situaci alespoň trochu zachraňuje příjemný hlas vypravěčky Jo Rideout.
Zdroj: Mojang
Přežívání ve věži? Jedině ve více hráčích
Hra nabízí i jakýsi survival režim. Hodí vás do věže, ve které se musíte probít patrem po patru a vyšplhat až na samotný vrchol. Každé patro je náhodně generované, tudíž neexistuje žádná spolehlivá taktika na vítězství. Můžete jen doufat, že si na konci každého patra zvolíte to správné vybavení a nebudete umírat příliš často. Tento mód je postaven na míru spíše zkušenějším hráčům, poněvadž je dosti obtížný. Osobně jsem věži příliš na chuť nepřišel, vadí mi její nevyzpytatelnost a malá šance něco ovlivnit. Patra pod vodou jsou navíc pěkně velký opruz a opravdu nejsou zábavná. Věž se nám zatím nepodařilo zdolat, a ani nevím, jestli se mi do toho ještě chce.
Přes všechna příkoří jsme ve hře strávili dost času, podle počítadla zatím 34 hodin. Což je ten nejpádnější argument, proč hru úplně nezahodit do kanálu. Pod ošklivou slupkou jsme dostali zábavné kooperativní jádro. Nutnost spolupráce, prolínání zbraní nebo vzájemné zachraňování udrželo naší pozornost. Dohráli jsme příběhovou kampaň a dostali své postavy na padesátou úroveň, což už o něčem svědčí. Několikrát jsme se prošli ve věži a hru s přestávkami hrajeme stále. Při menších dávkách je to kupodivu pořád zábavné. Systém obtížnosti je dostatečně motivující k tomu, abychom měli stále radost z překonání výzvy. Minecraft Dungeons je v kooperaci zábavná hra. V singlu nuda.
Pokud hledáte něco do kooperace až čtyř hráčů na jedné konzoli a chcete si jen odpočinkově zarubat v akčním RPG, zkuste to. Hra je jednoduchá na pochopení, osekaná o všechny hloubkové a složitější mechanismy, a tudíž vhodná pro děti. Pokud svět Minecraftu znáte a líbí se vám, máte výhodu. V takovém případě si můžete k hodnocení přičíst jeden bod. Pokud nebudete mít dost, můžete si hru vylepšit o několik placených DLC plných dalšího obsahu. V opačném případě vás může odradit ošklivá grafika, s tím spojená nepřehlednost a nevýrazný, až chudý příběh. Pokud chcete něco komplexnější v daném žánru, zahrajte si radši to Diablo.
Článek pro Gaming Professors napsal Milan Koubský.
